Ruské prezidentské „volby“ se konají i na okupovaných územích Ukrajiny. Tady si dávají úřady obzvláště záležet na tom, aby účast a s ní i výsledky byly co nejpřesvědčivější. Jde o snahu demonstrovat, že okupační správa má situaci pod kontrolou. Tamní obyvatelstvo tak pod hrozbou násilí nutí přijmout ruské občanství a odevzdat hlas.
Ve městě Luhansk na východě Ukrajiny vyzývá k účasti ve volbách obří transparent s nápisem: „Tvůj hlas je důležitý“. V Ruskem okupovaných oblastech sousední země na každém hlasu mimořádně záleží především Kremlu, a to víc než jinde v hranicích Ruské federace. Přesvědčivý volební zisk Vladimira Putina na dobytých územích má pro jeho image přidanou hodnotu.
Podle politologa specializujícího se na Rusko a ředitele Centra pro analýzu evropské politiky ve Washingtonu Samuela Greenea je uspořádání voleb na okupovaných územích Ukrajiny rozšířením toho, čemu Rusko říká speciální vojenská operace. „Jsou rozšířením vojenské okupace, vojenské vlády a války samotné,“ dodává.
Volby v obsazených městech a obcích Ukrajiny jsou ale samy o sobě nelegální a samotné hlasování je, mírně řečeno, nestandardní.
„Jakmile se otevřou tyto takzvané volební místnosti, tak v těch volebních místnostech stojí i lidé se samopaly,“ říká ukrajinský starosta Mariupolu Vadym Bojčenko. Vedle toho pak zástupci okupační správy neváhají obcházet i jednotlivé domácnosti, pokud mají dojem, že je možné vynutit si odevzdaný hlas. „Přijdou dva lidé se samopalem a žena s boxem, kam se má hodit lístek, a žádají vás o hlasování. Dá se tomu říkat volby?“ dodává Bojčenko.
„Přijmi ruský pas, nebo ti doma přistane granát“
Kolik hlasů může Putinovi zinscenované představení vynést, se nedá nezávisle určit. Podle odhadů západních zpravodajských služeb na okupovaných územích zůstala zhruba třetina předválečné ukrajinské populace, která je systematicky nucena, často pohrůžkami a někdy i násilím, aby přijala ruské občanství, a tedy získala formální právo volit.
„Pokud nepřijmete ruský pas, přijedeme v autě a hodíme vám do okna granát,“ vyhrožovali okupanti Vjačeslavu Rjabkovovi a jeho rodičům z malé vsi v Chersonské oblasti. Nezůstalo ale jen u slov. Vjačeslav byl celkem třikrát zbit a vážně zraněn. „Ležel jsem už v bezvědomí. Na ulici mě bili asi dvě hodiny,“ vypověděl Rjabkov.
Pod nátlakem rodina kapitulovala a přijala ruské pasy. Vjačeslav se ale rozhodl utéct na území svobodné Ukrajiny poté, co ho ruští vojáci začali znovu napadat, tentokrát s tím, že musí vzít do rukou zbraň a přidat se na jejich stranu.
I bez otevřeného násilí se bez ruského pasu na obsazených územích Ukrajiny žije těžko. Bez ruských dokumentů není mimo jiné možné legálně vlastnit nemovitosti, získat zdravotní péči nebo pobírat starobní důchod.
