Íránské protesty pokračují stávkami. Režim popírá zrušení mravnostní policie

3 minuty
Horizont ČT24: Protesty v Íránu pokračují stávkami
Zdroj: ČT24

Kolem rozpuštění mravnostní policie v Íránu panují nejasnosti. Tamní generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí o víkendu naznačil její zrušení, což zachytila světová média. Teherán ale o konci nehovoří a místní média píší, že prokurátorovy výroky byly dezinterpretovány. Zároveň pokračuje odpor proti režimu, některé obchody v pondělí stávkovaly.

Mravnostní policie v Íránu dohlíží mimo jiné na to, zda ženy chodí náležitě oblékané a zda mají zahalené vlasy, jak to vyžadují přísné zákony islámského režimu. Když v září v nemocnici po převozu z policejní cely, nedlouho po zadržení mravnostní policií, za nejasných okolností zemřela dvaadvacetiletá Kurdka Mahsa Amíníová, vyvolalo to v zemi bezprecedentní protirežimní protesty. Pro islámskou republiku představují jednu z největších výzev od revoluce z roku 1979.

Britská stanice BBC připomíná, že Írán měl od revoluce různé varianty mravnostní policie. Její poslední verze je označovaná jako Výchovná stráž. Hlídky dohlížející na dodržování pravidel oblékání začaly působit v roce 2006.

Montazerí o víkendu prohlásil, že bezpečnostní složka neměla nic společného s justicí a že justice bude pokračovat v „monitorování“ chování lidí na místní úrovni. Nejasně také hovořil o zrušení mravnostní policie. „Tentýž úřad, který ji založil, ji zrušil,“ řekl. Výchovná stráž je součástí národní policie a spadá pod ministerstvo vnitra.

O nich a na nich

Podle íránské státní televize Al-Alam se některá média slova generálního prokurátora „pokusila dezinterpretovat“. „Z poznámek Džafara Montazerího bylo možné vyrozumět nanejvýš to, že hlídky mravnostní policie nejsou od svého zrození napojeny na soudnictví,“ tvrdí televize. Konzervativní studentská agentura SNN odsoudila „falešné titulky“ a zdůraznila, že nošení hidžábu je v Íránu stále zákonem.

Reformní list Šark oslovil tiskové oddělení teheránské policie. Její představitelé se však „vyhnuli“ odpovědi na otázku ohledně rozpuštění stráže. Ani íránský ministr zahraničních věcí Hosejn Amírabdolláhján během své návštěvy Srbska informace nepotvrdil, ani nevyvrátil. „V Íránu se vše vyvíjí důsledně v rámci demokracie a svobody,“ tvrdí šéf diplomacie autokratické země.

Podle amerického ministerstva zahraničí se nezdá, že by se postavení žen v Íránu změnilo. „Bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by íránští vůdci zlepšili způsob chování vůči ženám a dívkám nebo že by ukončili násilí vůči pokojným demonstrantům,“ uvedl mluvčí ministerstva. Odmítl přitom komentovat „nejasná a vágní“ tvrzení íránských představitelů.

„Pokud nyní režim nějakým způsobem na protesty zareagoval, mohlo by to být pozitivní. Ale musíme počkat, jak to ve skutečnosti dopadne v praxi a jak na to zareagují lidé v Íránu. Je to o nich a je to na nich,“ myslí si ministr zahraničí USA Anthony Blinken.

Nejde jen o hidžáby

Montazerí v sobotu rovněž řekl íránskému parlamentu, že zákon nařizující ženám nošení hidžábu bude přezkoumán. Pokud by se potvrdilo, že mravnostní policie byla rozpuštěna, znamenalo by to ústupek protestujícím. Není ale zaručeno, že by nepokoje ustaly, poznamenala BBC.

Demonstranti v Íránu nepožadují pouze zrušení povinného nošení hidžábů, ale také předčasné volby nebo referendum o dalším směřování země. Trvalý tlak přiměl íránského prezidenta Ebrahíma Raísího v samotném závěru uplynulého týdne k sérii mimořádných jednání s ministry své vlády.

Nad vládou ale v Íránu stojí s neomezeným mandátem duchovní vůdce Alí Chameneí a právě jím řízené ozbrojené Íránské revoluční gardy a jejich milice Basídž daly zřetelně najevo, že ústupky nejsou na pořadu dne.

Třídenní stávka

Na opoziční protesty, které v zemi s různou intenzitou trvají od září, v pondělí navázala třídenní stávka. Její aktuální rozsah zatím není možné odhadnout. Ze země ale přicházejí záběry řady uzavřených obchodů v komerčních zónách Teheránu. Podle exilové organizace ochránců lidských práv Hengaw se do stávky zapojilo devatenáct měst, zejména na západě země, kde žije většina íránských Kurdů.

Řadu protestů úřady dříve potlačily s mimořádnou brutalitou. Mezinárodní organizace odhadují počet obětí na životech na zhruba 450. Zatčených by mělo být nejméně čtrnáct tisíc. Svědci, kteří hovořili s agenturou Reuters, uvedli, že v centrálním Teheránu byla v pondělí posílena policejní přítomnost a že na místě jsou také dobrovolníci v civilu.

Úřady také podle polooficiální agentury Tasním uzavřely v Teheránu zábavní park, protože jeho provozovatelky neměly správně nasazenou pokrývku vlasů. Reformisticky orientované noviny Hammihán uvedly, že mravnostní policie posílila svou přítomnost ve městech v okolí Teheránu, kde byla v posledních týdnech méně aktivní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 10 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...