V USA zatím nikdy v dějinách neodcházelo dobrovolně ze světa tolik lidí jako v současnosti. Sebevražda je nyní druhou nejčastější příčinou úmrtí Američanů do 35 let – a vědci se pokoušejí popsat příčiny a najít obranu proti této „epidemii“.
Katherine a Tony Salasovi netušili, že jejich syn Ben vede dvojí život. V tom jednom plánoval sebevraždu, v tom druhém vybíral snubní prstýnek. Jednadvacetiletý Ben Salas loni v dubnu sebevraždu spáchal. Byl to nadějný student kriminologie na Severokarolínské státní univerzitě a sportovec s olympijskými ambicemi. Měl mnoho kamarádů, stabilní vztah a milující rodinu.
Byl jedním z 50 tisíc lidí, kteří loni ve Spojených státech podle oficiálních statistik spáchali sebevraždu. Jde o doposud nejvyšší počet. Druhý nejvyšší připadá na rok 2022, kdy si život vzalo 49 449 lidí, píše web BBC.
„Tak moc si přeju, aby nám býval dal šanci mu pomoci,“ říká Katherine Salasová zlomeným hlasem. „To na tom bylo to nejtěžší, neměla jsem možnost to s ním probrat,“ dodává. Na Benovu počest v obývacím pokoji vytvořili „zeď vzpomínek“. Na jejím vrcholu visí jeho univerzitní diplom, který mu byl udělen posmrtně.
„Byl to dobrý, všestranně nadaný člověk,“ říká o svém synovi Tony. „Zůstala nám po něm díra v srdci,“ dodává smutně.
Proč studenti dobrovolně odcházejí ze světa?
Proč se Ben zabil? Na tuto otázku Salasovi odpověď hledají marně. Říkají, že v roce 2020 krátce užíval léky na mírnou depresi, ale následně je ujišťoval, že už je v pořádku. „Neobjevovaly se u něj žádné projevy, které by naznačovaly, že má psychické potíže,“ podotýká Tony.
Ben měl s rodiči blízký vztah, často si s nimi telefonoval. Tony mu volal krátce před smrtí. Říkal prý, že je v pohodě. „A pak o několik hodin později byl konec,“ vzpomíná otec.
Severokarolínskou státní univerzitou v poslední době otřásla série sebevražd. V minulém akademickém roce si život vzalo sedm studentů, včetně Bena. V tom nynějším jsou to tři. Podle Justine Hollingsheadové z rektorátu univerzity jsou sebevraždy „celostátní epidemií“ v USA, která se neomezuje jen na vysoké školy. „Kdybychom znali příčiny, problém bychom vyřešili,“ říká s tím, že u lidí, kteří na sebevraždu pomýšlejí, ani nemusejí být žádné varovné signály, nesvěří se příbuzným nebo přátelům, nevyhledají pomoc. „A my se nikdy nedozvíme proč,“ říká Hollingsheadová.
Severokarolínská státní univerzita zvýšila počet poradců a zavedla systém „Zeptej se, přesvědčuj, pošli“, aby se studenti naučili rozpoznávat, že jejich spolužáci mohou mít problémy, a aby věděli, kde pro ně mohou zajistit pomoc. Zaměstnanci vysoké školy si mají všímat studentů s vysokou absencí nebo těch, kteří žádají o prodloužení různých lhůt pro případ, že by šlo o známku toho, že něco není v pořádku.
Studentka Lorelei si myslí, že mnoho jejích vrstevníků má silné obavy z toho, co se ve světě děje. „Neustále jsou tu věci, které se nezlepšují, a život je velmi drahý,“ říká. Student informačních technologií jménem Brody uvedl, že díky tomu, že univerzita pravidelně rozesílá informační e-maily, ví, že pomoc je dostupná.
Sebevražda se stala druhou nejčastější příčinou úmrtí Američanů do 35 let, uvádí Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Přispět k tomu mohla pandemie covidu-19, říká psychiatrička Christine Crawfordová z Národní aliance pro psychické nemoci. Znamenala pro ně velkou ránu, co se týče získávání potřebných sociálních schopností. „Byli doma, odtržení od svých vrstevníků a věcí, které jsou tak důležité pro zdravý vývoj mladého člověka,“ říká Crawfordová.
Viníci: sociální sítě a pandemie
Americké ministerstvo zdravotnictví už v prosinci 2021 upozornilo na rostoucí počty mladých lidí pokoušejících se o sebevraždu. Zdůraznilo vliv pandemie a sociálních sítí, které „prohloubily bezprecedentní stres, s nímž se mladí lidé už potýkali“.
Na celostátní tísňové lince proti sebevraždám, která má více než 200 center po celých USA, se loni počet volajících zvyšoval o 100 tisíc měsíčně. Jedno z center v Marylandu, kde nyní na krizové lince pracuje 150 operátorů, počet svých zaměstnanců dál navyšuje. Operátor Josue Melendez říká, že často volají mladí muži ve věku od 15 do 35 nebo 40 let a univerzitní studenti. „Stres spojený s platbou za univerzitní studia, celkově ekonomika, to vše může být na jednoho člověka příliš,“ uvažuje.
Katherine Salasová souhlasí s tím, že mladí lidé jsou pod finančním tlakem. „Všechny záchytné sítě, které fungovaly v předchozích generacích, jsou pryč. Myslím, že mnoho mladých lidí pociťuje silnou nejistotu ohledně toho, co je čeká,“ uvádí. Na tričku nosí placku s Benovou fotkou a nápisem „Na tobě záleží“. S manželem chce šířit povědomí o depresi.
Podle Tonyho je potřeba, aby o tomto problému mluvilo více lidí. „Když se to může stát nám, může se to stát komukoliv jinému,“ upozorňuje Benův otec. A Katherine lidem vzkazuje, aby se nespokojili s ujišťováním, že je někdo „v pohodě“. Může to znamenat, že je vše v pořádku, ale často tomu tak ve skutečnosti není.
