Apolena Rychlíková

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.

Hosté premiérového dílu diskusního pořadu Události, komentáře týdne v neděli večer hodnotili dění posledních dní, hodně prostoru věnovali výrokům nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa, který mimo jiné avizuje, že chce ke Spojeným státům připojit Grónsko, a řekl také, že členské státy NATO by měly na obranu vydávat pět procent HDP. Exministr Miroslav Kalousek, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, spisovatel Pavel Kosatík a novinářky Apolena Rychlíková a Světlana Witowská ale debatovali i o tom, jak by v současné bezpečnostní situaci měla vypadat civilní obrana či branná výchova, která byla běžná za socialismu.

Pondělní rozsudek potvrdil, že práce přechozího soudu není napadnutelná, uvedla k dalšímu dějství kauzy s exposlancem Dominikem Ferim šéfredaktorka Page 404 Apolena Rychlíková. Její redakční kolega Jakub Zelenka, s nímž na případ upozornila, podotkl, že Feri coby mediálně známá osobnost využíval své sociální sítě k „dehonestaci“ poškozených. Bývalého zákonodárce poslal soud pravomocně na tři roky za mříže. Tématu se věnoval pořad Události, komentáře.

Třiatřicet titulů z prózy, poezie či tvorby pro děti a mládež se uchází o ceny Magnesia Litera za rok 2023. Nejlepší loňské literární počiny budou známy 18. dubna v přímém přenosu České televize. Součástí hlavního ceremoniálu se poprvé stane vyhlášení vítězů žánrových kategorií za detektivku, fantastiku a humoristickou knihu.

Proti listopadovému rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 v případu Dominika Feriho se kromě obžalovaného exposlance odvolaly také všechny poškozené. České televizi to řekl předseda soudu Radek Mařík. Prvoinstanční soud Feriho za dvě znásilnění a jeden pokus loni v listopadu nepravomocně potrestal tříletým vězením. Feri se proti rozsudku na místě odvolal. Zatímco někdejší politik nesouhlasí s celou obžalobou, oběti požadují vyšší finanční zadostiučinění.

V rámci své práce se novinářka a dokumentaristka Apolena Rychlíková s lidmi často baví o citlivých tématech, ať už jde o sexuální násilí, úmrtí dítěte, nebo vykořisťování. „Nechtěla bych se dostat do situace, kdy se na lidi, kteří se sami rozhodnou svěřit, koukám jako na zdroje, které můžu vytěžit a jít zase dál,“ říká. Podle ní si v některých případech nejde držet profesní odstup. „Je ale nutné dodržovat profesní standardy,“ dodává. V českých médiích chybí ženě, která velkou část své novinářské kariéry spojila se serverem Alarm, větší diverzita. I o tom mluví v podcastu Background ČT24.

Mouka v českých obchodech zdražila téměř o dvě třetiny, výrazně vyšší jsou ceny také například mléčných výrobků. Poslanec Patrik Nacher (ANO) v pondělní 90' ČT24 řekl, že ho mrzí, že vláda situaci razantněji neřeší. Tvrdí, že opozice už dlouhodobě přichází s návrhy na řešení současné situace. Europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer ale zdůraznil, že opatření jako plošné snížení daně na potraviny pomůže i těm, kteří to nepotřebují. Upozornil také, že státní rozpočet je ve špatné kondici, vláda tak musí velmi pečlivě zvažovat, jaké kroky učinit.

Pro politické dění v Česku i pro fungování novinařiny je důležitý text, který obvinil čtyřiadvacetiletého politika Dominika Feriho ze sexuálního obtěžování. Na jeho základě Feri rezignoval na poslanecký mandát, kandidaturu v podzimních sněmovních volbách a vystoupil i ze strany TOP 09. Novinářům pak článek ukázal, že spolu můžou spolupracovat reportéři ze dvou odlišných redakcí a že na anonymních hlasech můžou postavit text s tak velkým společenským dopadem. Co stálo za vznikem tohoto článku a jak ho v kontextu jiných aktuálních kauz hodnotí mediální odborníci, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Matka samoživitelka, kuchař, servírka, nebo horník – lidé, na které epidemie koronaviru dopadla zvlášť tvrdě. Někteří přišli nejen o příjem, ale i o střechu nad hlavou. „A mnohdy si nemají ani od koho půjčit, protože často tito lidé, kteří pracovali například v gastru, mají přátele jen v rámci stejného oboru a ti jsou na tom stejně,“ přiblížila ve Studiu 6 příběhy série Život během pandemie jejich autorka, novinářka a dokumentaristka Apolena Rychlíková. Dokument uvede od pondělí Český rozhlas Plus.

Před třemi lety veřejností zahýbal dokument Hranice práce o nízkopříjmových zaměstnáních. V přehlížených profesích nazapřenou pracovala novinářka Saša Uhlová, která se vedle dokumentárního filmu Apoleny Rychlíkové podělila o své zkušenosti také v reportážích. Knižně vyšly pod názvem Hrdinové kapitalistické práce a stejně se jmenuje i nová inscenace pražského Divadla Komedie, která z těchto textů vychází. I ona upozorňuje na neviditelné, přestože potřebné členy společnosti.

Festival Jeden svět zahajuje dvaadvacátý ročník. Motto letošní přehlídky filmů o lidských právech zní: Až naprší a uschne. Program akcentuje ekologická témata, především klimatickou změnu a její dopad na krajinu. Pražská část potrvá do 14. března, následně na ni do 9. dubna navazují festivalové ozvěny v dalších 35 městech.

Oceňovaný makedonský dokument Země medu zahájí už 22. ročník festivalu Jeden svět. Přehlídka snímků o lidských právech, která má v programu více než 130 titulů, začne pátého března v Praze, poté se přesune do dalších měst. Hostem bude třeba ukrajinský režisér a občanský aktivista Oleg Sencov. Hlavním tématem letošního ročníku je klimatická změna a její dopad na krajinu a životy lidí.