V české vodě jsou zřejmě mikroplasty. Při průzkumu je našli ve všech vzorcích

Češi zřejmě s vodou často pijí i miniaturní plastová vlákna. Vědci je při orientačním pokusu pro Českou televizi našli ve všech testovaných vzorcích.

Už před časem na problém mikrovláken ve vodě upozornila mezinárodní studie neziskové organizace Orb Media. Tuzemští odborníci se shodují, že nalezené koncentrace neškodí zdraví a tělo je bez problémů vyloučí.

Asi 83 procent vzorků kohoutkové či balené vody na světě obsahuje mikroplasty. Výsledek mezinárodní studie vyvolal v září velký rozruch. Česká televize se teď ve spolupráci s vědci pokusila experiment zopakovat.

Několik vzorků z řady různých míst České republiky otestovali vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledek: Nepatrné množství vláken se našlo všude. Jaroslav Semerád z Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy popisuje, jaký byl výsledek: „V některých vzorcích byl jeden mikroplast na litr a v některých až 4, 5 částic.“

Do vody se plasty mohou dostat vzduchem - třeba z oblečení. Vzorků sice nebylo dost, aby se experiment dal považovat za relevantní vědeckou studii, přesto jsou podle vědců výsledky zajímavé. Podívejte se, jak výzkum dopadl:

Světový výzkum

Výsledky jsou podobné těm, k nimž dopěli výše zmínění experti z Orb Media. Nejhůře dopadly Spojené státy, kde bylo kontaminovaných celkem 94 procent vzorků – mezi místy, kdy byl plast odhalen, byly například budovy Kongresu, Trump Tower v New Yorku a také budova Agentury pro ochranu životního prostředí. Až za Spojenými státy skončily Libanon a Indie.

Naopak nejlépe skončily evropské státy, včetně Německa, Francie a Velké Británie – tam bylo kontaminováno „jen“ 72 procent vzorků. Průměrný počet vláken na 500 mililitrů se také lišil: od 1,9 v Evropě po 4,8 ve Spojených státech.

Nová analýza dokazuje, že mikroplast je globální problém. Předchozí studie se soustředily především na jeho objem v oceánech, kde působí obrovské škody na rybách – a skrze ně se dostává i do lidských těl.

„Máme dostatek údajů z přírody a jejich dopadů na ni, abychom byli znepokojení,“ uvedla Sherri Mahonová, expertka na mikroskopický plast, která prováděla analýzy. „Když ovlivňuje přírodu, jak bychom mohli věřit, že nějak neovlivňuje nás?“

182 minut
Mikroplasty ve vodě
Zdroj: ČT24

Mahonová vysvětluje, že vědci se obávají především dvou věcí – samotných částic a jejich vlivu na lidský organismus, ale také toho, že se v nich mohou skrývat chemikálie nebo jedy. „Když jsou ve vodě vlákna, je možné, že obsahují i nanočástice, ale jsou tak drobné, že je nedokážeme změřit,“ varuje vědkyně.

„Jakmile jsou v řádu nanometrů, jsou tak drobné, že mohou proniknout tělem, což znamená, že vniknou do nejrůznějších vnitřních orgánů – a to je znepokojivé,“ dodává. Tato analýza byla schopná odhalit jen částice o velikosti 2,5 mikronů – což je 2500krát více než nanometr.

Jaké riziko představují mikroplasty?

Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí UK vysvětluje, že riziko je jen malé, v podstatě neexistující: „Tyto částice nepředstavují žádné zdravotní riziko, projdou trávicím traktem pravděpodobně bez povšimnutí. Na druhou stranu to ukazuje, že ta voda je kontaminovaná mikroplasty, které by tam neměly být.“

Že se lidé kohoutkové vody nemusí bát, potvrzuje i Státní zdravotní ústav. Vědci přesto chtějí dál zjišťovat, jak a kde přesně se mikroplasty do vody dostávají. Obecně totiž platí, že pro výzkum mikroplastů zatím nemáme úplně vhodné nástroje a víme toho o nich a jejich vlivu na živé organismy poměrně málo.

Některé práce jsou vůči jeho dopadu více znepokojivé: Mikroskopický plast může podle nich přitahovat bakterie, které se vyskytují v odpadu. Může také obsahovat a absorbovat jedovaté chemikálie; výzkum na divoce žijících zvířatech ukázal, že z plastu se tyto látky velice rychle uvolňují do zvířecích těl.

Současně se ale ukazuje, že výzkum tohoto fenoménu je teprve v plenkách. Před nedávnem proběhla některými médii zpráva, že v německém pivu byly také nalezeny částice mikroplastů. Jenže další výzkum prokázal, že použitá metodologie nebyla zvolená vhodně a obsah mikroplastů se v pivě nedá prokázat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
před 10 hhodinami

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
před 19 hhodinami

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
29. 3. 2025

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
29. 3. 2025

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
29. 3. 2025

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
29. 3. 2025

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025
Načítání...