Poslání mravnostní policie skončilo, Írán by ale měl nošení hidžábu vymáhat, řekl mluvčí jednotky

Poslání íránské mravnostní policie skončilo, stát by ale měl vytvořit nové způsoby, jak vymáhat zákony, které se týkají povinného nošení hidžábu. Podle stanice RFE/RL to v rozhovoru s íránským tiskem řekl mluvčí této policejní jednotky Alí Chán Mohammadi. O osudu této policejní jednotky panují nejasnosti od soboty, kdy její zrušení naznačil íránský generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí.

Podle mluvčího policie se nyní v Íránu vede debata o povinném zahalení hlavy žen a o cudnosti. Úřady podle něj uvažují o tom, jak se postavit k této otázce. „Podle nás by se mělo zůstat v rámci (islámského práva) šaría a lidé by měli zákon dodržovat, abychom mohli vytvořit mírumilovnější atmosféru,“ cituje stanice RFE/RL pondělní vyjádření mluvčího.

Podle stanice RFE/RL je prohlášení mluvčího prvním potvrzením zrušení policejní jednotky ze strany výkonných orgánů. Do té doby se k situaci mravnostní policie nevyjádřily ministerstvo vnitra ani špičky bezpečnostních sborů.

Nejasnost o osudu mravnostní policie panuje od soboty, kdy generální prokurátor Montazerí naznačil její rozpuštění. Podle několika místních médií byla ale jeho slova špatně pochopena a hlídky dohlížející na aplikaci mravnostních zákonů i nadále působí v íránských ulicích.

Jednotka vznikla před šestnácti lety

Mezi úkoly mravnostní policie patřil mimo jiné i dohled nad dodržováním náboženských pravidel včetně nošení šátků na veřejnosti. Jednotka vznikla v roce 2006 a zpočátku jen napomínala lidi, kteří pravidla nedodržovali. Později začala i zatýkat, píše RFE/RL.

Téma hidžábů se stalo rozbuškou současných masových protestů, které propukly po zářijovém úmrtí 22leté Kurdky Mahsy Amíníové. Ta skončila kvůli údajnému porušení pravidel pro nošení v šátku v cele mravnostní policie a poté zemřela. Úřady proti demonstracím tvrdě zakročily, což stálo život několik stovek demonstrantů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Cla zvýšila obavy z nárůstu nákladů v průmyslu

Nová rozsáhlá americká cla podle agentury Reuters zvýšila obavy z nárůstu nákladů ve velkém množství průmyslových odvětví. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní hodnota firmy tak klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Americké akcie klesly nejvíce od globální pandemie v roce 2020.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kvůli clům hrozí omezení výroby a propouštění, upozorňují čeští exportéři

Cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil prezident USA Donald Trump, zasáhnou negativně v Česku především subdodavatelský průmysl. Hrozí, že bude muset omezovat výrobu a propouštět, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Samotné podniky mají podle něj jen velmi omezené možnosti, jak se s americkými cly vyrovnat. Získání nových trhů pro české zboží bude obtížné, pomoci by mohla vláda. Reakce EU má být podle Hospodářské komory pragmatická a jednotná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Z dronů se staly primární zbraně rusko-ukrajinské války

Diplomatické snahy o zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině se podle ukrajinských vojáků na frontě nijak neprojevují. Většina zranění je podle nich nyní způsobována drony. Ty rovněž útočí každodenně na civilisty, na charkovském sídlišti je nově pět zraněných včetně dítěte. Obě strany konfliktu se k tomu obviňují z porušování moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Rádia Svobodná Evropa

Spojené státy vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Nastojaščeje vremja, vytvořené rozhlasovými stanicemi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a Hlas Ameriky. Podle agentury AFP to uvedl ředitel RFE/RL Stephen Capus. Kromě Ruska vysílá televize také na Ukrajinu, do zemí Střední Asie a východní Evropy.
před 6 hhodinami

Turecká opozice vyzvala k bojkotu ekonomiky

Navzdory svátkům pokračují v Turecku protesty, které před více než dvěma týdny spustilo zadržení istanbulského starosty Ekrema Imamoglua za údajnou korupci a napomáhání teroristům. Masové demonstrace ale přerostly v méně okázalé projevy vzdoru. Naposledy například turecká opozice vyzvala své příznivce, aby po celý den neutráceli žádné peníze a bojkotovali tím ekonomiku.
před 7 hhodinami

Izrael udeřil na školu v Gaze. Prý útočil na Hamás

Izraelský úder na školní areál ve čtvrtek ve městě Gaza zabil nejméně třicet lidí, uvedla agentura AFP, další média zmiňují o několik jednotek nižší údaj. Podle palestinských zdrojů se v areálu nacházeli lidé, kteří prchali před boji. Izraelská armáda uvedla, že v oblasti útočila na předního představitele teroristického Hamásu. Před boji přitom prchají stovky tisíc obyvatel, podle Reuters jde o jeden z největších masových přesunů za osmnáct měsíců války.
před 7 hhodinami

Maďarsko odstoupí od Mezinárodního trestního soudu, oznámil Orbán

Maďarská vláda odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC), protože se stal politickým, uvedl ve čtvrtek podle Reuters premiér Viktor Orbán. Jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu, který je právě na návštěvě Budapešti navzdory zatykači ICC, označil rozhodnutí maďarské vlády za odvážné a zásadové, soud je podle něj zkorumpovaný. Vedení instituce je rozhodnutím Budapešti znepokojeno a v dopise ji vyzvalo k pokračování spolupráce.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...