USA vyvíjí internetový portál, který obejde blokace obsahu v Evropě

Americké ministerstvo zahraničí vyvíjí internetový portál, který umožní lidem v Evropě i jinde ve světě zobrazit obsah zakázaný jejich vládami, napsala agentura Reuters s odkazem na tři informované zdroje. Uživatelé by si tak podle agentury mohli prohlížet zablokovaný obsah, který by mimo jiné mohl zahrnovat projevy nenávisti či teroristickou propagandu. Stránka bude mít podle zdrojů doménu freedom.gov.

Činitelé podle jednoho ze zdrojů diskutovali o zahrnutí funkce virtuální privátní sítě (VPN), což by znamenalo, že by aktivita uživatele vypadala tak, že si stránku prohlíží v USA. Aktivita uživatelů na této stránce podle zdroje nebude sledována.

Projekt měl být podle zdrojů představen na Mnichovské bezpečnostní konferenci minulý týden, jeho odhalení ale bylo odloženo. Agentuře Reuters se nepodařilo zjistit, proč ke spuštění nedošlo, nicméně někteří představitelé ministerstva zahraničí, včetně právníků, podle dvou zdrojů vyjádřili ohledně plánu obavy. Povahu těchto výhrad ale zdroje blíže neupřesnily.

Možné zhoršení vztahů s Evropou

Projekt by ovšem mohl zhoršit vztahy mezi administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a tradičními spojenci USA v Evropě, které jsou již napjaté kvůli obchodním sporům, válce na Ukrajině a Trumpově snaze získat kontrolu nad Grónskem, které je autonomní součástí Dánského království.

Washington by se po spuštění stránky obcházející místní zakázaný obsah také mohl ocitnout v poněkud netradiční pozici, jelikož by tak uživatele v zahraničí nabádal k porušování místních zákonů, poznamenala Reuters.

Americké ministerstvo zahraničí v prohlášení Reuters sdělilo, že nemá plány na obcházení cenzury, které by se týkaly výhradně Evropy. „Pro ministerstvo zahraničí je však digitální svoboda prioritou, a to zahrnuje šíření privátních a cenzuru obcházejících technologií, jako jsou sítě VPN,“ uvedlo. Americká diplomacie zároveň označila tvrzení, že představení portálu bylo odloženo, za nepravdivé a odmítla, že by právníci ministerstva vyjádřili obavy.

Odlišný přístup ke svobodě projevu

Trumpova administrativa označuje svobodu projevu za jednu z priorit své zahraniční politiky, a to i směrem k Evropě či Brazílii. Zaměřuje se přitom zejména na to, co označuje za potlačování konzervativních hlasů.

Evropský přístup ke svobodě projevu se liší od toho amerického, kde ústava chrání prakticky veškeré projevy. Omezení v Evropské unii vycházejí ze snahy zabránit opětovnému šíření extremistické propagandy, která podnítila nacismus, včetně očerňování Židů, cizinců a menšin.

Američtí představitelé mezitím kritizují evropské postupy v této věci, o nichž tvrdí, že umlčují pravicové politiky, mimo jiné v Rumunsku, Německu a Francii.

V této souvislosti americká vláda například označila akt o digitálních službách Evropské unie či britský zákon o online bezpečnosti za prostředky omezující svobodný projev. Zastoupení EU ve Washingtonu na žádost Reuters o komentář k chystanému portálu dosud nezareagovalo.

V rámci pravidel, která nejvíce dopadají na sociální sítě a velké platformy, jako je Facebook a X, je v EU omezována dostupnost, a v některých případech je vyžadováno rychlé odstranění obsahu klasifikovaného jako nezákonný nenávistný projev, teroristická propaganda nebo škodlivé dezinformace. Tato opatření vycházejí ze souboru pravidel, zákonů a rozhodnutí přijímaných od roku 2008, informuje Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 4 mminutami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 24 mminutami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 3 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 6 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.