Čínští vědci objevili na své kosmické stanici neznámou bakterii

Na čínské kosmické stanici Tchien-kung žijí kromě lidí ještě další obyvatelé. Okem neviditelní a doposud vědě neznámí. Nikde jinde než na sto metrech krychlových čínského „Nebeského paláce“ se tyto organismy nenašly, popsala nová studie.

V rámci vědeckého výzkumu odebírali čínští tchajkonauti na jaře roku 2023 vzorky z kabiny stanice. Když je potom detailně analyzovali v pozemských laboratořích, našli v nich exempláře zcela neznámé bakterie. Tento organismus není známý ze Země. To neznamená, že z naší planety nepochází – mikroorganismů je na naší planetě tolik, že jich většina nebyla zmapována. Bakterie dostala jméno po stanici Niallia tiangongensis.

Čínští biologové tvrdí, že organismus má vlastnosti, jež mu mohou pomáhat v tomto výjimečném a současně extrémním prostředí nejen přežít, ale dokonce i prosperovat. A současně upozorňují, že by existence tohoto specializovaného druhu a dalších „kosmických“ bakterií mohla mít dopady na zdraví astronautů a funkčnost kosmických lodí během dlouhých misí, například k Marsu.

Původ kosmické bakterie

Výzkum nově objeveného organismu je teprve v začátku, ale vědci se domnívají, že jde o blízkého příbuzného tyčinkovité bakterie Niallia circulans, která žije v půdě. Protože půda je vystavena dramatickým změnám, musí být její mikroskopičtí obyvatelé schopní přežívat dlouhá období, kdy tam podmínky nejsou úplně vhodné pro život. A tak se tyto bakterie díky evolučním mechanismům dokázaly naučit, jak se s tím vypořádat: zabalí se do odolných spor, které je chrání před tím nejhorším.

Zatím není jasné, jestli se nějaká Niallia circulans dostala na stanici, kde se změnila na Niallia tiangongensis, anebo pochází ze Země a na Nebeský palác už přicestovala v této podobě. V každém případě ji ale její schopnosti uchránily před všemi riziky, jež s cestou souvisejí.

Vědci našli jeden konkrétní mechanismus, kterým se Niallia tiangongensis může pochlubit a který jí pomáhá nejvíc. Umí si velmi efektivně vytvářet ochranné brnění z biofilmu z běžně dostupných látek. Současně ale ztratila schopnost využívat jiné zdroje energie, jež jsou běžné u jejích příbuzných.

Další superschopností, kterou vědci pozorovali také u jiných bakterií, jež objevili dříve na Mezinárodní kosmické stanici (ISS), je extrémní oprava vlastních genů. Ta jim umožňuje vydržet stabilní, nehromadit chyby v genomu a předávat kvalitní genetickou informaci dalším generacím. Díky tomu se mohou rozmnožovat i v prostředí, kde by měly být vzhledem k vysoké radiaci sterilní.

Varování pro delší vesmírné mise

Nedávný výzkum našel na ISS celkem 26 dalších druhů bakterií. Obě stanice, jak ta mezinárodní, tak i ta čínská, by přitom měly mít ty nejlepší podmínky schopné zabránit tomu, aby se tam takové mikroorganismy vůbec dostaly, natož aby se tam množily. A Niallia tiangongensis se množí bez problémů.

Je tedy zjevné, že současné schopnosti vědy nejsou schopné něčemu takovému zabránit, a podobná situace se může opakovat třeba při letu na Mars s lidskou posádkou. Jenže ta během několikaleté mise nebude moci let přerušit a bude muset umět zvládnout všechny komplikace, jež by bakterie mohly způsobit.

Niallia tiangongensis sice zřejmě žádnou zdravotní hrozbu nepředstavuje, nicméně Niallia circulans by mohla: na Zemi je spojená se vznikem sepse u nemocných s oslabenou imunitou. Vědce teď bude nejvíc zajímat, jak rychle (a jestli vůbec) by mohla výše popsaná bakterie získat nějaké vlastnosti, jež by lidské posádky vesmírných misí ohrozit mohly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 30 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 42 mminutami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 3 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 5 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 7 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 16 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26
Načítání...