V Rusku v pátek začaly prezidentské volby, které mají dopředu jistého vítěze. Hlavou státu se má znovu stát Vladimir Putin, kandidovat popáté mu umožnila změna ústavy potvrzená referendem. K obhajobě úřadu ruskému prezidentovi hned první den hlasování na sociálních sítích ironicky poblahopřál třeba šéf Evropské rady Charles Michel. Během prvního dne třídenních voleb hlasovala třetina voličů, policie za útoky a výtržnosti ve volebních místnostech zadržela nejméně osm lidí.
První den prezidentských „voleb“ v Rusku provázela řada protestních aktů
Události: V Rusku začaly prezidentské „volby“ (zdroj: ČT24)
„Já přišel hlasovat, protože to je moje volba. Nehlasovat považuji za nesprávné,“ řekl štábu ČT v jedné z dvou tisíc volebních místností v hlavním městě Moskvan Danil. Studentka z Novosibirska Jana jít k volbám považuje za svou občanskou povinnost. K urnám šla letos poprvé.
Lidé tam mohli hlasovat buď klasickými volebními lístky, nebo s pasem přes speciální počítač. Podle médií je účast voličů zatím vysoká a elektronický systém hlasování je přetížený. „Při volbách do Státní dumy byla účast menší. Dnes se volí první den a mě příjemně překvapilo, kolik lidí přišlo,“ konstatoval předseda volební komise v moskevském 140. okrsku Pavel Klujenkov.
Stejně jako při jakýchkoliv jiných volbách v zemi platí přísná bezpečnostní opatření. Každý volič musí projít policejní kontrolou. Kromě policistů u volebních místností hlídkují i příslušníci Ruské gardy, kvůli mimořádným událostem je přítomen i hasič a medik, sdělil Klujenkov.
Na protest byla zapálena urna, vylitá barva
Přesto došlo na incidenty a projevy nesouhlasu s volbami, kde Putin nemá skutečného protikandidáta. V ruské metropoli důchodkyně zapálila stolek za plentou. V Petrohradě pak podle serveru Fontanka hodila žena na budovu, kde se volilo, zápalnou láhev.
Docházelo ale i k dalším jednotlivým projevům protestu, při nichž lidé na několika místech do volebních uren nalili zelené barvivo, aby znehodnotili hlasovací lístky, urny byly několikrát zapáleny a ve volebních místnostech byla odpálena pyrotechnika, informuje server BBC a Meduza. Podle státní tiskové agentury TASS bylo nejvíce incidentů zaznamenáno ve volebních místnostech v Moskvě, Voroněži na jihu Ruska a v Karačajevsko-Čerkeské oblasti na severním Kavkaze.
Putin si může přidat elektronické hlasy
V 29 ruských regionech, tedy zhruba v třetině Ruska, mohou lidé hlasovat i z domova elektronicky. Týká se to nejenom velkých měst, ale třeba i anektovaného Krymu a Kamčatky.
Elektronické hlasování v ruské variantě ale fakticky nelze kontrolovat, upozorňuje jeden z posledních nezávislých politologů, kteří v zemi po útoku na Ukrajinu zůstali, Alexandr Kyněv. Současný prezident by podle něj teď v Rusku vyhrál i bez pomoci přidaných elektronických hlasů. „Je očividné, že by Vladimír Putin zvítězil i bez těchto triků, protože ostatní kandidáti nemají žádné zdroje a nikdo je nezná,“ říká odborník.
Podle nezávislého hnutí Golos (Hlas), které průběh třídenního hlasování monitoruje, jsou letošní volby nejméně transparentní v historii země. Právě výjimečná délka voleb a nový systém elektronického hlasování podle spolupředsedy Golosu Stanislava Andrejčuka přispívají k tomu, že jsou volby méně transparentní než kdykoli v éře po rozpadu Sovětského svazu před 33 lety.
Andrejčuk, jehož organizace dostala od ruských úřadů označení zahraniční agent a nemá dovoleno posílat do volebních místností své pozorovatele, míní, že vysoká účast je způsobena tlakem šéfů podniků na své zaměstnance. Fakt, že hlasování potrvá až do neděle, pak nechává více prostoru pro možné manipulace s volebními urnami v noci mezi hlasováními.
Volby doprovázejí intenzivní ukrajinské útoky na územích okupovaných Ruskem i v příhraniční ruské Bělgorodské oblasti. Ukrajinské síly měly podle tamní Moskvou dosazené volební komise ostřelovat volební místnosti v Kachovce a Brylivce v okupované části Chersonské oblasti.
Putin prohlásil, že nezůstanou bez odplaty. Jeho očekávaný úspěch ale podle zahraničních médií neovlivní ani fakt, že se ruská armáda potýká se značnými ztrátami ve válce na Ukrajině, ani stále větší mezinárodní izolace země způsobená jeho invazí.
Před ruskou ambasádou v Praze se tvořila fronta
V pátek mohli v Praze hlasovat i Rusové žijící v Česku. Volební místnost na ruském velvyslanectví zůstala otevřena až do osmi hodin večer. Během dne tam dorazily desítky lidí, kteří v jednu chvíli vytvořili frontu dlouhou několik desítek metrů. Řada lidí přišla odevzdat hlas protikandidátům Vladimira Putina.
Voliči v Rusku mohou hlasovat každý den až do neděle od osmé hodiny ráno do osmé večer místního času (19:00 SEČ), jako poslední uzavřou volební místnosti v Kaliningradské oblasti, exklávě, která leží na pobřeží Baltského moře a sousedí s Litvou i s Polskem. Poslední den voleb mají lidé v pravé poledne přijít do hlasovacích místností na poklidný protest proti Vladimiru Putinovi.
