První den prezidentských „voleb“ v Rusku provázela řada protestních aktů

4 minuty
Události: V Rusku začaly prezidentské „volby“
Zdroj: ČT24

V Rusku v pátek začaly prezidentské volby, které mají dopředu jistého vítěze. Hlavou státu se má znovu stát Vladimir Putin, kandidovat popáté mu umožnila změna ústavy potvrzená referendem. K obhajobě úřadu ruskému prezidentovi hned první den hlasování na sociálních sítích ironicky poblahopřál třeba šéf Evropské rady Charles Michel. Během prvního dne třídenních voleb hlasovala třetina voličů, policie za útoky a výtržnosti ve volebních místnostech zadržela nejméně osm lidí.

„Já přišel hlasovat, protože to je moje volba. Nehlasovat považuji za nesprávné,“ řekl štábu ČT v jedné z dvou tisíc volebních místností v hlavním městě Moskvan Danil. Studentka z Novosibirska Jana jít k volbám považuje za svou občanskou povinnost. K urnám šla letos poprvé.

Lidé tam mohli hlasovat buď klasickými volebními lístky, nebo s pasem přes speciální počítač. Podle médií je účast voličů zatím vysoká a elektronický systém hlasování je přetížený. „Při volbách do Státní dumy byla účast menší. Dnes se volí první den a mě příjemně překvapilo, kolik lidí přišlo,“ konstatoval předseda volební komise v moskevském 140. okrsku Pavel Klujenkov.

Stejně jako při jakýchkoliv jiných volbách v zemi platí přísná bezpečnostní opatření. Každý volič musí projít policejní kontrolou. Kromě policistů u volebních místností hlídkují i příslušníci Ruské gardy, kvůli mimořádným událostem je přítomen i hasič a medik, sdělil Klujenkov.

Na protest byla zapálena urna, vylitá barva

Přesto došlo na incidenty a projevy nesouhlasu s volbami, kde Putin nemá skutečného protikandidáta. V ruské metropoli důchodkyně zapálila stolek za plentou. V Petrohradě pak podle serveru Fontanka hodila žena na budovu, kde se volilo, zápalnou láhev.

Docházelo ale i k dalším jednotlivým projevům protestu, při nichž lidé na několika místech do volebních uren nalili zelené barvivo, aby znehodnotili hlasovací lístky, urny byly několikrát zapáleny a ve volebních místnostech byla odpálena pyrotechnika, informuje server BBC a Meduza. Podle státní tiskové agentury TASS bylo nejvíce incidentů zaznamenáno ve volebních místnostech v Moskvě, Voroněži na jihu Ruska a v Karačajevsko-Čerkeské oblasti na severním Kavkaze.

Putin si může přidat elektronické hlasy

V 29 ruských regionech, tedy zhruba v třetině Ruska, mohou lidé hlasovat i z domova elektronicky. Týká se to nejenom velkých měst, ale třeba i anektovaného Krymu a Kamčatky.

Elektronické hlasování v ruské variantě ale fakticky nelze kontrolovat, upozorňuje jeden z posledních nezávislých politologů, kteří v zemi po útoku na Ukrajinu zůstali, Alexandr Kyněv. Současný prezident by podle něj teď v Rusku vyhrál i bez pomoci přidaných elektronických hlasů. „Je očividné, že by Vladimír Putin zvítězil i bez těchto triků, protože ostatní kandidáti nemají žádné zdroje a nikdo je nezná,“ říká odborník.

Podle nezávislého hnutí Golos (Hlas), které průběh třídenního hlasování monitoruje, jsou letošní volby nejméně transparentní v historii země. Právě výjimečná délka voleb a nový systém elektronického hlasování podle spolupředsedy Golosu Stanislava Andrejčuka přispívají k tomu, že jsou volby méně transparentní než kdykoli v éře po rozpadu Sovětského svazu před 33 lety.

Andrejčuk, jehož organizace dostala od ruských úřadů označení zahraniční agent a nemá dovoleno posílat do volebních místností své pozorovatele, míní, že vysoká účast je způsobena tlakem šéfů podniků na své zaměstnance. Fakt, že hlasování potrvá až do neděle, pak nechává více prostoru pro možné manipulace s volebními urnami v noci mezi hlasováními.

Volby doprovázejí intenzivní ukrajinské útoky na územích okupovaných Ruskem i v příhraniční ruské Bělgorodské oblasti. Ukrajinské síly měly podle tamní Moskvou dosazené volební komise ostřelovat volební místnosti v Kachovce a Brylivce v okupované části Chersonské oblasti.

Putin prohlásil, že nezůstanou bez odplaty. Jeho očekávaný úspěch ale podle zahraničních médií neovlivní ani fakt, že se ruská armáda potýká se značnými ztrátami ve válce na Ukrajině, ani stále větší mezinárodní izolace země způsobená jeho invazí.

Před ruskou ambasádou v Praze se tvořila fronta

V pátek mohli v Praze hlasovat i Rusové žijící v Česku. Volební místnost na ruském velvyslanectví zůstala otevřena až do osmi hodin večer. Během dne tam dorazily desítky lidí, kteří v jednu chvíli vytvořili frontu dlouhou několik desítek metrů. Řada lidí přišla odevzdat hlas protikandidátům Vladimira Putina. 

Voliči v Rusku mohou hlasovat každý den až do neděle od osmé hodiny ráno do osmé večer místního času (19:00 SEČ), jako poslední uzavřou volební místnosti v Kaliningradské oblasti, exklávě, která leží na pobřeží Baltského moře a sousedí s Litvou i s Polskem. Poslední den voleb mají lidé v pravé poledne přijít do hlasovacích místností na poklidný protest proti Vladimiru Putinovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Diplomaté zemí EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
před 3 mminutami

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 15 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 20 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 2 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 3 hhodinami
Načítání...