Od začátku nového školního roku se do výuky češtiny pro školáky s cizím mateřským jazykem zapojí přes tři sta škol a 322 školek. Vyplývá to z dat, které České televizi poskytly kraje. Některé školy ale podle ředitelů nemají dostatek informací nebo samotné žáky, kteří by kurzy navštěvovali. Školám ukládá povinnost poskytovat češtinu pro cizince novela vyhlášky o předškolním a základním vzdělávání z prosince loňského roku. Náklady na tuto výuku teď podle ministerstva školství vzrostou z 52 milionů na 191 milionů korun ročně.
Přes tři sta základních škol po celé republice musí od začátku září svým žákům nabídnout hodiny češtiny pro cizince. Některým ale chybí dostatek informací o tom, kolik žáků jejich hodiny bude navštěvovat. „Informace od magistrátu získáme v týdnu před začátkem školy. Kdyby k nám měly docházet další děti z okolí, nebudeme zatím personálně připraveni. Pokusíme se vše pokrýt z vlastních sil, ale bude to problém,“ říká zástupkyně ředitele ZŠ Satalice Alžběta Oborná.
Jiné školy nevědí ani to, jestli na jejich kurzy vůbec někdo přijde. Podle vyhlášky musí češtinu pro cizince povinně nabízet minimálně jedna škola v obci s rozšířenou působností a například na ZŠ Luhačovice ve Zlínském kraji neočekávají, že jejich kurzy navštíví jediný žák. Škola přesto musí sehnat pedagoga a nastudovat metodiku.
Podobně je na tom i ZŠ Slušovice. „Jsme určená škola v oblasti k poskytování výuky, ale ještě nevíme, jestli, anebo kolik k nám přijde žáků z jiných škol,“ popisuje ředitel Rostislav Šarman. Dodává, že neví, kdy nebo od koho tuto informaci dostane.
Některé školy ale žádné významné změny nečekají. „My už češtinu pro cizince vyučujeme, teď se jen změní, odkud na to budeme mít peníze,“ vysvětluje ředitelka ZŠ Šimanovská Alena Gabaľová.
Učitele si školy zařídí samy
Pedagogy na hodiny češtiny pro děti s jiným mateřským jazykem si musí zajistit školy samy. „Některé mají s výukou žáků cizinců bohaté zkušenosti a umí s nimi pracovat. Jiné ale mají zkušenosti minimální, pedagogům chybí potřebné znalosti a zkušenosti. I takové školy se do nového systému vzdělávání žáků-cizinců musí zapojit, bude tedy nutné jim poskytnout potřebnou metodickou podporu,” vysvětluje mluvčí Plzeňského kraje Eva Mertlová.
Na metodice budou školy spolupracovat s Národním pedagogickým institutem. Ten školám pomůže i tlumočnickými a překladatelskými službami, které mohou učiteli případně zjednodušit dorozumění se s žáky, kteří česky neumí vůbec.
Kraje musí zařídit i to, aby alespoň jedna škola v kraji hodiny češtiny nabízela distančně. Podle mluvčích krajů to pomůže zejména dětem, které výuku chtějí navštěvovat, ale jejich škola ji podle vyhlášky poskytovat nemusí.
Povinnost se týká všech škol, které mají mezi žáky minimálně pět procent cizinců. Dosud probíhaly integrační jazykové kurzy organizované krajskými úřady, systém byl ale podle ministerstva i odborníků na integraci cizinců neefektivní.
Češtinu pro cizince budou učit i ve školkách
Jednu hodinu českého jazyka musí od září nabídnout i školky, které navštěvují víc než čtyři předškoláci s cizím mateřským jazykem. Některé kraje ale neví, kolik dětí cizinců v mateřských školách je. Informace dostanou nejspíš až koncem září, kdy už novela bude měsíc platit.
Jazyková průprava by podle ministerstva školství měla vyjít na celkem 138 milionů korun ročně, dosud stála kolem 53 milionů korun za rok. Ministerstvo počítá také s financemi potřebnými pro přípravu změny v krajích, ta vyjde na necelých 100 milionů korun. Povinné hodiny češtiny se dotknou nejčastěji dětí ze Slovenska, Vietnamu, Polska, Ukrajiny či Mongolska.
