Investice do digitální měny Bitcoin je letos nejvýhodnějším obchodem. Jenže jeho popularita přináší spoustu problémů, které lidstvo nemůže vyřešit.
Bitcoin je energetická pohroma. Jejich těžba už brzy spotřebuje víc elektřiny než celé USA
Minulý týden překonal bitcoin hranici 10 000 dolarů, o víkendu se přehoupl přes 12 000 dolarů, ve čtvrtek dosáhl 16 000 dolarů. Přitom ještě na začátku roku se jeho cena pohybovala kolem 1000 dolarů.
- Bitcoin, jehož zkratka je BTC, je virtuální internetová měna. Jejím hlavním znakem je, že nemá žádnou centrální autoritu, která by řídila například množství peněz v oběhu. Bitcoin je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. Cena a samotná existence bitcoinu se odvíjí od důvěry a ochoty vlastníků měny s ní obchodovat, hodnotu tedy určuje pouze nabídka a poptávka.
Pro ty, kdo do něj investovali, jde o splněný sen. Internet je plný příběhů od lidí, kteří si koupili před dvěma roky pár bitcoinů a dnes za to postavili luxusní vilu – a tyto příběhy jsou zcela pravdivé. Pokud byste nakoupili bitcoiny v roce 2011 za 100 dolarů, dnes by měly cenu více než 4 miliony dolarů.
Samotná myšlenka nezávislé měny, kterou nemůže postihnout inflace a která není propojená s žádnou bankou světa, je pro 21. století nesmírně atraktivní – opravdu realisticky totiž odráží všechny velké změny, k nimž v současnosti dochází. Jenže jeho (dodnes neznámí) tvůrci nepočítali s jedním háčkem: kolik energie bude „těžba“ bitcoinů spotřebovávat.
V současné době je to podle některých analýz v řadě zemí dokonce hlavní problém v odchodu od fosilních paliv. A zdá se, že problém se bude ještě zvětšovat: bitcoin totiž z hlediska přírody přišel v tu nejméně vhodnou dobu. Jak je to možné?
Kde se berou bitcoiny
Bitcoiny vznikají tak, že počítače svým výpočetním výkonem řeší komplikované matematické rovnice – za úspěšné vyřešení obdrží majitel počítače odměnu v podobě určitého množství bitcoinů. Tomuto procesu se říká těžba a lidem, kteří získávají bitcoiny, se pak říká těžaři či mineři. Po vytěžení je konkrétní suma převedena na konkrétní adresu majitele bitcoinů v podobě číselného kódu. Každá „mince“ je tedy unikátní a nezaměnitelná. Těžit může buď jednotlivec, což je ale dnes dost nákladné a už se od toho upouští, nebo skupina těžařů.
Program pro těžbu je nastavený tak, aby uvolňoval nové mince stabilním tempem, které se ale postupně zpomaluje. Počet mincí v oběhu bude konečný, celkem jich má být vytvořeno pouze 21 milionů. V roce 2033 jich má být v oběhu 99 procent a poslední se mají dostat do oběhu někdy kolem roku 2140.
Jen blázen by teď vyloučil výraznou korekci. Zrovna tak ale jen zaujatý člověk může jistojistě tvrdit, že je to bublina. Nikdo neví. V přímém přenosu sledujeme globální on-line jízdu, která nesnese žádnou historickou paralelu a která – a to jistojistě říct opravdu lze – vstoupí do učebnic, ať už dopadne jakkoli.
Aby počítače mohly bitcoiny takto těžit, musí mít obrovskou výpočetní kapacitu. S tím, jak se uvolňování bitcoinů do oběhu zpomaluje, je jejich těžba stále energeticky náročnější – dá se to srovnat třeba s těžbou v opravdovém dole na zlato. Čím hlouběji ke dnu dolu se zlatokop dostává, tím je to namáhavější – roste jeho vzdálenost od povrchu, trvá mu déle, než se tam a zpátky dostane, podmínky na dně dolu jsou stále extrémnější.
Díky tomu je v současné době do těžby této digitální měny zapojena nesmírná počítačová kapacita, která slouží jen k tomuto účelu: odhady tvrdí, že počítače, které se věnují těžbě bitcoinů, mají 100 000krát větší výpočetní sílu než 500 nejsilnějších superpočítačů světa.
Počítače k tomu samozřejmě potřebují energii – a je jí mnohem víc, než si většina lidí, kteří se o bitcoin nezajímají, dokáže představit. Web Digitaleconomist uvádí, že roční spotřeba počítačů zapojených do této „těžby“ je letos už téměř 32 TWh .
Toto číslo je tak velké, že asi jen málokomu něco řekne. Nejlépe to ukáže mapa z webu Powercompare, která ukazuje, které země světa spotřebovávají méně energie než je energie potřebná na těžbu digitální měny. V současné době je to 159 států – méně energie spotřebují třeba Nigérie, kde žije 186 milionů lidí nebo tak vyspělá ekonomika, jakou je Irsko. A ještě jedno srovnání: každý den spotřebuje bitcoin stejně elektřiny jako celé Haiti za rok.
Kolik energie spotřebuje bitcoin? Víc než tyto země:
- Systém bitcoinu byl vytvořen v roce 2009. Tvůrce bitcoinu nebyl dlouho znám, anonymní vývojář používal pseudonym Satoši (psáno i Satoshi) Nakamoto. Existovala celá řada teorií, kdo Satoši Nakamoto je. Loni se k autorství přiznal australský podnikatel Craig Wright, ale řada expertů tomu nevěří. Mezi podezřelými je i Elon Musk, byť ten to letos v listopadu popřel.
Podle mnoha kritiků digitální měny jde o obrovské mrhání – jak výpočetní kapacitou počítačů, které by mohly třeba analyzovat genom léčiv nebo se věnovat odhalování různých nemocí, ale zejména elektřinou. Elektřinou, která pak na mnoha jiných místech chybí.
Největší zařízení na těžbu bitcoinů (říká se jim farmy) totiž leží v zemích, které nepatří k těm nejbohatším. A tam to způsobuje problémy, s nimiž si tamní lidé neví rady. Typickým příkladem je Venezuela, která bojuje s ekonomickou krizí a hyperinflací; dotované ceny energie ale způsobily, že se tu usídlila řada bitcoinových farem. A jejich aktivita pak vede třeba k nečekaným výpadkům energie.
Jiný problém má Čína: právě tam je největší množství bitcoinových farem. Elektřinu si berou z obřích vodních elektráren, což je dnes jeden z nejlevnějších zdrojů elektřiny nepocházející z fosilních paliv. Ta by mohla sloužit ke svícení, pohonu elektrických autobusů, které Čína provozuje, ale místo toho pohání počítače na těžbu elektrické kryptoměny.
Co přinese budoucnost?
Web Wired se podíval na to, co by se stalo, kdyby těžba bitcoinů pokračovala i v dalších letech stejným tempem jako nyní. Jeho redaktoři spočítali, že trend je neudržitelný: elektřina, která by poháněla počítače potřebné pro těžbu, prostě na Zemi neexistuje. V červenci 2019 podle nich bude bitcoin spotřebovávat stejně elektřiny jako celé Spojené státy americké, v únoru 2020 pak jako celý svět.
- Bitcoin je nejznámější z asi dvou stovek kybernetických měn. V současnosti má na trhu s těmito měnami téměř poloviční podíl, ještě nedávno měl ale kolem 90 procent. Téměř 20 procent trhu má ethereum, šest procent ripple, následují litecoin, dash a další. Vloni v srpnu rozdělením softwarového kódu bitcoinu vznikla nová podobná měna nazvaná bitcoin cash. Podle výzkumné zprávy Cambridgeské univerzity nyní kryptoměny používá 2,9 až 5,8 milionu lidí po celém světě.
A to všechno v době, kdy se státy snaží vší silou splnit klimatické dohody, které by měly omezit spotřebu energie a naopak zařídit přechod na čistější zdroje, než jsou fosilní paliva. Zájem o bitcoin ale může všechno tohle zvrátit – pokud má byznys kolem něj pokračovat, bude potřeba zprovoznit další energetická zařízení, která spálí zbytky fosilních paliv jen proto, aby stoupla hodnota spekulativní měny.
Řada expertů vážně uvažuje nad změnami, které by měl systém bitcoinu podstoupit, aby byl energeticky úspornější, to však na druhou stranu může přinést zase zvýšení zájmu o těžbu a výsledek tak může být nulový.