Podle informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) u nás počet sebevražd mezi lety 2011 až 2020 setrvale klesal, přesto je stále nad průměrem Evropské unie. Na život si výrazně častěji sáhli muži, nejčernějším dnem v týdnu je z pohledu statistik pondělí. Vůbec největší sebevražednost je v Libereckém kraji.
Počet sebevražd v Česku za poslední dekádu klesal, ani první rok pandemie trend nezměnil
Za první rok pandemie koronaviru v Česku spáchalo sebevraždu pouze o tři procenta více lidí než v roce 2019, celková úmrtnost obyvatel České republiky se přitom zvýšila za první pandemický rok o 15 procent oproti roku 2019. K nárůstu sebevražednosti navíc došlo pouze u mužů.
Podle předběžných údajů statistického úřadu se zdá, že i letošní rok zatím nevykazuje v tomto ohledu žádnou výraznou změnu. „Údaje za 1. pololetí 2021 hovoří o 578 sebevraždách, ve stejném období roku 2020 jich bylo 619. Tyto údaje ukazují zatím sedmiprocentní meziroční pokles, nicméně vyšetřování sebevražd trvá v některých případech déle a údaj za letošní první pololetí se s největší pravděpodobností ještě zvýší,“ uvedla pro ČT24 Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Graf ČSÚ: Sebevražednost vykazuje snižující se trend
Rok před začátkem pandemie byl navíc rokem s nejnižší sebevražedností od roku 1876, kdy se na území dnešní České republiky shromažďují tato data. V roce 2019 u nás vlastní rukou zemřelo 1191 osob, v roce 2020 jich bylo 1224. Za první pandemický rok tedy ČSÚ zaznamenal druhý nejnižší počet sebevražd za 144 let.
Z let světových válek ale nejsou data úplná. Nejvíc Čechů a Češek si sáhlo na život podle statistik v roce 1934, kdy zemi svírala hospodářská krize. Bylo jich 4007. Dalším vrcholem se stalo období po roce 1968 a doba normalizace. V roce 1970 spáchalo sebevraždu 2824 mužů a žen. „Od roku 1970 nastupuje nepřerušovaný trend poklesu počtu sebevražd z dlouhodobého hlediska s určitými meziročními výkyvy,“ vysvětluje Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
V Česku výrazně převažují muži sebevrazi nad ženami
Svůj život v poslední dekádě vědomě dobrovolně častěji ukončili muži než ženy, rozdíl je přitom poměrně výrazný. „Podíl mužů na sebevraždách začal výrazněji narůstat od devadesátých let dvacátého století. V roce 2020 muži spáchali 82 procent všech sebevražd,“ říká Markéta Šafusová.
Graf ČSÚ: podíl počtu žen a mužů mezi sebevrahy
Nejčastějším způsobem provedení sebevraždy bylo v poslední dekádě oběšení, tímto způsobem odešla ze světa více než polovina sebevrahů. Muži častěji než ženy volili jako způsob odchodu ze života hlavně zastřelení a oběšení, ženy naopak otrávení a skok z výše.
Otrava léky a léčivy byl jediný způsob provedení, kterým bylo spácháno ročně více sebevražd ženami než muži. Z hlediska věku docházelo k nejvyšším počtům dobrovolného odchodu ze života u osob z generace Husákových dětí (40–44 let) a u lidí ve věku 55–59 let.
V zimě lidé páchají méně sebevražd než na jaře
Sebevraždy jsou v Česku nejčastější v březnu až červenci, nejméně časté v prosinci. „Během podzimních měsíců sebevražednost klesá až k prosincovému minimu,“ upozorňuje Terezie Štyglerová. Rok 2020 se v tomto ohledu lišil. Nejnižší počet sebevražd byl v roce 2020 spáchán v květnu, vyšší byl v říjnu a v zimě.
Počet sebevražd na 100 tisíc obyvatel je tradičně nejnižší v Kraji Vysočina. Na aktuálním druhém a třetím místě s nejnižší mírou se díky nejvýraznějšímu poklesu ve druhé polovině 2. desetiletí dostaly kraje Olomoucký a Ústecký, které předtím patřily naopak mezi kraje s jednou z nejvyšších sebevražedností. Relativně nízká je úroveň sebevražednosti také v hlavním městě, Praha je ale ve srovnání s ostatními kraji specifická vysokou sebevražedností žen, zatímco muži ji mají nízkou.
„Regionem s nejvyšší mírou sebevražednosti je aktuálně Liberecký kraj. Ta zde byla v posledních pěti letech o téměř třicet procent vyšší oproti celostátnímu průměru. Následuje kraj Karlovarský,“ říká předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček. V Libereckém kraji jako jediném byla sebevražednost v posledním pětiletém období vyšší než v první polovině dekády.
