Cizinci, kteří žádají o trvalý pobyt v Česku, musejí skládat těžší zkoušky z češtiny. Dosud jim stačilo mít jen základní znalosti, teď je nutná pokročilá úroveň. Podle ministerstva vnitra tak Česko po letech srovnává pravidla se zbytkem Evropy. Celkem v tuzemsku žije přes šest set tisíc cizinců, trvalý pobyt má zhruba polovina z nich. Jazykovou zkoušku musejí skládat ti ze zemí mimo Evropskou unii.
Cizincům dosud stačila znalost češtiny na úrovni A1, tedy schopnost domluvit se v základních situacích. Všichni, kteří požádali o trvalý pobyt po prvním září, už musejí zvládat úroveň A2. Například těžší gramatiku včetně vidových dvojic, velký důraz je také kladen na podrobný ústní pohovor.
„V práci ten student (úrovně) A1 umí říct, co dělá, jaká je jeho profese, co k tomu vystudoval. Na úrovni A2 umí student sedět na pracovní poradě, ale i dělat si základní poznámky o tom, jaké dostal úkoly, a potom se s kolegy jednoduše domluvit na tom, jak ten úkol společně splní,“ popsala lektorka češtiny pro cizince Jitka Pourová.
Někteří cizinci přiznávají, že lepší znalost češtiny je pro ně potřebná. „Jestli žijeme v Česku, tak musíme umět mluvit dobře. Myslím, že úroveň A2 není tak těžká,“ řekla Viktorija Oniščenka.
Česko dohání evropský standard
Přísnější zkouškou z češtiny země srovnává pravidla se zbytkem evropských států. „Byli jsme jedna z mála zemí, která měla jen úroveň A1, zatímco ostatní mají A2 nebo B1, takže jsme se tak sladili se zbytkem Evropy. Snaha byla to úplně neuspěchat, udělat hodně odbornou debatu,“ uvedla ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná.
O trvalý pobyt v Česku žádá deset až dvanáct tisíc cizinců ročně. Nejčastěji jde o lidi z Ukrajiny, Ruska a Vietnamu. Podle ministerstva školství doteď na snazší zkoušku z češtiny chodili cizinci často zcela bez přípravy. Pro zvládnutí nové varianty zkoušky doporučuje alespoň padesát hodin jazykového kurzu.
