Kolem rozpuštění mravnostní policie v Íránu panují nejasnosti. Tamní generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí o víkendu naznačil její zrušení, což zachytila světová média. Teherán ale o konci nehovoří a místní média píší, že prokurátorovy výroky byly dezinterpretovány. Zároveň pokračuje odpor proti režimu, některé obchody v pondělí stávkovaly.
Íránské protesty pokračují stávkami. Režim popírá zrušení mravnostní policie
Horizont ČT24: Protesty v Íránu pokračují stávkami (zdroj: ČT24)
Mravnostní policie v Íránu dohlíží mimo jiné na to, zda ženy chodí náležitě oblékané a zda mají zahalené vlasy, jak to vyžadují přísné zákony islámského režimu. Když v září v nemocnici po převozu z policejní cely, nedlouho po zadržení mravnostní policií, za nejasných okolností zemřela dvaadvacetiletá Kurdka Mahsa Amíníová, vyvolalo to v zemi bezprecedentní protirežimní protesty. Pro islámskou republiku představují jednu z největších výzev od revoluce z roku 1979.
Britská stanice BBC připomíná, že Írán měl od revoluce různé varianty mravnostní policie. Její poslední verze je označovaná jako Výchovná stráž. Hlídky dohlížející na dodržování pravidel oblékání začaly působit v roce 2006.
Montazerí o víkendu prohlásil, že bezpečnostní složka neměla nic společného s justicí a že justice bude pokračovat v „monitorování“ chování lidí na místní úrovni. Nejasně také hovořil o zrušení mravnostní policie. „Tentýž úřad, který ji založil, ji zrušil,“ řekl. Výchovná stráž je součástí národní policie a spadá pod ministerstvo vnitra.
O nich a na nich
Podle íránské státní televize Al-Alam se některá média slova generálního prokurátora „pokusila dezinterpretovat“. „Z poznámek Džafara Montazerího bylo možné vyrozumět nanejvýš to, že hlídky mravnostní policie nejsou od svého zrození napojeny na soudnictví,“ tvrdí televize. Konzervativní studentská agentura SNN odsoudila „falešné titulky“ a zdůraznila, že nošení hidžábu je v Íránu stále zákonem.
Reformní list Šark oslovil tiskové oddělení teheránské policie. Její představitelé se však „vyhnuli“ odpovědi na otázku ohledně rozpuštění stráže. Ani íránský ministr zahraničních věcí Hosejn Amírabdolláhján během své návštěvy Srbska informace nepotvrdil, ani nevyvrátil. „V Íránu se vše vyvíjí důsledně v rámci demokracie a svobody,“ tvrdí šéf diplomacie autokratické země.
Podle amerického ministerstva zahraničí se nezdá, že by se postavení žen v Íránu změnilo. „Bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by íránští vůdci zlepšili způsob chování vůči ženám a dívkám nebo že by ukončili násilí vůči pokojným demonstrantům,“ uvedl mluvčí ministerstva. Odmítl přitom komentovat „nejasná a vágní“ tvrzení íránských představitelů.
„Pokud nyní režim nějakým způsobem na protesty zareagoval, mohlo by to být pozitivní. Ale musíme počkat, jak to ve skutečnosti dopadne v praxi a jak na to zareagují lidé v Íránu. Je to o nich a je to na nich,“ myslí si ministr zahraničí USA Anthony Blinken.
Nejde jen o hidžáby
Montazerí v sobotu rovněž řekl íránskému parlamentu, že zákon nařizující ženám nošení hidžábu bude přezkoumán. Pokud by se potvrdilo, že mravnostní policie byla rozpuštěna, znamenalo by to ústupek protestujícím. Není ale zaručeno, že by nepokoje ustaly, poznamenala BBC.
Demonstranti v Íránu nepožadují pouze zrušení povinného nošení hidžábů, ale také předčasné volby nebo referendum o dalším směřování země. Trvalý tlak přiměl íránského prezidenta Ebrahíma Raísího v samotném závěru uplynulého týdne k sérii mimořádných jednání s ministry své vlády.
Nad vládou ale v Íránu stojí s neomezeným mandátem duchovní vůdce Alí Chameneí a právě jím řízené ozbrojené Íránské revoluční gardy a jejich milice Basídž daly zřetelně najevo, že ústupky nejsou na pořadu dne.
Třídenní stávka
Na opoziční protesty, které v zemi s různou intenzitou trvají od září, v pondělí navázala třídenní stávka. Její aktuální rozsah zatím není možné odhadnout. Ze země ale přicházejí záběry řady uzavřených obchodů v komerčních zónách Teheránu. Podle exilové organizace ochránců lidských práv Hengaw se do stávky zapojilo devatenáct měst, zejména na západě země, kde žije většina íránských Kurdů.
Řadu protestů úřady dříve potlačily s mimořádnou brutalitou. Mezinárodní organizace odhadují počet obětí na životech na zhruba 450. Zatčených by mělo být nejméně čtrnáct tisíc. Svědci, kteří hovořili s agenturou Reuters, uvedli, že v centrálním Teheránu byla v pondělí posílena policejní přítomnost a že na místě jsou také dobrovolníci v civilu.
Úřady také podle polooficiální agentury Tasním uzavřely v Teheránu zábavní park, protože jeho provozovatelky neměly správně nasazenou pokrývku vlasů. Reformisticky orientované noviny Hammihán uvedly, že mravnostní policie posílila svou přítomnost ve městech v okolí Teheránu, kde byla v posledních týdnech méně aktivní.