Lidé, kteří užívají vitamin D, páchají méně sebevražd, ukazuje rozsáhlá studie

Vitamin D se v poslední době ukázal jako velmi účinný proti širokému spektru problémů. Podle robustní studie na amerických veteránech to vypadá, že pomáhá i pro zlepšování psychického stavu.

Lidé, kteří užívají potravinové doplňky s vitaminem D, méně často páchají sebevraždy a méně často trpí sebepoškozováním. Vědci tuto souvislost popsali u rozsáhlé skupiny bývalých amerických vojáků, tedy lidí, kteří trpí těmito problémy nadprůměrně často. Pravděpodobnost úmrtí vlastní rukou je u nich asi jedenapůlkrát vyšší než u ostatních dospělých.

Existence souvislosti mezi lepším psychickým stavem a vitaminem D je podle autorů studie v časopise PLoS ONE jasná, zatím ale nelze říci, že jde o souvislost příčinnou, tedy jestli opravdu užívání tohoto vitaminu může za lepší duševní stav veteránů. „Pokud se to potvrdí i v klinických studiích, pak by se vitamin D mohl používat, protože je snadno dostupný, cenově přijatelný a relativně dost bezpečný,“ píší autoři.

Výsledky jsou podle nich dostatečně robustní, data totiž pocházela od několika set tisíc osob, o jejichž údaje se stará americké ministerstvo pro záležitosti veteránů. V nich vědci snadno našli dost lidí, kteří užívali vitamin D, jež mohli srovnávat s těmi, kdo tento suplement nekonzumují. Rozdíl byl opravdu markantní. Ti, kdo vitamin užívali, měli o 44 procent méně pokusů o sebevraždu.

Vědci dále zjistili, že souvislost mezi doplňky vitaminu D a snížením rizika sebevraždy byla ještě výraznější u černošských veteránů. V této podskupině souvisela látka s přibližně šedesátiprocentním snížením rizika sebevražedných pokusů a sebepoškození.

Další důkazy

Samy o sobě jsou tyto náznaky dostatečně silné, ale navíc existují i další starší výzkumy, které argument o účinnosti vitaminu D podporují. Tak například podle přehledové studie z roku 2018 trpí nedostatkem vitaminu D téměř polovina americké populace, ale mezi hispánskou a černošskou menšinou je tento nedostatek výrazně vyšší.

Není to ani tak socioekonomickými faktory, jako spíše těmi biologickými. Vitamin D se totiž syntetizuje v kůži při kontaktu se slunečními paprsky, ale lidé s tmavší pigmentací pravděpodobně potřebují intenzivnější vystavení UV záření, aby si jejich tělo vytvořilo dostatek této látky.

Nedostatek vitaminu D je spojen se spoustou zdravotních problémů, včetně bolestí, slabosti kostí a svalů, zvýšeného rizika úmrtí na srdeční choroby, kognitivních poruch, dětského astmatu a některých druhů rakoviny. Předchozí výzkumy také naznačily souvislost mezi hladinou vitaminu D a depresí a dalšími psychickými problémy. 

Autoři současně přiznávají, že jejich výzkum má i několik slabin. Do skupiny užívající vitamin D zařadili jen ty, kdo ho mají na předpis, ale lidé si tento doplněk stravy mohou pořizovat i bez lékařského předpisu.

Současně je možné, že ty, kdo suplement užívali na předpis, mohly spojovat i jiné faktory. Například to, že měli kvalitnější zdravotní nebo sociální pojištění než druhá skupina. Přesto vědci považují nalezenou souvislost za natolik silnou, že by chtěli ve výzkumu pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 10 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 12 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 13 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...