Mikroplasty ve vodě představují nízké zdravotní riziko, říká výzkum WHO

Množství mikroskopických částic plastu, které se v současné chvíli vyskytuje v pitné vodě, zatím nepředstavuje pro její konzumenty vážnější zdravotní riziko. V nově zveřejněné zprávě, která shrnuje dosavadní poznatky o vodě z vodovodu i balené vodě, to uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO). Odborníci však bedlivě sledují, jak se bude obsah plastu v pitné vodě vyvíjet do budoucna.

„Hlavním uklidňujícím poselstvím pro spotřebitele pitné vody na celém světě je toto: na základě této studie se domníváme, že riziko je nízké,“ prohlásil Bruce Gordon z WHO.

WHO ve vyjádření uvádí, že plastové částice větší než 150 mikrometrů (jedna miliontina metru) člověk v zásadě nevstřebává. Příjem o něco menších částic by měl být rovněž omezený.

Organizace se ale naopak domnívá, že vstřebávání velice malých částic mikroplastu, především nanočástic, bude zřejmě výraznější, ačkoliv je v této oblasti k dispozici malé množství relevantních dat.

Chybí nám informace, varuje WHO

Podle WHO je údajů ohledně obsahu mikroplastů v pitné vodě obecně stále málo. Neexistuje ani dostatek důvěryhodných studií, které jsou navíc mezi sebou obtížně porovnatelné. Hůře se proto analyzují jejich výsledky. Organizace proto vyzývá badatele k důkladnějším průzkumům za použití standardizovaných metod.

Zpráva varuje před nebezpečím, jež skýtá budoucnost. Pokud bude plastů ve vodě přibývat stávajícím tempem, mikroplasty by v horizontu jednoho století mohly představovat všeobecné ohrožení vodních ekosystémů. To by pak mělo neblahý vliv i na zdraví lidí. „Musíme zastavit rostoucí míru plastového znečištění po celém světě,“ uvedla ředitelka oddělení veřejného zdraví WHO Maria Neirová.

Experti také podtrhují význam čištění užitkové vody, díky němuž je možné z vody dostat až 90 procent mikroplastů, který obsahuje. Podle WHO v současné chvíli nemá správně nastavený systém čištění užitkové vody většina světové populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
včera v 07:00

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
včera v 06:00

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.