Závislost na internetu mění mozky mladých. K ještě větší závislosti, ukázala analýza

Asi polovina mladých v nedávném výzkumu odpověděla, že jsou zřejmě závislí na sociálních sítích. Nová rozsáhlá metastudie teď popsala, co taková závislost dělá s jejich mozky.

Když se mladí lidé stanou závislými na internetu, dochází v jejich mozcích k chemickým změnám, které mohou mít závažné důsledky – například další a ještě silnější návykové chování. Zjistili to vědci, kteří zkoumali mozkovou aktivitu závislých na internetu pomocí funkční magnetické rezonance.

Zjistili, že tyto dopady jsou na „mapě mozku“ dobře viditelné v celé řadě neuronových sítí. Zároveň u těchto „milovníků“ internetu došlo k celkovému snížení funkční konektivity v částech mozku zapojených do aktivního myšlení; jsou to části zodpovědné za paměť a rozhodování.

  • Funkční magnetická rezonance (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět. S vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí metoda fMRI jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. 

Zdroj: Wikipedie

Kam to vede

Tyto vnitřní změny mají samozřejmě své vnější dopady. Jsou jimi podle studie hlavně častější a silnější návykové chování u dospívajících, ale projevy se našly také v duševním zdraví, ve vývoji, intelektuálních schopnostech, a dokonce i v tělesné koordinaci.

Autoři výzkumu výsledky popsali díky kompletní analýze všech větších výzkumů na toto téma za posledních deset let. Práce zkoumaly mladé lidi ve věku 10 až 19 let, kteří byli diagnostikováni s potvrzenou závislostí na internetu. Nová studie je v takzvané metaanalýze sjednotila pod jednou metodologií, a výsledky tedy shrnují celé současné poznání tohoto fenoménu.

Zatím je jen špatně prostudovaný, a to přesto, že mnoho mladých lidí přiznává svou závislost na on-line životě. Letos například proběhl velký průzkum mezi britskými dospívajícími, kde polovina z nich uvedla, že cítí svou závislost na sociálních médiích. Právě v tomto životním období jsou lidské mozky nejcitlivější na změny. A týká se to i nutkavého používání internetu a hypertrofované touhy po on-line médiích.

„Výsledky naší studie ukazují, že to může vést k potenciálně negativním změnám v chování a vývoji, které by mohly ovlivnit život dospívajících. Mohou mít například potíže s udržováním vztahů a sociálních aktivit, lhát o svém chování na internetu a mohou mít také problémy s nepravidelným stravováním a narušeným spánkem,“ uvedli autoři. Doufají, že tato zjištění mohou přispět k účinné léčbě závislosti na internetu. Lékaři by mohli v budoucnu například navrhovat cílenou léčbu zaměřenou na konkrétní oblasti mozku.

Už teď ale mohou podle autorů mladí lidé udělat něco pro to, aby se jejich případná závislost snížila, případně aby jí zabránili vzniknout. „Mladým lidem bychom doporučili, aby si prosadili rozumné časové limity pro každodenní používání internetu a aby si byli vědomi psychologických a sociálních důsledků příliš dlouhého pobytu na internetu,“ doplňují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 13 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 16 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 20 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
16. 4. 2026
Načítání...