Závislost na internetu mění mozky mladých. K ještě větší závislosti, ukázala analýza

Asi polovina mladých v nedávném výzkumu odpověděla, že jsou zřejmě závislí na sociálních sítích. Nová rozsáhlá metastudie teď popsala, co taková závislost dělá s jejich mozky.

Když se mladí lidé stanou závislými na internetu, dochází v jejich mozcích k chemickým změnám, které mohou mít závažné důsledky – například další a ještě silnější návykové chování. Zjistili to vědci, kteří zkoumali mozkovou aktivitu závislých na internetu pomocí funkční magnetické rezonance.

Zjistili, že tyto dopady jsou na „mapě mozku“ dobře viditelné v celé řadě neuronových sítí. Zároveň u těchto „milovníků“ internetu došlo k celkovému snížení funkční konektivity v částech mozku zapojených do aktivního myšlení; jsou to části zodpovědné za paměť a rozhodování.

  • Funkční magnetická rezonance (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět. S vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí metoda fMRI jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. 
  • Zdroj: Wikipedie

Kam to vede

Tyto vnitřní změny mají samozřejmě své vnější dopady. Jsou jimi podle studie hlavně častější a silnější návykové chování u dospívajících, ale projevy se našly také v duševním zdraví, ve vývoji, intelektuálních schopnostech, a dokonce i v tělesné koordinaci.

Autoři výzkumu výsledky popsali díky kompletní analýze všech větších výzkumů na toto téma za posledních deset let. Práce zkoumaly mladé lidi ve věku 10 až 19 let, kteří byli diagnostikováni s potvrzenou závislostí na internetu. Nová studie je v takzvané metaanalýze sjednotila pod jednou metodologií, a výsledky tedy shrnují celé současné poznání tohoto fenoménu.

Zatím je jen špatně prostudovaný, a to přesto, že mnoho mladých lidí přiznává svou závislost na on-line životě. Letos například proběhl velký průzkum mezi britskými dospívajícími, kde polovina z nich uvedla, že cítí svou závislost na sociálních médiích. Právě v tomto životním období jsou lidské mozky nejcitlivější na změny. A týká se to i nutkavého používání internetu a hypertrofované touhy po on-line médiích.

„Výsledky naší studie ukazují, že to může vést k potenciálně negativním změnám v chování a vývoji, které by mohly ovlivnit život dospívajících. Mohou mít například potíže s udržováním vztahů a sociálních aktivit, lhát o svém chování na internetu a mohou mít také problémy s nepravidelným stravováním a narušeným spánkem,“ uvedli autoři. Doufají, že tato zjištění mohou přispět k účinné léčbě závislosti na internetu. Lékaři by mohli v budoucnu například navrhovat cílenou léčbu zaměřenou na konkrétní oblasti mozku.

Už teď ale mohou podle autorů mladí lidé udělat něco pro to, aby se jejich případná závislost snížila, případně aby jí zabránili vzniknout. „Mladým lidem bychom doporučili, aby si prosadili rozumné časové limity pro každodenní používání internetu a aby si byli vědomi psychologických a sociálních důsledků příliš dlouhého pobytu na internetu,“ doplňují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 10 hhodinami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 12 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
včera v 17:10

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
včera v 14:24

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
včeraAktualizovánovčera v 13:12

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
včera v 12:01

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
včeraAktualizovánovčera v 11:59

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
včera v 11:55
Načítání...