Austrálie plánuje stanovit minimální věkovou hranici pro používání sociálních sítí. Své rozhodnutí obhajuje obavami o duševní i fyzické zdraví dětí, to však vyvolalo odpor u obhájců digitálních práv, kteří varují, že toto opatření by mohlo on-line aktivity zahnat do ilegality. Premiér Anthony Albanese uvedl, že jeho středolevicová vláda před zavedením zákona o minimální věkové hranici pro sociální média v letošním roce spustí ověřování věku na zkoušku. Zatím však není zcela jasné, jak by ověřování věku v praxi fungovalo.
Austrálie dětem omezí sociální sítě, řekl premiér
Albanese, který chce zákon prosadit ještě před volbami, neupřesnil přesný věk, ale řekl, že to bude pravděpodobně mezi 14 a 16 lety. „Chci, aby děti nebyly přilepené na svých zařízeních a šly na fotbalová hřiště, do bazénů a na tenisové kurty,“ řekl premiér. „Chceme, aby měly skutečné zkušenosti se skutečnými lidmi, protože víme, že sociální média způsobují socializační problémy,“ dodal.
Austrálie by se tímto zákonem zařadila mezi první země na světě, které by zavedly věkové omezení pro sociální sítě. Předchozí pokusy, včetně těch Evropské unie, selhaly po stížnostech na omezování práv nezletilých na internetu. Společnost Meta, jež vlastní Facebook a Instagram a která si sama stanovila minimální věk pro registraci na 13 let, uvedla, že chce mladým lidem umožnit, aby platformy využívali a benefitovali z nich, a zároveň vybavit rodiče nástroji, které jim pomohou, „místo toho, aby pouze odřízli přístup“.
Austrálie má jednu z nejvíce on-line populací na světě – čtyři pětiny z 26 milionů obyvatel používají sociální sítě. Tři čtvrtiny Australanů ve věku 12 až 17 let někdy použily YouTube nebo Instagram, zjistila studie Univerzity v Sydney z roku 2023.
Omezení má i rizika
Albanese plán věkového omezení oznámil na pozadí nedávného parlamentního šetření vlivu sociálních sítí na společnost, v jehož rámci zazněla místy emotivní svědectví o špatných dopadech na duševní zdraví dospívajících, píše Reuters.
Během debat na půdě parlamentu však zazněly také pochybnosti o tom, zda by vůbec bylo možné věkovou hranici prosadit, a pokud ano, zda by neúmyslně nepoškodila mladší lidi tím, že by je přiměla své aktivity na internetu skrývat.
„Tento unáhlený krok může způsobit vážné škody tím, že mladé lidi vyloučí ze smysluplné a zdravé účasti v digitálním světě a potenciálně je přivede do méně kvalitních on-line prostor,“ řekl agentuře Reuters ředitel Centra pro výzkum digitálních médií Queenslandské technologické univerzity Daniel Angus.
Podobný názor má i australská komisařka pro elektronickou bezpečnost Julie Inman Grant, která v červnu varovala že podobná omezení mohou „omezit přístup mladých lidí k žádané podpoře“ a tlačit je k „méně regulovaným nemainstreamovým službám“.
Jak ověřit věk
Otázkou také je, jak by samotné věkové omezení fungovalo prakticky. V úterý federální vláda vypsala výběrové řízení na poskytovatele zkušebního provozu věkového ověřování, ale podrobnosti o tom, jak bude fungovat, nejsou známy. Například Instagram již v omezené míře ověřování věku uživatelů používá, a to pomocí občanského průkazu. V odvětví ale není shoda na jedné efektivní metodě.
Na základě zkušeností z jiných zemí existuje několik možností. Většina zastánců zákona navrhuje, aby Austrálie následovala příklad Spojeného království. Britský systém je zatím v počáteční fázi, a navíc se vztahuje pouze na stránky pro dospělé, nikoliv na sociální média, podotýká Guardian. Pracuje s pěti způsoby, jak mohou společnosti ověřit věk uživatelů – některé z nich by ale pro osoby mladší 16 let nefungovaly. Patří mezi ně například potvrzení, že je uživateli více než 18 let, prostřednictvím banky, prostřednictvím poskytovatelů mobilních služeb, skrze porovnání fotografie a průkazu totožnosti nebo použití technologie pro odhad věku ze skenu obličeje.
V loni představeném plánu doporučila komisařka pro elektronickou bezpečnost „dvojitě zaslepený tokenizovaný přístup“. Token nainstalován na daném zařízení by byl třetí stranou, která by zajišťovala předání informace o prokázání věku mezi danými platformami pro sociální média a poskytovateli služeb ověřování věku, aby bylo chráněno soukromí uživatelů.
Právě ochrana soukromí je jednou z obav, která je s fungováním tohoto omezení spojená. Mezi další možné problémy, se kterými se potýkaly země, které se snažily podobné omezení prosadit v minulosti, patřily například velké prodlevy od poskytovatelů ověření, technické potíže, časté obcházení restrikcí nebo nespolupráce technologických firem, které platformy provozují.
