Lidé, kteří užívají vitamin D, páchají méně sebevražd, ukazuje rozsáhlá studie

Vitamin D se v poslední době ukázal jako velmi účinný proti širokému spektru problémů. Podle robustní studie na amerických veteránech to vypadá, že pomáhá i pro zlepšování psychického stavu.

Lidé, kteří užívají potravinové doplňky s vitaminem D, méně často páchají sebevraždy a méně často trpí sebepoškozováním. Vědci tuto souvislost popsali u rozsáhlé skupiny bývalých amerických vojáků, tedy lidí, kteří trpí těmito problémy nadprůměrně často. Pravděpodobnost úmrtí vlastní rukou je u nich asi jedenapůlkrát vyšší než u ostatních dospělých.

Existence souvislosti mezi lepším psychickým stavem a vitaminem D je podle autorů studie v časopise PLoS ONE jasná, zatím ale nelze říci, že jde o souvislost příčinnou, tedy jestli opravdu užívání tohoto vitaminu může za lepší duševní stav veteránů. „Pokud se to potvrdí i v klinických studiích, pak by se vitamin D mohl používat, protože je snadno dostupný, cenově přijatelný a relativně dost bezpečný,“ píší autoři.

Výsledky jsou podle nich dostatečně robustní, data totiž pocházela od několika set tisíc osob, o jejichž údaje se stará americké ministerstvo pro záležitosti veteránů. V nich vědci snadno našli dost lidí, kteří užívali vitamin D, jež mohli srovnávat s těmi, kdo tento suplement nekonzumují. Rozdíl byl opravdu markantní. Ti, kdo vitamin užívali, měli o 44 procent méně pokusů o sebevraždu.

Vědci dále zjistili, že souvislost mezi doplňky vitaminu D a snížením rizika sebevraždy byla ještě výraznější u černošských veteránů. V této podskupině souvisela látka s přibližně šedesátiprocentním snížením rizika sebevražedných pokusů a sebepoškození.

Další důkazy

Samy o sobě jsou tyto náznaky dostatečně silné, ale navíc existují i další starší výzkumy, které argument o účinnosti vitaminu D podporují. Tak například podle přehledové studie z roku 2018 trpí nedostatkem vitaminu D téměř polovina americké populace, ale mezi hispánskou a černošskou menšinou je tento nedostatek výrazně vyšší.

Není to ani tak socioekonomickými faktory, jako spíše těmi biologickými. Vitamin D se totiž syntetizuje v kůži při kontaktu se slunečními paprsky, ale lidé s tmavší pigmentací pravděpodobně potřebují intenzivnější vystavení UV záření, aby si jejich tělo vytvořilo dostatek této látky.

Nedostatek vitaminu D je spojen se spoustou zdravotních problémů, včetně bolestí, slabosti kostí a svalů, zvýšeného rizika úmrtí na srdeční choroby, kognitivních poruch, dětského astmatu a některých druhů rakoviny. Předchozí výzkumy také naznačily souvislost mezi hladinou vitaminu D a depresí a dalšími psychickými problémy. 

Autoři současně přiznávají, že jejich výzkum má i několik slabin. Do skupiny užívající vitamin D zařadili jen ty, kdo ho mají na předpis, ale lidé si tento doplněk stravy mohou pořizovat i bez lékařského předpisu.

Současně je možné, že ty, kdo suplement užívali na předpis, mohly spojovat i jiné faktory. Například to, že měli kvalitnější zdravotní nebo sociální pojištění než druhá skupina. Přesto vědci považují nalezenou souvislost za natolik silnou, že by chtěli ve výzkumu pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled