Hydra padla. Němečtí kriminalisté rozbili největší drogovou burzu na temném internetu

Německé úřady oznámily, že se jim podařilo zcela zlikvidovat rozsáhlý drogový obchod na „darknetu“, rozbily jeho strukturu a zabavily víc než 650 milionů korun v bitcoinech.

Německé úřady převzaly kontrolu nad servery Hydry, což byl dlouhodobě fungující černý trh s drogami. Ukrýval se na „darknetu“, neboli temném webu. Šlo o vůbec největší nelegální tržiště na světě – mělo více než 19 tisíc prodávajících a přes 17 milionů zákazníků.

  • Temný web (anglicky darkweb) je ta část obsahu World Wide Webu, která je umístěna na darknetech, tedy překryvných sítích, které využívají internet, ale jsou přístupné pouze prostřednictvím speciálního softwaru nebo konfigurace. 
  • Temný web tvoří část hlubokého webu, což je oblast webu, kterou vyhledávače neindexují.

V úterý oznámili zánik Hydry představitelé německého Spolkového kriminálního úřadu. V tiskové zprávě uvedli, že úřady zabavily velkou část serverové infrastruktury webu a také přibližně 543 bitcoinů, jež na webu byly – v přepočtu měly hodnotu přibližně 23 milionů euro, respektive 652 milionů korun.

Úřady tvrdí, že činnost tohoto černého trhu vyšetřují už od loňského srpna; na jeho odhalení, zmapování a následné likvidaci spolupracovali s několika americkými agenturami, včetně ministerstva spravedlnosti, FBI a protidrogového úřadu.

Ruská drogová žumpa

Ruskojazyčné darknetové tržiště Hydra bylo několik let jedním z největších zdrojů nelegálního obchodu v on-line prostředí. Stránka, která existovala nejméně od roku 2015, měla před svým uzavřením přibližně 17 milionů zákazníků a přibližně 19 tisíc prodejců.

Podle společnosti Elliptic, která se zabývá analýzou podobných obchodů, byla Hydra v době svého působení známá jako centrum pro obchodování s drogami, přičemž zakrývala toky peněz i původ nakupujících i kupujících.

Podle Ellipticu klienti Hydry pocházeli hlavně z východoevropských států, především z Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Kazachstánu. Od svého spuštění tudy protekly bitcoiny v hodnotě nejméně 5 miliard dolarů, tedy přes sto miliard korun, odhaduje Elliptic.

„Nelegální tržiště bylo ruskojazyčnou platformou darknetu, která byla přístupná přes síť Tor přinejmenším od roku 2015,“ uvedli němečtí policejní úředníci ve své úterní tiskové zprávě. „Jen v roce 2020 činily jeho tržby nejméně 1,23 miliardy eur. Zejména služba Bitcoin Bank Mixer, která fungovala k zastírání digitálních transakcí a kterou platforma poskytovala, mimořádně ztěžovala vyšetřování kryptografických transakcí orgánům činným v trestním řízení,“ dodali vyšetřovatelé. 

Hydra se vrátí?

Stejně jako stejnojmenný mytologický tvor je i Hydra jen těžko porazitelná a je možné, že se zase v nějaké jiné podobě vrátí. Podobné to totiž bylo i u řady jiných podobných darknetových nelegálních projektů – například u známé služby Alphabay, která se vracela rovnou několikrát. 

Hydra na Čechově mostě
Zdroj: Wikimedia Commons
Nezmar, latinsky hydra
Zdroj: Proyecto Agua/ Flickr Commons

A stejný byl i příběh prvního známějšího darknetového obchodu Silk Road (Hedvábná stezka). Ten byl zrušený už roku 2013, ale ještě stejného roku se ho podařilo oživit. Definitivně padl až o rok později i se svým zakladatelem, Rossem Ulbrichtem – ten byl v rozsáhlém procesu usvědčen ve všech bodech obžaloby a odsouzen na doživotí bez možnosti propuštění. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 14 hhodinami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 16 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
29. 4. 2025

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
29. 4. 2025

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
29. 4. 2025

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
29. 4. 2025
Načítání...