Závislost na internetu mění mozky mladých. K ještě větší závislosti, ukázala analýza

Asi polovina mladých v nedávném výzkumu odpověděla, že jsou zřejmě závislí na sociálních sítích. Nová rozsáhlá metastudie teď popsala, co taková závislost dělá s jejich mozky.

Když se mladí lidé stanou závislými na internetu, dochází v jejich mozcích k chemickým změnám, které mohou mít závažné důsledky – například další a ještě silnější návykové chování. Zjistili to vědci, kteří zkoumali mozkovou aktivitu závislých na internetu pomocí funkční magnetické rezonance.

Zjistili, že tyto dopady jsou na „mapě mozku“ dobře viditelné v celé řadě neuronových sítí. Zároveň u těchto „milovníků“ internetu došlo k celkovému snížení funkční konektivity v částech mozku zapojených do aktivního myšlení; jsou to části zodpovědné za paměť a rozhodování.

  • Funkční magnetická rezonance (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět. S vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí metoda fMRI jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. 

Zdroj: Wikipedie

Kam to vede

Tyto vnitřní změny mají samozřejmě své vnější dopady. Jsou jimi podle studie hlavně častější a silnější návykové chování u dospívajících, ale projevy se našly také v duševním zdraví, ve vývoji, intelektuálních schopnostech, a dokonce i v tělesné koordinaci.

Autoři výzkumu výsledky popsali díky kompletní analýze všech větších výzkumů na toto téma za posledních deset let. Práce zkoumaly mladé lidi ve věku 10 až 19 let, kteří byli diagnostikováni s potvrzenou závislostí na internetu. Nová studie je v takzvané metaanalýze sjednotila pod jednou metodologií, a výsledky tedy shrnují celé současné poznání tohoto fenoménu.

Zatím je jen špatně prostudovaný, a to přesto, že mnoho mladých lidí přiznává svou závislost na on-line životě. Letos například proběhl velký průzkum mezi britskými dospívajícími, kde polovina z nich uvedla, že cítí svou závislost na sociálních médiích. Právě v tomto životním období jsou lidské mozky nejcitlivější na změny. A týká se to i nutkavého používání internetu a hypertrofované touhy po on-line médiích.

„Výsledky naší studie ukazují, že to může vést k potenciálně negativním změnám v chování a vývoji, které by mohly ovlivnit život dospívajících. Mohou mít například potíže s udržováním vztahů a sociálních aktivit, lhát o svém chování na internetu a mohou mít také problémy s nepravidelným stravováním a narušeným spánkem,“ uvedli autoři. Doufají, že tato zjištění mohou přispět k účinné léčbě závislosti na internetu. Lékaři by mohli v budoucnu například navrhovat cílenou léčbu zaměřenou na konkrétní oblasti mozku.

Už teď ale mohou podle autorů mladí lidé udělat něco pro to, aby se jejich případná závislost snížila, případně aby jí zabránili vzniknout. „Mladým lidem bychom doporučili, aby si prosadili rozumné časové limity pro každodenní používání internetu a aby si byli vědomi psychologických a sociálních důsledků příliš dlouhého pobytu na internetu,“ doplňují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 8 mminutami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 51 mminutami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 4 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 6 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 23 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13
Načítání...