Magnesia Litera má nominace za rok 2023. V próze se rozhodne mezi Machoninovou, Šestákem a Torčíkem

ČTK
jab

14. 3. 2024‌‌|Zdroj: ČTK, Magnesia Litera

Nahrávám video

Zdroj: ČT24

Třiatřicet titulů z prózy, poezie či tvorby pro děti a mládež se uchází o ceny Magnesia Litera za rok 2023. Nejlepší loňské literární počiny budou známy 18. dubna v přímém přenosu České televize. Součástí hlavního ceremoniálu se poprvé stane vyhlášení vítězů žánrových kategorií za detektivku, fantastiku a humoristickou knihu.

V nejsledovanější kategorii, tedy Liteře za prózu, letos o cenu soutěží Alena Machoninová, Petr Šesták a Marek Torčík. Machoninová loni vydala knihu Hella o životním osudu české Židovky Heleny Frischerové. Šesták zaujal břitkou novelou Vyhoření, v níž pranýřuje současnou společnost symbolicky ztělesněnou automobilem. Básník Marek Torčík v debutové próze Rozložíš paměť popsal neutěšené dětství a dospívání na moravském maloměstě, které neodpouští odlišnost.

Debutem roku může být kniha Eliho Beneše Nepatrná ztráta osamělosti o návratu z Osvětimi, atmosférická poezie ve sbírce Kláry Krásenské s názvem Mýtinami nebo sarkastické básně Tomáše Peřiny ve sbírce Tam uvnitř něco je!

V kategorii detektivka má nominaci Marie Horová s příběhem z prostředí bezdomoveckých maringotek Se džbánem pro vodu. Jana Jašová byla nominovaná za thriller Krutý měsíc odehrávající se během covidové pandemie a Veronika Martinková za pokračování série s nevšední dvojicí vyšetřovatelů Hanou Vítkovou a Davidem Winklerem v knize Vina a trest.

Papírové knihy zlepšují dětem porozumění textu násobně víc než digitální čtení, zjistila studie

Cenu za humoristickou knihu může získat stand-up komička Lucie Macháčková za Svatební historky, humorista Filip Mikuš, jehož intelektuálně i literárně náročný humor ve Výstavě chameleonů podle poroty odkazuje k poetice Woodyho Allena i Monty Pythonů, nebo Danka Štoflová za příběh Češky žijící mezi indiány Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí.

Na Literu za fantastiku porota nominovala hudebně-existenciální horor Pavla Bareše Lenochod Jimmy & jeho backup band, cyberpunkovou detektivku Prázdnota od Michaely Merglové a knihu Jana A. Kozáka vycházející ze severské kultury Sága o Lundirovi: Synu zimy, hvězdopravci a staviteli.

V kategorii poezie mají šanci na vítězství Poslední cestopisy Zofie Baldygaové, první básně, které polská autorka vydala v češtině. Nominaci má také Červený obr, jehož prostřednictvím Tereza Bínová zkoumá pradávné pouto mezi člověkem, přírodou a vesmírem. Na cenu aspiruje rovněž triptych Dokumenty od Kamila Boušky o odcizenosti současného světa.

Nejlepší knihy pro děti a mládež loni podle Magnesie Litery napsali Jiří Dvořák, který nedospělým čtenářům předložil publikaci Myko – kompletní zpravodaj ze světa hub, Kateřina Přidalová, jež pro změnu v titulu Toto není jenom kniha seznamuje teenagery s principy vizuální komunikace, a Noemi Cupalová, která na interaktivním příkladu Blbé Venduly ukazuje možné cesty pro ty, kteří se cítí nepřijímáni okolím.

V nominacích naučné literatury se sešly následující tituly: publikace Louky – Dobrodružství poznávání, která je výsledkem téměř čtyřicetiletého bádání týmu vědců z Botanického ústavu Akademie věd, kniha Za neznámými tvory amazonských lesů, jež dokumentuje dobrodružnou výpravu Jiřího Moravce, a titul V různosti je síla, kterým shrnuje literární historik Michal Přibáň historii dvou nejvýznamnějších exilových nakladatelství.

Muriel je Srdcovka. Pro Štěpánku Jislovou hned třikrát

Označení nakladatelský čin si podle porotců zaslouží edice díla básníka Karla Šiktance připravená nakladatelstvím Karolinum, edice Katedra, díky níž pedagogové UMPRUM poskytují podkladové materiály studentům designu, a sportovní příručka Ragby, za níž stojí kolektiv kolem historičky umění Petry Novákové a velšského spisovatele Jamese Stafforda.

Kdo chce sáhnout po povedeném překladu, nepochybí četbou příběhu Jako v nebi, tak i na zemi (napsal Davide Enia), v němž se Marina Feltová při překladu z italštiny musela vyrovnat s boxerským slangem i sicilštinou; také cestopisu Aleksandera Majkowského Život a příhody Remusovy, jenž z nepříliš známé kašubštiny přeložil Miloš Řezník, anebo románu Třetí most, kde příběh maďarského autora Lászlóa Szilasiho přiblížil i překlad Marty Pató.

Nominace za publicistiku odrážejí proměny české společnosti po roce 1989 v knize Věčná devadesátá, jež je prací Veroniky Pehe, Apoleny Rychlíkové a kolektivu, dále názory myslitelů v pojednání Bůh je mrtev – nic není dovoleno od filozofky Terezy Matějčkové a klimatické dezinformace v zneklidňující sondě Továrna na lži od Vojtěcha Pecky.

Děkuju za cenu, a mimochodem psát mi pomohla AI, přiznala autorka románu o umělé inteligenci

554 přihlášených knih nestačilo

Magnesia Litera chce podporovat kvalitní četbu a pomáhat čtenářům s orientací na knižním trhu. Vítězství i nominace se projevují na zvýšené prodejnosti titulů.

Do letošního ročníku bylo přihlášeno celkem 554 knih a další si ještě vyžádali sami porotci, když je mezi přihlášenými nenalezli. O nominacích jednotlivých kategorií rozhodovaly odborné poroty, které také určí vítěze. Pouze o hlavní ceně Kniha roku a také o nadžánrovém ocenění za debut roku rozhoduje zhruba třísetčlenný sbor hlasujících, který tvoří lidé všech profesí knižní branže.

V loňském ročníku organizátoři soutěže zavedli čestnou Cenu Magnesia Litera za přínos kultuře. Určena je pro osobnosti, jejichž práce není přímo spojena s vydáváním. Ocenění nemá porotu ani nominace, kandidáty na ně navrhnou členové spolku Litera, kteří vyberou i jejího držitele.

V Knize roku 2022 se básník Miloš Doležal vyrovnává s odchodem své ženy

Knihou roku 2022 je básnická sbírka Miloše Doležala

Nominace přiblíží medailonky i čtení

Vyhlášení vítězů bude přímým přenosem vysílat kanál ČT art 18. dubna. Zachována zůstává moderátorská dvojice Daniela Brzobohatá a Saša Michailidis.

Ještě předtím Česká televize odvysílá animované trailery všech nominovaných knih, uvádět je bude denně od 7. do 17. dubna. Poslechnout si autorská čtení nominovaných autorů mohou přijít příznivci literatury v březnu a dubnu do Knihovny Václava Havla v Praze.

Litera za prózu

Alena Machoninová: Hella (Maraton)
Petr Šesták: Vyhoření (Host)
Marek Torčík: Rozložíš paměť (Paseka)

Litera za poezii

Zofia Baldygaová: Poslední cestopisy (fra)
Tereza Bínová: Červený obr (Odeon/EMG)
Kamil Bouška: Dokumenty (Trigon)

Litera za knihu pro děti a mládež

Jiří Dvořák: Myko. Kompletní zpravodaj ze světa hub (Baobab)
Kateřina Přidalová: Toto není jenom kniha (UMPRUM/Designéři dětem)
Noemi Cupalová: Blbá Vendula (Běžíliška)

Litera za naučnou literaturu

Stanislav Březina, František Krahulec, Sylvie Pecháčková a Hana Skálová: Louky: dobrodružství poznávání (Academia)
Jiří Moravec: Za neznámými tvory amazonských lesů (Academia)
Michal Přibáň: V různosti je síla. Exilová nakladatelství Sixty-Eight Publishers a Index nejen ve vzájemné korespondenci. (Academia)

Litera za nakladatelský čin

Dílo Karla Šiktance (Karolinum)
Edice Katedra (UMPRUM)
Petra Nováková, James Stafford a kolektiv: Ragby (Labyrint)

Litera za překladovou knihu

Davide Enia: Jako v nebi, tak i na zemi (přeložila Marina Feltlová, Argo)
Aleksander Majkowski: Život a příhody Remusovy (přeložil Miloš Řezník, Argo)
László Szilasi: Třetí most (přeložila Marta Pató, Protimluv)

Litera za publicistiku

Ondřej Daniel, Lenka Krátká, Michal Lehečka, Vojtěch Ondráček, Jana Patočková, Veronika Pehe, Apolena Rychlíková a Jaroslav Spurný: Věčná devadesátá. Proměny české společnosti po roce 1989. (CPress)
Tereza Matějčková: Bůh je mrtev. Nic není dovoleno. (Echo Media)
Vojtěch Pecka: Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací. (Alarm/UTOPIA libri)

Litera za debut roku