Čínští vědci objevili na své kosmické stanici neznámou bakterii

Na čínské kosmické stanici Tchien-kung žijí kromě lidí ještě další obyvatelé. Okem neviditelní a doposud vědě neznámí. Nikde jinde než na sto metrech krychlových čínského „Nebeského paláce“ se tyto organismy nenašly, popsala nová studie.

V rámci vědeckého výzkumu odebírali čínští tchajkonauti na jaře roku 2023 vzorky z kabiny stanice. Když je potom detailně analyzovali v pozemských laboratořích, našli v nich exempláře zcela neznámé bakterie. Tento organismus není známý ze Země. To neznamená, že z naší planety nepochází – mikroorganismů je na naší planetě tolik, že jich většina nebyla zmapována. Bakterie dostala jméno po stanici Niallia tiangongensis.

Čínští biologové tvrdí, že organismus má vlastnosti, jež mu mohou pomáhat v tomto výjimečném a současně extrémním prostředí nejen přežít, ale dokonce i prosperovat. A současně upozorňují, že by existence tohoto specializovaného druhu a dalších „kosmických“ bakterií mohla mít dopady na zdraví astronautů a funkčnost kosmických lodí během dlouhých misí, například k Marsu.

Původ kosmické bakterie

Výzkum nově objeveného organismu je teprve v začátku, ale vědci se domnívají, že jde o blízkého příbuzného tyčinkovité bakterie Niallia circulans, která žije v půdě. Protože půda je vystavena dramatickým změnám, musí být její mikroskopičtí obyvatelé schopní přežívat dlouhá období, kdy tam podmínky nejsou úplně vhodné pro život. A tak se tyto bakterie díky evolučním mechanismům dokázaly naučit, jak se s tím vypořádat: zabalí se do odolných spor, které je chrání před tím nejhorším.

Zatím není jasné, jestli se nějaká Niallia circulans dostala na stanici, kde se změnila na Niallia tiangongensis, anebo pochází ze Země a na Nebeský palác už přicestovala v této podobě. V každém případě ji ale její schopnosti uchránily před všemi riziky, jež s cestou souvisejí.

Vědci našli jeden konkrétní mechanismus, kterým se Niallia tiangongensis může pochlubit a který jí pomáhá nejvíc. Umí si velmi efektivně vytvářet ochranné brnění z biofilmu z běžně dostupných látek. Současně ale ztratila schopnost využívat jiné zdroje energie, jež jsou běžné u jejích příbuzných.

Další superschopností, kterou vědci pozorovali také u jiných bakterií, jež objevili dříve na Mezinárodní kosmické stanici (ISS), je extrémní oprava vlastních genů. Ta jim umožňuje vydržet stabilní, nehromadit chyby v genomu a předávat kvalitní genetickou informaci dalším generacím. Díky tomu se mohou rozmnožovat i v prostředí, kde by měly být vzhledem k vysoké radiaci sterilní.

Varování pro delší vesmírné mise

Nedávný výzkum našel na ISS celkem 26 dalších druhů bakterií. Obě stanice, jak ta mezinárodní, tak i ta čínská, by přitom měly mít ty nejlepší podmínky schopné zabránit tomu, aby se tam takové mikroorganismy vůbec dostaly, natož aby se tam množily. A Niallia tiangongensis se množí bez problémů.

Je tedy zjevné, že současné schopnosti vědy nejsou schopné něčemu takovému zabránit, a podobná situace se může opakovat třeba při letu na Mars s lidskou posádkou. Jenže ta během několikaleté mise nebude moci let přerušit a bude muset umět zvládnout všechny komplikace, jež by bakterie mohly způsobit.

Niallia tiangongensis sice zřejmě žádnou zdravotní hrozbu nepředstavuje, nicméně Niallia circulans by mohla: na Zemi je spojená se vznikem sepse u nemocných s oslabenou imunitou. Vědce teď bude nejvíc zajímat, jak rychle (a jestli vůbec) by mohla výše popsaná bakterie získat nějaké vlastnosti, jež by lidské posádky vesmírných misí ohrozit mohly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...