V české vodě jsou zřejmě mikroplasty. Při průzkumu je našli ve všech vzorcích

Češi zřejmě s vodou často pijí i miniaturní plastová vlákna. Vědci je při orientačním pokusu pro Českou televizi našli ve všech testovaných vzorcích.

Už před časem na problém mikrovláken ve vodě upozornila mezinárodní studie neziskové organizace Orb Media. Tuzemští odborníci se shodují, že nalezené koncentrace neškodí zdraví a tělo je bez problémů vyloučí.

Asi 83 procent vzorků kohoutkové či balené vody na světě obsahuje mikroplasty. Výsledek mezinárodní studie vyvolal v září velký rozruch. Česká televize se teď ve spolupráci s vědci pokusila experiment zopakovat.

Několik vzorků z řady různých míst České republiky otestovali vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledek: Nepatrné množství vláken se našlo všude. Jaroslav Semerád z Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy popisuje, jaký byl výsledek: „V některých vzorcích byl jeden mikroplast na litr a v některých až 4, 5 částic.“

Do vody se plasty mohou dostat vzduchem - třeba z oblečení. Vzorků sice nebylo dost, aby se experiment dal považovat za relevantní vědeckou studii, přesto jsou podle vědců výsledky zajímavé. Podívejte se, jak výzkum dopadl:

Světový výzkum

Výsledky jsou podobné těm, k nimž dopěli výše zmínění experti z Orb Media. Nejhůře dopadly Spojené státy, kde bylo kontaminovaných celkem 94 procent vzorků – mezi místy, kdy byl plast odhalen, byly například budovy Kongresu, Trump Tower v New Yorku a také budova Agentury pro ochranu životního prostředí. Až za Spojenými státy skončily Libanon a Indie.

Naopak nejlépe skončily evropské státy, včetně Německa, Francie a Velké Británie – tam bylo kontaminováno „jen“ 72 procent vzorků. Průměrný počet vláken na 500 mililitrů se také lišil: od 1,9 v Evropě po 4,8 ve Spojených státech.

Nová analýza dokazuje, že mikroplast je globální problém. Předchozí studie se soustředily především na jeho objem v oceánech, kde působí obrovské škody na rybách – a skrze ně se dostává i do lidských těl.

„Máme dostatek údajů z přírody a jejich dopadů na ni, abychom byli znepokojení,“ uvedla Sherri Mahonová, expertka na mikroskopický plast, která prováděla analýzy. „Když ovlivňuje přírodu, jak bychom mohli věřit, že nějak neovlivňuje nás?“

182 minut
Mikroplasty ve vodě
Zdroj: ČT24

Mahonová vysvětluje, že vědci se obávají především dvou věcí – samotných částic a jejich vlivu na lidský organismus, ale také toho, že se v nich mohou skrývat chemikálie nebo jedy. „Když jsou ve vodě vlákna, je možné, že obsahují i nanočástice, ale jsou tak drobné, že je nedokážeme změřit,“ varuje vědkyně.

„Jakmile jsou v řádu nanometrů, jsou tak drobné, že mohou proniknout tělem, což znamená, že vniknou do nejrůznějších vnitřních orgánů – a to je znepokojivé,“ dodává. Tato analýza byla schopná odhalit jen částice o velikosti 2,5 mikronů – což je 2500krát více než nanometr.

Jaké riziko představují mikroplasty?

Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí UK vysvětluje, že riziko je jen malé, v podstatě neexistující: „Tyto částice nepředstavují žádné zdravotní riziko, projdou trávicím traktem pravděpodobně bez povšimnutí. Na druhou stranu to ukazuje, že ta voda je kontaminovaná mikroplasty, které by tam neměly být.“

Že se lidé kohoutkové vody nemusí bát, potvrzuje i Státní zdravotní ústav. Vědci přesto chtějí dál zjišťovat, jak a kde přesně se mikroplasty do vody dostávají. Obecně totiž platí, že pro výzkum mikroplastů zatím nemáme úplně vhodné nástroje a víme toho o nich a jejich vlivu na živé organismy poměrně málo.

Některé práce jsou vůči jeho dopadu více znepokojivé: Mikroskopický plast může podle nich přitahovat bakterie, které se vyskytují v odpadu. Může také obsahovat a absorbovat jedovaté chemikálie; výzkum na divoce žijících zvířatech ukázal, že z plastu se tyto látky velice rychle uvolňují do zvířecích těl.

Současně se ale ukazuje, že výzkum tohoto fenoménu je teprve v plenkách. Před nedávnem proběhla některými médii zpráva, že v německém pivu byly také nalezeny částice mikroplastů. Jenže další výzkum prokázal, že použitá metodologie nebyla zvolená vhodně a obsah mikroplastů se v pivě nedá prokázat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Případů žloutenky A je letos nejvíc za patnáct let

Lékaři zachytili v roce 2025 do konce července více než tisíc případů žloutenky typu A. V roce 2024 jich bylo 636 za celý rok, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Nakažených už je letos nejvíc od roku 2009. V červnu před šířením nemoci ve střední Evropě varovalo i Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), potýká se s ní i Slovensko, Rakousko a Maďarsko.
před 50 mminutami

Lidstvo přišlo až o 60 procent spojení s přírodou, tvrdí výzkum

Lidé se za poslední staletí vzdálili od přírody více než kdykoliv předtím v dějinách, tvrdí nový výzkum. Stačilo 220 let a propojení s přírodou se podle této studie snížilo o celých 60 procent. A pokud lze věřit počítačovým modelům, jež vědci využili, tak toto propojení bude klesat i nadále.
před 1 hhodinou

Vědci popsali, na jaké nemoci umírali Napoleonovi muži při útěku od Moskvy

Ústup Napoleona Bonaparta z carského Ruska patří k největším masakrům v dějinách vojenství. Císařovi muži tehdy neumírali jen v bojích, ale také na nemoci. Nový výzkum ukázal, na jaké.
včera v 10:00

V areálu olomoucké nemocnice našly útočiště ohrožené ropuchy zelené

Několik ropuch zelených, které v Česku patří k silně ohroženým živočišným druhům, se překvapivě zabydlelo mezi pavilony Fakultní nemocnice Olomouc (FN Olomouc). Neodradil je nemocniční ruch a na jaře na sebe upozornily svým typickým zvukovým projevem. Odborníci poté zjistili, že se tyto vzácné žáby v rozlehlém nemocničním areálu úspěšně rozmnožují.
včera v 09:16

Plutoniový „Tlouštík“ zabil v japonském Nagasaki přes 70 tisíc lidí

Japonské město Nagasaki vstoupilo na samém konci druhé světové války do historie jako jedno ze dvou míst, které se staly terčem jaderného bombardování. Plutoniová bomba přezdívaná Fat Man neboli Tlouštík tam 9. srpna 1945 způsobila podobnou zkázu jako o tři dny dříve uranová puma nad Hirošimou. Teprve tento druhý ničivý výbuch a další desetitisíce zabitých v jediném okamžiku přiměly japonskou vládu kapitulovat.
9. 8. 2025

Vedra mohou snížit účinnost řady léků. Experti radí, jak je uchovávat

Vedra mohou mít neblahý dopad na některá léčiva. Nejcitlivější jsou podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) ty v kapalné formě, biologické přípravky či injekce, u nichž horko nejčastěji snižuje účinnost. Při přepravě přípravků z lékárny i na dovolenou doporučují odborníci používat chladicí obaly. Léky by také neměly zůstávat v rozpáleném autě ani v zavazadlovém prostoru letadla.
9. 8. 2025

Zemřel kapitán letu Apollo 13 James Lovell

Zemřel astronaut James Lovell, kapitán letu Apollo 13, informovala agentura AP s odvoláním na vyjádření amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Jeho posádku směřující k Měsíci se v roce 1970 jen těsně podařilo zachránit před katastrofou. Bylo mu 97 let.
8. 8. 2025
Doporučujeme

Astronomové našli černou díru z doby, kdy byl vesmír ještě kojencem

Když začala nově odhalená černá díra pohlcovat hmotu ve své galaxii, byl vesmír starý pouhé půl miliardy let, z hlediska jeho existence byl ještě v plenkách. Starší černou díru vědci dosud nikdy nespatřili.
8. 8. 2025
Načítání...