Čínští vědci objevili na své kosmické stanici neznámou bakterii

Na čínské kosmické stanici Tchien-kung žijí kromě lidí ještě další obyvatelé. Okem neviditelní a doposud vědě neznámí. Nikde jinde než na sto metrech krychlových čínského „Nebeského paláce“ se tyto organismy nenašly, popsala nová studie.

V rámci vědeckého výzkumu odebírali čínští tchajkonauti na jaře roku 2023 vzorky z kabiny stanice. Když je potom detailně analyzovali v pozemských laboratořích, našli v nich exempláře zcela neznámé bakterie. Tento organismus není známý ze Země. To neznamená, že z naší planety nepochází – mikroorganismů je na naší planetě tolik, že jich většina nebyla zmapována. Bakterie dostala jméno po stanici Niallia tiangongensis.

Čínští biologové tvrdí, že organismus má vlastnosti, jež mu mohou pomáhat v tomto výjimečném a současně extrémním prostředí nejen přežít, ale dokonce i prosperovat. A současně upozorňují, že by existence tohoto specializovaného druhu a dalších „kosmických“ bakterií mohla mít dopady na zdraví astronautů a funkčnost kosmických lodí během dlouhých misí, například k Marsu.

Původ kosmické bakterie

Výzkum nově objeveného organismu je teprve v začátku, ale vědci se domnívají, že jde o blízkého příbuzného tyčinkovité bakterie Niallia circulans, která žije v půdě. Protože půda je vystavena dramatickým změnám, musí být její mikroskopičtí obyvatelé schopní přežívat dlouhá období, kdy tam podmínky nejsou úplně vhodné pro život. A tak se tyto bakterie díky evolučním mechanismům dokázaly naučit, jak se s tím vypořádat: zabalí se do odolných spor, které je chrání před tím nejhorším.

Zatím není jasné, jestli se nějaká Niallia circulans dostala na stanici, kde se změnila na Niallia tiangongensis, anebo pochází ze Země a na Nebeský palác už přicestovala v této podobě. V každém případě ji ale její schopnosti uchránily před všemi riziky, jež s cestou souvisejí.

Vědci našli jeden konkrétní mechanismus, kterým se Niallia tiangongensis může pochlubit a který jí pomáhá nejvíc. Umí si velmi efektivně vytvářet ochranné brnění z biofilmu z běžně dostupných látek. Současně ale ztratila schopnost využívat jiné zdroje energie, jež jsou běžné u jejích příbuzných.

Další superschopností, kterou vědci pozorovali také u jiných bakterií, jež objevili dříve na Mezinárodní kosmické stanici (ISS), je extrémní oprava vlastních genů. Ta jim umožňuje vydržet stabilní, nehromadit chyby v genomu a předávat kvalitní genetickou informaci dalším generacím. Díky tomu se mohou rozmnožovat i v prostředí, kde by měly být vzhledem k vysoké radiaci sterilní.

Varování pro delší vesmírné mise

Nedávný výzkum našel na ISS celkem 26 dalších druhů bakterií. Obě stanice, jak ta mezinárodní, tak i ta čínská, by přitom měly mít ty nejlepší podmínky schopné zabránit tomu, aby se tam takové mikroorganismy vůbec dostaly, natož aby se tam množily. A Niallia tiangongensis se množí bez problémů.

Je tedy zjevné, že současné schopnosti vědy nejsou schopné něčemu takovému zabránit, a podobná situace se může opakovat třeba při letu na Mars s lidskou posádkou. Jenže ta během několikaleté mise nebude moci let přerušit a bude muset umět zvládnout všechny komplikace, jež by bakterie mohly způsobit.

Niallia tiangongensis sice zřejmě žádnou zdravotní hrozbu nepředstavuje, nicméně Niallia circulans by mohla: na Zemi je spojená se vznikem sepse u nemocných s oslabenou imunitou. Vědce teď bude nejvíc zajímat, jak rychle (a jestli vůbec) by mohla výše popsaná bakterie získat nějaké vlastnosti, jež by lidské posádky vesmírných misí ohrozit mohly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.