Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.
„Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované on-line platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku,“ napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová.
Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií – ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky – se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní.
Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru.
Česko trápí mediální koncentrace
Svoboda tisku se v Česku opírá o relativní bezpečí novinářů, nezávislost veřejnoprávních médií a rozmanitost mediálního trhu. Nadále je však zranitelná vůči politickým cyklům a vysoké koncentraci trhu, uvádí analýza organizace.
„Mediální prostředí se vyznačuje třemi hlavními trendy: významnou koncentrací velkých mediálních skupin (Czech New Centre, MAFRA, Seznam a Economia atd.) vlastněných významnými ekonomickými hráči; vzestupem nových nezávislých médií, která si v tomto prostředí vybojovala své místo (HlídacíPes, Deník N, atd.); a silnou přítomností respektovaných veřejnoprávních médií (ČT a ČRo), která však zůstávají vystavena možnému politickému tlaku,“ píše RSF.
Index hodnotí data z období od února 2025 až do února 2026, v českém kontextu se tudíž nemohl promítnout například návrh na zrušení poplatků České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). České skóre ovlivnily například i slovní útoky a nenávistné komentáře na novinářky Zdislavu Pokornou z Deníku N a Apolenu Rychlíkovou z Page not found. Na tiskové konferenci k představení výsledků to řekl Pavol Szalai z Reportérů bez hranic.
„Tlak vyvíjený na novináře byl v posledních letech v podstatě verbální, přičemž někteří političtí aktéři neváhají využít současné vlny nedůvěry vůči médiím a pokoušejí se je marginalizovat. Svobodný přístup k informacím je zaručen zákonem a soudy se obvykle přiklánějí k rozhodnutím ve prospěch svobody médií a ochrany novinářů,“ dodává zpráva.
Významné zhoršení zaznamenaly latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku pak tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko spadlo z desáté příčky na jedenáctou, Slovensko je 37., o příčku výše než loni.
