Plasty se hromadí na stále větší části planety. Ukazuje se, že to má dopady i na živé organismy - začínají se tomuto stavu přizpůsobovat. Biologové zjistili, že se mikrobi v oceánech i v půdě po celém světě rychle vyvíjejí tak, aby plasty dokázali strávit. Autoři studie tvrdí, že jejich závěry představují jasný a měřitelný důkaz o tom, jak znečištění plasty dosáhlo až do mikroskopického světa.
Mikrobi v moři i v půdě se učí, jak se živit plasty. Na znečištěných místech je evoluce nejrychlejší
Studie, která vyšla v odborném časopise Microbial Biology, se poprvé ve velkém měřítku zabývá potenciálem mikrobů rozkládat plasty, a to na základě vyhodnocení vzorků DNA z životního prostředí a také ze souboru dat enzymů, které věda už dříve prozkoumala. Vědci v tomto souboru našli víc než 30 tisíc enzymů s potenciálem rozkládat deset různých typů plastů.
Ještě zajímavější zjištění je, že typ a množství enzymů koreluje s tím, jak velké je znečištění plasty na jednotlivých místech. Jde o zatím neprokázanou teorii, ale podle autorů je velmi pravděpodobné, že právě silné znečištění způsobuje evoluci těchto mikroskopických organismů.
„Našli jsme několik důkazů, které potvrzují skutečnost, že globální potenciál mikrobiomu pro rozklad plastů silně odpovídá tomu, jak moc je životní prostředí znečištěné umělými hmotami - což je významným důkazem toho, jak životní prostředí reaguje na tlak, který na něj vyvíjíme,“ řekl deníku The Guardian spoluautor studie Aleksej Železniak, profesor na Chalmersově technické univerzitě ve Švédsku.
Podle studie byl vyšší počet enzymů zjištěn v hlubších vrstvách oceánu, kde je také větší množství plastů. Na pevnině zase vědci zjistili, že je zde více enzymů, které mohou rozkládat plasty s ftalátovými přísadami, jež se častěji vyskytují v půdě než v oceánech.
„Nečekali jsme, že najdeme tak velké množství enzymů napříč tolika různými mikroby a environmentálními prostředími,“ uvedl Jan Zrimec, hlavní autor studie a profesor na Chalmers University of Technology. „Jde o překvapivý objev, který hodně dobře ukazuje, jak velký je rozsah tohoto problému.“
Výzkum také naznačuje některá pozitiva: protože se mikroorganismy naučily velmi rychle a dost účinně rozkládat plasty, mohla by věda jejich schopnosti využít pro rozklad a recyklaci umělých hmot. To by mohlo pomoci vyřešit stále větší problém s tím, že naše civilizace se tohoto odpadu zatím nedokáže smysluplně zbavovat.
Historie plastů a mikrobů
Vědci poprvé objevili mikroby trávící plasty v Japonsku v roce 2016. V roce 2018 výzkumníci analyzovali strukturu tohoto přírodního enzymu, a přitom náhodou vytvořili superenzym, který rozkládá plast během několika dní.
V roce 2020 se vědcům podařilo vytvořit mutantní enzym, který dokáže rozložit plastové lahve během několika hodin, což je výrazné zlepšení ve srovnání s přibližně 450 lety, které to normálně trvá, než se plastové lahve rozloží samy.
„Přestože rozmanitost mikrobiálních společenstev je stále neprozkoumaná, degradace plastů mikroorganismy má velký potenciál pro revoluční změnu v nakládání s globálním plastovým odpadem,“ uzavírá studie.
