„Zmizte, mulláhové.“ Protesty v Íránu pokračují, rozšířily se na univerzity

Nahrávám video
Události: Protesty v Íránu
Zdroj: ČT24

Demonstrace proti teokratickému režimu a policejní brutalitě v Íránu nepolevují a kvůli smrti Mahsy Amíníové znovu vyšly do ulic tisíce lidí. Dívka zemřela v polovině září poté, co ji zatkla mravnostní policie, protože neměla správně nasazený hidžáb. Podle nejnovější oficiální lékařské zprávy nepodlehla zraněním po zadržení, ale následkem skrytých zdravotních problémů. Od poloviny září zemřelo při nepokojích přes 150 lidí. Úřady zadržely víc než devatenáct set civilistů.

Demonstrace mají nyní nové dějiště – školy a univerzity. Hidžáby zde strhávají malé dívky i vysokoškolačky, ve třídách šlapou na portréty ajatolláha. V jednom z kampusů se postavily představiteli polovojenských jednotek Basídž, které často při protestech zasahují.

Incidentům se v sobotu nevyhnul ani íránský prezident Ebráhín Raísí, který přišel u příležitosti zahájení vysokoškolského semestru na teheránskou univerzitu Az-Zahra. Zarecitoval tam báseň, v níž se buřiči přirovnávají k mouchám. Tvrdil, že si organizátoři protestů mylně mysleli, že mohou univerzity zneužít. „Naši studenti a profesoři jsou ostražití a nedovolí nepříteli, aby dosáhl svých cílů,“ řekl. 

Na sociálních sítích se objevilo video, na němž univerzitní studentky při prezidentově návštěvě volají „Raísí, zmiz“ a také „Zmizte, mulláhové“. Proti lidem demonstrujícím u univerzity Šaríf policisté použili slzný plyn. V hlavním městě byla slyšet střelba a na některých silnicích se zablokovala doprava. Řidiči vyjadřovali sympatie s demonstranty pomocí klaksonů a provoláváním protivládních hesel. 

Tvrdé policejní zásahy

Vládnoucí islámští vůdci označují demonstranty za vandaly a z rozpoutání protestů viní Spojné státy a Izrael. „Nastražili to, naplánovali to. Ti, kdo si od nich berou peníze, a jsou mezi nimi i zrádní Íránci v zahraničí, jim pomáhají,“ uvedl duchovní vůdce Íránu Sajjid Alí Chameneí. 

Hidžáby dívky sundávají na počet Mahsy Amíniové, která zemřela po zadržení mravnostní policií. V nejnovější zprávě soudní lékař ale odmítl, že by její smrt způsobil stát. Údajně trpěla zdravotními problémy. „Zemřela kvůli selhání orgánů, které způsobil nedostatek kyslíku v mozku,“ stojí v prohlášení íránského soudního lékaře. Její příbuzní ale tvrdí, že byla zdravá. 

„Mohou nás zabít, zatknout, ale my už dál mlčet nebudeme. Naši spolužáci jsou v celách, jak bychom mohli být zticha?“ řekl jeden ze studentů agentuře Reuters, který mířil na demonstraci k univerzitě v Teheránu.

Také Západ stojí za íránskými ženami. V Berlíně, Madridu nebo Jeruzalémě si demonstrantky stříhají na protest vlasy podle starého perského zvyku. A přidávají se i političky ze Švédska nebo Belgie. „Za ženy. Za svobodu. za život,“ řekla belgická poslankyně Darya Safaiová během stříhání svých vlasů. 

Právě belgická vláda chce vyzvat Brusel, aby uvalil kvůli potlačování protestů na Teherán další sankce. Ty včera už rozšířila Kanada. Vstup na své území zakázala deseti tisícům představitelů režimu a revolučních gard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...