Íránské protesty pokračují stávkami. Režim popírá zrušení mravnostní policie

Nahrávám video

Kolem rozpuštění mravnostní policie v Íránu panují nejasnosti. Tamní generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí o víkendu naznačil její zrušení, což zachytila světová média. Teherán ale o konci nehovoří a místní média píší, že prokurátorovy výroky byly dezinterpretovány. Zároveň pokračuje odpor proti režimu, některé obchody v pondělí stávkovaly.

Mravnostní policie v Íránu dohlíží mimo jiné na to, zda ženy chodí náležitě oblékané a zda mají zahalené vlasy, jak to vyžadují přísné zákony islámského režimu. Když v září v nemocnici po převozu z policejní cely, nedlouho po zadržení mravnostní policií, za nejasných okolností zemřela dvaadvacetiletá Kurdka Mahsa Amíníová, vyvolalo to v zemi bezprecedentní protirežimní protesty. Pro islámskou republiku představují jednu z největších výzev od revoluce z roku 1979.

Britská stanice BBC připomíná, že Írán měl od revoluce různé varianty mravnostní policie. Její poslední verze je označovaná jako Výchovná stráž. Hlídky dohlížející na dodržování pravidel oblékání začaly působit v roce 2006.

Montazerí o víkendu prohlásil, že bezpečnostní složka neměla nic společného s justicí a že justice bude pokračovat v „monitorování“ chování lidí na místní úrovni. Nejasně také hovořil o zrušení mravnostní policie. „Tentýž úřad, který ji založil, ji zrušil,“ řekl. Výchovná stráž je součástí národní policie a spadá pod ministerstvo vnitra.

O nich a na nich

Podle íránské státní televize Al-Alam se některá média slova generálního prokurátora „pokusila dezinterpretovat“. „Z poznámek Džafara Montazerího bylo možné vyrozumět nanejvýš to, že hlídky mravnostní policie nejsou od svého zrození napojeny na soudnictví,“ tvrdí televize. Konzervativní studentská agentura SNN odsoudila „falešné titulky“ a zdůraznila, že nošení hidžábu je v Íránu stále zákonem.

Reformní list Šark oslovil tiskové oddělení teheránské policie. Její představitelé se však „vyhnuli“ odpovědi na otázku ohledně rozpuštění stráže. Ani íránský ministr zahraničních věcí Hosejn Amírabdolláhján během své návštěvy Srbska informace nepotvrdil, ani nevyvrátil. „V Íránu se vše vyvíjí důsledně v rámci demokracie a svobody,“ tvrdí šéf diplomacie autokratické země.

Podle amerického ministerstva zahraničí se nezdá, že by se postavení žen v Íránu změnilo. „Bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by íránští vůdci zlepšili způsob chování vůči ženám a dívkám nebo že by ukončili násilí vůči pokojným demonstrantům,“ uvedl mluvčí ministerstva. Odmítl přitom komentovat „nejasná a vágní“ tvrzení íránských představitelů.

„Pokud nyní režim nějakým způsobem na protesty zareagoval, mohlo by to být pozitivní. Ale musíme počkat, jak to ve skutečnosti dopadne v praxi a jak na to zareagují lidé v Íránu. Je to o nich a je to na nich,“ myslí si ministr zahraničí USA Anthony Blinken.

Nejde jen o hidžáby

Montazerí v sobotu rovněž řekl íránskému parlamentu, že zákon nařizující ženám nošení hidžábu bude přezkoumán. Pokud by se potvrdilo, že mravnostní policie byla rozpuštěna, znamenalo by to ústupek protestujícím. Není ale zaručeno, že by nepokoje ustaly, poznamenala BBC.

Demonstranti v Íránu nepožadují pouze zrušení povinného nošení hidžábů, ale také předčasné volby nebo referendum o dalším směřování země. Trvalý tlak přiměl íránského prezidenta Ebrahíma Raísího v samotném závěru uplynulého týdne k sérii mimořádných jednání s ministry své vlády.

Nad vládou ale v Íránu stojí s neomezeným mandátem duchovní vůdce Alí Chameneí a právě jím řízené ozbrojené Íránské revoluční gardy a jejich milice Basídž daly zřetelně najevo, že ústupky nejsou na pořadu dne.

Třídenní stávka

Na opoziční protesty, které v zemi s různou intenzitou trvají od září, v pondělí navázala třídenní stávka. Její aktuální rozsah zatím není možné odhadnout. Ze země ale přicházejí záběry řady uzavřených obchodů v komerčních zónách Teheránu. Podle exilové organizace ochránců lidských práv Hengaw se do stávky zapojilo devatenáct měst, zejména na západě země, kde žije většina íránských Kurdů.

Řadu protestů úřady dříve potlačily s mimořádnou brutalitou. Mezinárodní organizace odhadují počet obětí na životech na zhruba 450. Zatčených by mělo být nejméně čtrnáct tisíc. Svědci, kteří hovořili s agenturou Reuters, uvedli, že v centrálním Teheránu byla v pondělí posílena policejní přítomnost a že na místě jsou také dobrovolníci v civilu.

Úřady také podle polooficiální agentury Tasním uzavřely v Teheránu zábavní park, protože jeho provozovatelky neměly správně nasazenou pokrývku vlasů. Reformisticky orientované noviny Hammihán uvedly, že mravnostní policie posílila svou přítomnost ve městech v okolí Teheránu, kde byla v posledních týdnech méně aktivní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, které zavedl prezident USA Donald Trump.
Právě teď

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 1 hhodinou

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 2 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
19:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 2 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
12:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 5 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...