Magnesia Litera má nominace za rok 2023. V próze se rozhodne mezi Machoninovou, Šestákem a Torčíkem

6 minut
Ceny Magnesia Litera oznámily nominace
Zdroj: ČT24

Třiatřicet titulů z prózy, poezie či tvorby pro děti a mládež se uchází o ceny Magnesia Litera za rok 2023. Nejlepší loňské literární počiny budou známy 18. dubna v přímém přenosu České televize. Součástí hlavního ceremoniálu se poprvé stane vyhlášení vítězů žánrových kategorií za detektivku, fantastiku a humoristickou knihu.

V nejsledovanější kategorii, tedy Liteře za prózu, letos o cenu soutěží Alena Machoninová, Petr Šesták a Marek Torčík. Machoninová loni vydala knihu Hella o životním osudu české Židovky Heleny Frischerové. Šesták zaujal břitkou novelou Vyhoření, v níž pranýřuje současnou společnost symbolicky ztělesněnou automobilem. Básník Marek Torčík v debutové próze Rozložíš paměť popsal neutěšené dětství a dospívání na moravském maloměstě, které neodpouští odlišnost.

Debutem roku může být kniha Eliho Beneše Nepatrná ztráta osamělosti o návratu z Osvětimi, atmosférická poezie ve sbírce Kláry Krásenské s názvem Mýtinami nebo sarkastické básně Tomáše Peřiny ve sbírce Tam uvnitř něco je!

V kategorii detektivka má nominaci Marie Horová s příběhem z prostředí bezdomoveckých maringotek Se džbánem pro vodu. Jana Jašová byla nominovaná za thriller Krutý měsíc odehrávající se během covidové pandemie a Veronika Martinková za pokračování série s nevšední dvojicí vyšetřovatelů Hanou Vítkovou a Davidem Winklerem v knize Vina a trest.

Cenu za humoristickou knihu může získat stand-up komička Lucie Macháčková za Svatební historky, humorista Filip Mikuš, jehož intelektuálně i literárně náročný humor ve Výstavě chameleonů podle poroty odkazuje k poetice Woodyho Allena i Monty Pythonů, nebo Danka Štoflová za příběh Češky žijící mezi indiány Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí.

Na Literu za fantastiku porota nominovala hudebně-existenciální horor Pavla Bareše Lenochod Jimmy & jeho backup band, cyberpunkovou detektivku Prázdnota od Michaely Merglové a knihu Jana A. Kozáka vycházející ze severské kultury Sága o Lundirovi: Synu zimy, hvězdopravci a staviteli.

V kategorii poezie mají šanci na vítězství Poslední cestopisy Zofie Baldygaové, první básně, které polská autorka vydala v češtině. Nominaci má také Červený obr, jehož prostřednictvím Tereza Bínová zkoumá pradávné pouto mezi člověkem, přírodou a vesmírem. Na cenu aspiruje rovněž triptych Dokumenty od Kamila Boušky o odcizenosti současného světa.

Nejlepší knihy pro děti a mládež loni podle Magnesie Litery napsali Jiří Dvořák, který nedospělým čtenářům předložil publikaci Myko – kompletní zpravodaj ze světa hub, Kateřina Přidalová, jež pro změnu v titulu Toto není jenom kniha seznamuje teenagery s principy vizuální komunikace, a Noemi Cupalová, která na interaktivním příkladu Blbé Venduly ukazuje možné cesty pro ty, kteří se cítí nepřijímáni okolím.

V nominacích naučné literatury se sešly následující tituly: publikace Louky – Dobrodružství poznávání, která je výsledkem téměř čtyřicetiletého bádání týmu vědců z Botanického ústavu Akademie věd, kniha Za neznámými tvory amazonských lesů, jež dokumentuje dobrodružnou výpravu Jiřího Moravce, a titul V různosti je síla, kterým shrnuje literární historik Michal Přibáň historii dvou nejvýznamnějších exilových nakladatelství.

Označení nakladatelský čin si podle porotců zaslouží edice díla básníka Karla Šiktance připravená nakladatelstvím Karolinum, edice Katedra, díky níž pedagogové UMPRUM poskytují podkladové materiály studentům designu, a sportovní příručka Ragby, za níž stojí kolektiv kolem historičky umění Petry Novákové a velšského spisovatele Jamese Stafforda.

Kdo chce sáhnout po povedeném překladu, nepochybí četbou příběhu Jako v nebi, tak i na zemi (napsal Davide Enia), v němž se Marina Feltová při překladu z italštiny musela vyrovnat s boxerským slangem i sicilštinou; také cestopisu Aleksandera Majkowského Život a příhody Remusovy, jenž z nepříliš známé kašubštiny přeložil Miloš Řezník, anebo románu Třetí most, kde příběh maďarského autora Lászlóa Szilasiho přiblížil i překlad Marty Pató.

Nominace za publicistiku odrážejí proměny české společnosti po roce 1989 v knize Věčná devadesátá, jež je prací Veroniky Pehe, Apoleny Rychlíkové a kolektivu, dále názory myslitelů v pojednání Bůh je mrtev – nic není dovoleno od filozofky Terezy Matějčkové a klimatické dezinformace v zneklidňující sondě Továrna na lži od Vojtěcha Pecky.

554 přihlášených knih nestačilo

Magnesia Litera chce podporovat kvalitní četbu a pomáhat čtenářům s orientací na knižním trhu. Vítězství i nominace se projevují na zvýšené prodejnosti titulů.

Do letošního ročníku bylo přihlášeno celkem 554 knih a další si ještě vyžádali sami porotci, když je mezi přihlášenými nenalezli. O nominacích jednotlivých kategorií rozhodovaly odborné poroty, které také určí vítěze. Pouze o hlavní ceně Kniha roku a také o nadžánrovém ocenění za debut roku rozhoduje zhruba třísetčlenný sbor hlasujících, který tvoří lidé všech profesí knižní branže.

V loňském ročníku organizátoři soutěže zavedli čestnou Cenu Magnesia Litera za přínos kultuře. Určena je pro osobnosti, jejichž práce není přímo spojena s vydáváním. Ocenění nemá porotu ani nominace, kandidáty na ně navrhnou členové spolku Litera, kteří vyberou i jejího držitele.

Nominace přiblíží medailonky i čtení

Vyhlášení vítězů bude přímým přenosem vysílat kanál ČT art 18. dubna. Zachována zůstává moderátorská dvojice Daniela Brzobohatá a Saša Michailidis.

Ještě předtím Česká televize odvysílá animované trailery všech nominovaných knih, uvádět je bude denně od 7. do 17. dubna. Poslechnout si autorská čtení nominovaných autorů mohou přijít příznivci literatury v březnu a dubnu do Knihovny Václava Havla v Praze.

Litera za prózu

  • Alena Machoninová: Hella (Maraton)
  • Petr Šesták: Vyhoření (Host)
  • Marek Torčík: Rozložíš paměť (Paseka)

Litera za poezii

  • Zofia Baldygaová: Poslední cestopisy (fra)
  • Tereza Bínová: Červený obr (Odeon/EMG)
  • Kamil Bouška: Dokumenty (Trigon)

Litera za knihu pro děti a mládež

  • Jiří Dvořák: Myko. Kompletní zpravodaj ze světa hub (Baobab)
  • Kateřina Přidalová: Toto není jenom kniha (UMPRUM/Designéři dětem)
  • Noemi Cupalová: Blbá Vendula (Běžíliška)

Litera za naučnou literaturu

  • Stanislav Březina, František Krahulec, Sylvie Pecháčková a Hana Skálová: Louky: dobrodružství poznávání (Academia)
  • Jiří Moravec: Za neznámými tvory amazonských lesů (Academia)
  • Michal Přibáň: V různosti je síla. Exilová nakladatelství Sixty-Eight Publishers a Index nejen ve vzájemné korespondenci. (Academia)

Litera za nakladatelský čin

  • Dílo Karla Šiktance (Karolinum)
  • Edice Katedra (UMPRUM)
  • Petra Nováková, James Stafford a kolektiv: Ragby (Labyrint)

Litera za překladovou knihu

  • Davide Enia: Jako v nebi, tak i na zemi (přeložila Marina Feltlová, Argo)
  • Aleksander Majkowski: Život a příhody Remusovy (přeložil Miloš Řezník, Argo)
  • László Szilasi: Třetí most (přeložila Marta Pató, Protimluv)

Litera za publicistiku

  • Ondřej Daniel, Lenka Krátká, Michal Lehečka, Vojtěch Ondráček, Jana Patočková, Veronika Pehe, Apolena Rychlíková a Jaroslav Spurný: Věčná devadesátá. Proměny české společnosti po roce 1989. (CPress)
  • Tereza Matějčková: Bůh je mrtev. Nic není dovoleno. (Echo Media)
  • Vojtěch Pecka: Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací. (Alarm/UTOPIA libri)

Litera za debut roku

  • Eli Beneš: Nepatrná ztráta osamělosti (Akropolis)
  • Klára Krásenská: Mýtinami (Viriditas)
  • Tomáš Peřina: Tam uvnitř něco je! (Argo)

Litera za detektivku

  • Marie Horová: Se džbánem pro vodu (MOBA)
  • Jana Jašová: Krutý měsíc (Motto)
  • Veronika Martinková: Vina a trest (VM knihy)

Litera za fantastiku

  • Pavel Bareš: Lenochod Jimmy & jeho backup band (Host)
  • Jan A. Kozák: Sága o Lundirovi (Malvern)
  • Michaela Merglová: Prázdnota (Epocha)

Litera za humoristickou knihu

  • Lucie Macháčková: Svatební historky (Ikar/EMG)
  • Filip Mikuš: Výstava chameleonů (Argo)
  • Danka Štoflová: Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí (Argo)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Hynek Martinec nahlíží na současný svět přes cyberlemon

Díla česko-britského umělce Hynka Martince jsou ve sbírkách galerií po celém světě. Do letošního srpna jsou k vidění i na výstavě Cyberlemon v pražském Centru současného umění DOX. Ve svých nových dílech reaguje na zrychlený a stále více polarizovaný svět. Na stěnu galerie také vytvořil své dosud největší dílo – devět metrů dlouhou a osm metrů vysokou kresbu. A jakýmsi průvodcem výstavy je – jak napovídá název – citron, přičemž „kybercitron“ ohlašuje Martincovo téma: syntézu starého a nového.
před 20 hhodinami

Artová kina přitahují stále více diváků

Návštěvnost artových kin dosahovala v minulém roce ve větších městech rekordních čísel, v menších městech alespoň vyrovnala předcovidové hodnoty. Multiplexy na návrat k číslům návštěvnosti před covidem stále čekají. ČT to potvrdil předseda Asociace provozovatelů kin Dan Krátký. Diváky artových kin lákají zejména mezinárodní festivalové hity, nezávislé snímky, originální dramaturgie, ale i nižší cena za vstupné a občasné zařazování mainstreamových titulů do programu.
před 22 hhodinami

Alžírský soud poslal spisovatele Sansala do vězení, Macron volá po propuštění

Paradoxně jako dobrou zprávu hodnotí příznivci Boualema Sansala verdikt alžírského soudu, který kontroverzního spisovatele poslal na pět let do vězení za tvrzení, že sporné území Západní Sahary dříve patřilo Maroku. Za názor, který oficiálně zastává i Francie, mu hrozilo až doživotí. Mírnější trest pro autora, jenž je podle svých blízkých vážně nemocný, naznačuje zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi – a příslib propuštění, po němž volá i francouzský prezident Emmanuel Macron.
28. 3. 2025

Mareš kreslí komiksy o Praze. Po politicích je to lázeň, poznamenal

Široké veřejnosti je ilustrátor a kreslíř Štěpán Mareš známý především jako autor satirického Zeleného Raoula, teď vytvořil trochu jinou sérii komiksů. Bez karikatury se věnuje historii Prahy a osobnostem, které v ní žily. „Po všech těch politicích je to lázeň,“ podotkl Mareš v Událostech, komentářích. První tři svazky vytvořené pro městskou firmu Prague City Tourism vypráví o Golemovi, Albertu Einsteinovi a Franzi Kafkovi. Další mají následovat, stejně jako překlady do angličtiny a němčiny. Marešovy komiksy mají být vkusnou alternativou k matrjoškám, čepicím a podobným předmětům, které se prodávají jako suvenýry z Prahy.
28. 3. 2025

Minisérie Adolescent pomáhá dospět rodičům

Minisérie Adolescent o třináctiletém chlapci obviněném z vraždy spolužačky se zdá být víc než jen diváckým hitem. Britský premiér Keir Starmer mluví o nebezpečných mladých mužích sledujících internet, rodiče zjišťují, proč emoji červené pilulky ohrožuje jejich děti.
27. 3. 2025

Prahu miluju, říká Bill Skarsgård. Tentokrát v ní uváznul při natáčení V pasti

I do českých kin se chystá americký thriller V pasti s Anthony Hopkinsem a Billem Skarsgårdem v hlavních rolích. Remake argentinského snímku 4x4 tvůrci představili osobně i v Praze, producentsky se na něm podílel mimo jiné český filmař Petr Jákl.
27. 3. 2025

Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentárního filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou, propuštěn byl v úterý.
25. 3. 2025Aktualizováno25. 3. 2025

Černého motýli by mohli zůstat na Máji déle

Majitel obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě zvažuje, že požádá magistrát o prodloužení souhlasu s umístěním pohyblivých motýlů na fasádě. Pražští památkáři instalaci několikametrových výtvorů výtvarníka Davida Černého povolili jen na jeden rok. Rozměrná díla byla na budovu umístěna loni 18. a 19. května, což vzbudilo kritiku části odborníků i veřejnosti. Černý podání žádosti podle provozovatele Máje podporuje.
25. 3. 2025
Načítání...