Teprve podruhé v historii cen Magnesia Litera se Knihou roku stala poezie. Z loňské knižní produkce oslovila porotce nejvíce sbírka Jana bude brzy sbírat lipový květ. Autor básní Miloš Doležal jejich prostřednictvím zachytil poslední týdny života své ženy i bolestné období po jejím odchodu. Ceny Magnesia Litera vybraly také nejlepší loňskou prózu, debut či nakladatelský čin.
V Knize roku 2022 se básník Miloš Doležal vyrovnává s odchodem své ženy
Hlavní cenu si poezie zabrala dosud pouze při vyhlašování knihy roku 2008. Tou se stal Rukopis Bohumily Grögerové. Autorka experimentální poezie Rukopis psala už téměř nevidoucí, což se odrazilo ve sdělení i formě textů.
Miloš Doležal se ve sbírce Jana bude brzy sbírat lipový květ vyrovnává s náhlým odchodem své ženy. „Nejde o bezbřehý příval emocí, ale o mistrně napsaný žalozpěv, ve kterém jsou truchlení a smutek vedeny přesným, strohým jazykem a pevnou básnickou formou,“ píše o sbírce Miloše Doležala Magnesia Litera. „Jana zůstává s básníkem i po smrti: ve tvářích jejich dětí, v plodech zahrádky, o kterou se ráda starala, ve vzpomínkách, které se nyní staly básněmi.“
Autor Knihy roku Miloš Doležal na sebe v české literatuře upozornil před třinácti lety biografií o životě smrti faráře Josefa Toufara, aktéra zinscenovaného „čihošťského zázraku“. Za sbírku Jana bude brzy sbírat lipový květ byl nominován v kategorii poezie, jejím vítězem ale porota zvolila ostravského básníka Petra Hrušku.
Knihu Spatřil jsem svou tvář napsal inspirován zprávou výpravě, kterou před pěti sty lety podnikl mořeplavec výpravy slavného mořeplavce Fernão de Magalhães. V Hruškově podání vznikla zpráva o různých podobách lidskosti. „Poezie žádnou cenu nemá, nikdo nevíme, čemu tady na tom světě překáží, ale v tom je možná její síla, že nám připomíná, že nevíme. Je to vlastně paradox, že já přebírám cenu za poezii, a poezie žádnou cenu nemá. Mně se ten paradox líbí, takže vám za něj děkuju,“ uvedl básník k ocenění.
Nejlepším prozaickým dílem se stal povídkový soubor Viktora Špačka Čistý, skromný život. Autor podle Magnesie Litery ve svých existenciálních povídkách poťouchle i jímavě vystavuje očím čtenářů všechno to, co generace mužů důsledně zametaly pod koberec, aby si udržely pozici silnější poloviny lidstva. „Musím konečně kápnout božskou – ano, spousta těch postav jsem vlastně já,“ odpověděl Špaček při přebírání ocenění na jednu z nejčastějších otázek, kterou prý dostává.
Nakladatelským činem roku 2022 je vydání sedmisvazkového Díla, které shrnuje tvorbu Jana Zábrany. Známý básník psal též prózu či eseje, včetně detektivek, a překládal z angličtiny a ruštiny. Pozoruhodné jsou i jeho deníky a korespondence. První svazek spisů vydalo nakladatelství Odeon v roce 1989, v roce 1992 je převzal Torst, završeny byly o třicet let později. Zásluhou ediční práce odvedené „nadprůměrně, s potřebnou akribií a citlivostí vůči materiálu“. Litera ocenila „mravenčí práci“ hlavního editora Jana Šulce i jeho kolegů a nakladatelské „trvání na svém“, s nímž Torst k Zábranově dílu přistupoval.
Nejlepší debut napsal novinář Patrik Banga. V knize Skutečná cesta ven popsal bez nostalgie devadesátá léta, které jako dítě a teenager prožil v romské komunitě na pražském Žižkově. Píše o podvodných praktikách realitních kanceláří. „Posunuli jsme se v tom, že už nás někdo nehoní na ulici. To, že tady stojím, je výsledek toho, že jsme se posunuli a posunuli jsme se dost. Doufám, že tahle cena otevře dveře dalším autorům, kteří se nebudou bát psát o věcech, které nás potkaly, a třeba tu za pár let bude stát další autor, a už to nebude romský autor – ale jenom autor,“ přeje si autor nejlepšího loňského debutu.
„Pokud má takovýto text v převodu do jiného jazyka na čtenáře zapůsobit, je třeba svrchovaného překladatelského umění, jakého jsme v tomto případě svědky,“ píše Magnesia Litera o nejlepším překladu loňského roku. Lenka Sobotová českým čtenářům, „jako by snad ani nešlo o překlad“, zprostředkovala debutový román skotského prozaika Douglase Stuarta. Příběh Shuggie Bain líčí příběh dospívání citlivého chlapce a jeho chudé matky bojující s alkoholismem v době nejtvrdších thatcherovských reforem.
Na hranici chudoby žije i malý hrdina básnické prózy Fánek hvězdoplavec. Autorka tohoto příběhu, laureátka Litery za knihu pro děti a mládež Jana Šrámková, nahlíží „dětství bez růžových brýlí“. Z osamělé reality s upracovanou matkou a nepřítomným otcem uniká Fánek díky fantazii a snu. „Někdy nerozumím, proč to tak musí být, někdy se na svět zlobím, proč tolik dětí a žen a mužů musí, když chtějí ve svém životě zažít něco hezkého, o tom jenom snít. Možná že každého spisovatele někdy napadlo, že by svět napsal trochu lépe, ale není naší věcí vymýšlet cizí příběhy, můžeme je navzájem sdílet a navzájem vyprávět a třeba je číst svým dětem a ukazovat, že i těžké a náročné příběhy mohou být krásné,“ vzkázala při přebírání ocenění Šrámková.
Etnolog, historik kultury a vědecký novinář Martin Rychlík se pustil do Dějin lidí. Rozsáhlá publikace, oceněná Literou za publicistiku, zachycuje pestrost lidstva v třiasedmdesáti kapitolách. „Nabízejí přehled různosti, a přesto i univerzální stejnosti životů, jak je prožívají lidé, kteří žijí jindy a jinde, ale i tady a teď,“ uvádí porota. Eseje původně vycházely v sobotní příloze Lidových novin. „Citace z odborné literatury se prolínají s ukázkami z historických dokumentů, s odkazy na umělecká díla i osobní autorovou zkušeností, zábavné vysvětlení složitých teorií s jevy současné populární kultury,“ píše ke knize Magnesia Litera.
83 minut
Vyhlášení cen Magnesia Litera 2023
Litera za naučnou literaturu ukazuje na úctyhodnou monografii Chór a disonance. Literární historik a teoretik přibližuje, jak se proměna společenské a kulturní atmosféry po únoru 1948 promítla do sféry literatury. „Zájem autorů se soustředí nejen na oficiální literaturu a její tvůrce, ale všímá si i aktivit vzdorujících jedinců či skupin, které usilovaly o svobodný projev a autonomní tvůrčí gesto,“ oceňuje Magnesia Litera.
Hlasovat pro loni vydanou knihu bez ohledu na nominace mohli na webu Magnesie Litery rovněž sami čtenáři. Hlasů se sešlo na deset tisíc, nejvíce jich dostal Václav Dvořák za sci-fi Písečníci a probuzení krále, která je druhým dílem dobrodružného příběhu z daleké budoucnosti. Kniha spadá do čtiva pro děti a mládež, autor by byl rád, kdyby ji četly i s rodiči. Dvořák už dříve získal diváckou cenu za svou prvotinu Já, Finis z roku 2020.
Ceny Magnesia Litera se udělují podvaadvacáté. Záměrem ocenění je upozorňovat v záplavě tuzemské knižní produkce na kvalitní tituly.
V aktuálním ročníku přišli pořadatelé s několika novinkami. Kategorie rozšířili o samostatné nominace pro knihy spadající do žánru detektivky, fantastiky či humoru. Historicky první žánrová ocenění se udělovala v předvečer hlavních cen.
Litery patří závěrečnému dílu sci-fi ságy Mycelium od Vilmy Kadlečkové, detektivce s prvky politického thrilleru Šelma od Františka Šmehlíka a knižnímu souboru komiksový stripů Zen žen, které vymýšlejí Lela Geislerová a Martin Mach Ondřej.
Novinkou letošního ročníku je také zavedení čestné Ceny Magnesia za přínos knižní kultuře. Obdrží ji osobnosti, jejichž práce není přímo spojena s vydáváním knih. Kandidáty i laureáta vyberou členové spolku Litera. Prvním laureátem je pracovník Národní knihovny Adolf Knoll za rozvoj digitalizace rukopisů, starých tisků a novin a jejich široké zpřístupnění odborné komunitě i veřejnosti.
