Těžba bitcoinu spotřebuje oproti těžbě zlata dvojnásobek energie

Těžba digitálních měn je nejen neekologická, jak prokázalo už několik starších prací, ale také energeticky nevýhodná, dokazuje nejnovější výzkum zveřejněný v odborném časopise Nature Sustainability.

Množství energie spotřebované k získání jednoho dolaru z těžby kryptoměn, jako je například bitcoin, je více než dvojnásobné v porovnání se získáním stejné hodnoty v těžbě mědi, zlata nebo platiny. Vyplývá to ze studie vědců amerického Oak Ridge Institute.

Virtuální a skutečná těžba jsou si přitom podobnější, než by si kdokoli pomyslel, poznamenal server listu The Guardian.

Energetické náklady na těžbu bitcoinu
Zdroj: ČT24

Vědci spočítali, že těžba bitcoinu spotřebuje k vygenerování jednoho dolaru zhruba 17 megajoulů (MJ) energie, zatímco těžba mědi čtyři, zlata pět a platiny sedm MJ. Obdobně je to i s dalšími kryptoměnami, při těžbě měny ethereum se získá dolar při spotřebě sedmi MJ a u monera je to 14 MJ. Všechny tyto měny si ale vedou výtečně v porovnání s hliníkem, jehož těžba vygeneruje jeden dolar při spotřebě 122 MJ.

Jak se těží peníze

Těžba je proces, při kterém se kontrolují a potvrzují transakce v síti. Speciální počítačový program se napojí na kryptoměnovou síť, zpracovává příchozí informace a řeší u toho složitou matematickou úlohu. V jedné chvíli na ní pracují počítače všech takzvaných těžařů.

Ten, jehož počítač vyřeší úlohu jako první, získá odměnu, v případě bitcoinu asi 8 tisíc dolarů (téměř 181 tisíc Kč). Ostatní těžaři mají smůlu a musejí začít řešit novou úlohu.

Zatímco odměna může být jen virtuální, energetické náklady jsou velmi reálné. Bylo zjištěno, že síť těžařů bitcoinu spotřebuje za jediný rok více energie než celé Irsko a že vyprodukuje stejné roční emise uhlíku jako jeden milion transatlantických letů.

Nová studie je první, která posuzuje energetickou náročnost na těžbu připadající na vytvoření hodnoty jednoho dolaru. Autoři chtějí podnítit debatu o adekvátnosti a udržitelnosti nároků na energii.

V úvahu je přitom nutno vzít i cenové výkyvy, ale třeba i skutečnost, že při těžbě kryptoměn v Číně vzniká čtyřnásobné množství emisí oxidu uhličitého než při těžbě kryptoměn v Kanadě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.
před 3 hhodinami

Covid je stále ještě smrtelnější než chřipka, naznačují data z Jižní Koreje

Podle rozsáhlé databáze populačních dat to vypadá, že covid ještě stále představuje větší hrozbu pro lidské zdraví než klasická sezonní chřipka.
před 4 hhodinami

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
před 21 hhodinami

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
včera v 11:26
Načítání...