Závislost na internetu mění mozky mladých. K ještě větší závislosti, ukázala analýza

Asi polovina mladých v nedávném výzkumu odpověděla, že jsou zřejmě závislí na sociálních sítích. Nová rozsáhlá metastudie teď popsala, co taková závislost dělá s jejich mozky.

Když se mladí lidé stanou závislými na internetu, dochází v jejich mozcích k chemickým změnám, které mohou mít závažné důsledky – například další a ještě silnější návykové chování. Zjistili to vědci, kteří zkoumali mozkovou aktivitu závislých na internetu pomocí funkční magnetické rezonance.

Zjistili, že tyto dopady jsou na „mapě mozku“ dobře viditelné v celé řadě neuronových sítí. Zároveň u těchto „milovníků“ internetu došlo k celkovému snížení funkční konektivity v částech mozku zapojených do aktivního myšlení; jsou to části zodpovědné za paměť a rozhodování.

  • Funkční magnetická rezonance (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět. S vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí metoda fMRI jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. 

Zdroj: Wikipedie

Kam to vede

Tyto vnitřní změny mají samozřejmě své vnější dopady. Jsou jimi podle studie hlavně častější a silnější návykové chování u dospívajících, ale projevy se našly také v duševním zdraví, ve vývoji, intelektuálních schopnostech, a dokonce i v tělesné koordinaci.

Autoři výzkumu výsledky popsali díky kompletní analýze všech větších výzkumů na toto téma za posledních deset let. Práce zkoumaly mladé lidi ve věku 10 až 19 let, kteří byli diagnostikováni s potvrzenou závislostí na internetu. Nová studie je v takzvané metaanalýze sjednotila pod jednou metodologií, a výsledky tedy shrnují celé současné poznání tohoto fenoménu.

Zatím je jen špatně prostudovaný, a to přesto, že mnoho mladých lidí přiznává svou závislost na on-line životě. Letos například proběhl velký průzkum mezi britskými dospívajícími, kde polovina z nich uvedla, že cítí svou závislost na sociálních médiích. Právě v tomto životním období jsou lidské mozky nejcitlivější na změny. A týká se to i nutkavého používání internetu a hypertrofované touhy po on-line médiích.

„Výsledky naší studie ukazují, že to může vést k potenciálně negativním změnám v chování a vývoji, které by mohly ovlivnit život dospívajících. Mohou mít například potíže s udržováním vztahů a sociálních aktivit, lhát o svém chování na internetu a mohou mít také problémy s nepravidelným stravováním a narušeným spánkem,“ uvedli autoři. Doufají, že tato zjištění mohou přispět k účinné léčbě závislosti na internetu. Lékaři by mohli v budoucnu například navrhovat cílenou léčbu zaměřenou na konkrétní oblasti mozku.

Už teď ale mohou podle autorů mladí lidé udělat něco pro to, aby se jejich případná závislost snížila, případně aby jí zabránili vzniknout. „Mladým lidem bychom doporučili, aby si prosadili rozumné časové limity pro každodenní používání internetu a aby si byli vědomi psychologických a sociálních důsledků příliš dlouhého pobytu na internetu,“ doplňují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 3 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 16 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
před 22 hhodinami

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...