Závislost na internetu mění mozky mladých. K ještě větší závislosti, ukázala analýza

Asi polovina mladých v nedávném výzkumu odpověděla, že jsou zřejmě závislí na sociálních sítích. Nová rozsáhlá metastudie teď popsala, co taková závislost dělá s jejich mozky.

Když se mladí lidé stanou závislými na internetu, dochází v jejich mozcích k chemickým změnám, které mohou mít závažné důsledky – například další a ještě silnější návykové chování. Zjistili to vědci, kteří zkoumali mozkovou aktivitu závislých na internetu pomocí funkční magnetické rezonance.

Zjistili, že tyto dopady jsou na „mapě mozku“ dobře viditelné v celé řadě neuronových sítí. Zároveň u těchto „milovníků“ internetu došlo k celkovému snížení funkční konektivity v částech mozku zapojených do aktivního myšlení; jsou to části zodpovědné za paměť a rozhodování.

  • Funkční magnetická rezonance (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět. S vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí metoda fMRI jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. 
  • Zdroj: Wikipedie

Kam to vede

Tyto vnitřní změny mají samozřejmě své vnější dopady. Jsou jimi podle studie hlavně častější a silnější návykové chování u dospívajících, ale projevy se našly také v duševním zdraví, ve vývoji, intelektuálních schopnostech, a dokonce i v tělesné koordinaci.

Autoři výzkumu výsledky popsali díky kompletní analýze všech větších výzkumů na toto téma za posledních deset let. Práce zkoumaly mladé lidi ve věku 10 až 19 let, kteří byli diagnostikováni s potvrzenou závislostí na internetu. Nová studie je v takzvané metaanalýze sjednotila pod jednou metodologií, a výsledky tedy shrnují celé současné poznání tohoto fenoménu.

Zatím je jen špatně prostudovaný, a to přesto, že mnoho mladých lidí přiznává svou závislost na on-line životě. Letos například proběhl velký průzkum mezi britskými dospívajícími, kde polovina z nich uvedla, že cítí svou závislost na sociálních médiích. Právě v tomto životním období jsou lidské mozky nejcitlivější na změny. A týká se to i nutkavého používání internetu a hypertrofované touhy po on-line médiích.

„Výsledky naší studie ukazují, že to může vést k potenciálně negativním změnám v chování a vývoji, které by mohly ovlivnit život dospívajících. Mohou mít například potíže s udržováním vztahů a sociálních aktivit, lhát o svém chování na internetu a mohou mít také problémy s nepravidelným stravováním a narušeným spánkem,“ uvedli autoři. Doufají, že tato zjištění mohou přispět k účinné léčbě závislosti na internetu. Lékaři by mohli v budoucnu například navrhovat cílenou léčbu zaměřenou na konkrétní oblasti mozku.

Už teď ale mohou podle autorů mladí lidé udělat něco pro to, aby se jejich případná závislost snížila, případně aby jí zabránili vzniknout. „Mladým lidem bychom doporučili, aby si prosadili rozumné časové limity pro každodenní používání internetu a aby si byli vědomi psychologických a sociálních důsledků příliš dlouhého pobytu na internetu,“ doplňují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 3 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...