Mikroplasty ve vodě představují nízké zdravotní riziko, říká výzkum WHO

Množství mikroskopických částic plastu, které se v současné chvíli vyskytuje v pitné vodě, zatím nepředstavuje pro její konzumenty vážnější zdravotní riziko. V nově zveřejněné zprávě, která shrnuje dosavadní poznatky o vodě z vodovodu i balené vodě, to uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO). Odborníci však bedlivě sledují, jak se bude obsah plastu v pitné vodě vyvíjet do budoucna.

„Hlavním uklidňujícím poselstvím pro spotřebitele pitné vody na celém světě je toto: na základě této studie se domníváme, že riziko je nízké,“ prohlásil Bruce Gordon z WHO.

WHO ve vyjádření uvádí, že plastové částice větší než 150 mikrometrů (jedna miliontina metru) člověk v zásadě nevstřebává. Příjem o něco menších částic by měl být rovněž omezený.

Organizace se ale naopak domnívá, že vstřebávání velice malých částic mikroplastu, především nanočástic, bude zřejmě výraznější, ačkoliv je v této oblasti k dispozici malé množství relevantních dat.

Chybí nám informace, varuje WHO

Podle WHO je údajů ohledně obsahu mikroplastů v pitné vodě obecně stále málo. Neexistuje ani dostatek důvěryhodných studií, které jsou navíc mezi sebou obtížně porovnatelné. Hůře se proto analyzují jejich výsledky. Organizace proto vyzývá badatele k důkladnějším průzkumům za použití standardizovaných metod.

Zpráva varuje před nebezpečím, jež skýtá budoucnost. Pokud bude plastů ve vodě přibývat stávajícím tempem, mikroplasty by v horizontu jednoho století mohly představovat všeobecné ohrožení vodních ekosystémů. To by pak mělo neblahý vliv i na zdraví lidí. „Musíme zastavit rostoucí míru plastového znečištění po celém světě,“ uvedla ředitelka oddělení veřejného zdraví WHO Maria Neirová.

Experti také podtrhují význam čištění užitkové vody, díky němuž je možné z vody dostat až 90 procent mikroplastů, který obsahuje. Podle WHO v současné chvíli nemá správně nastavený systém čištění užitkové vody většina světové populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 1 mminutou

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 13 mminutami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 2 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 4 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 6 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 16 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 23 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26
Načítání...