Jsem optimista, za pár desítek let to bude jinak, říká o soužití s majoritou romský novinář

Nahrávám video

Podvodné praktiky realitních kanceláří, šikana od učitelů a policie stranící skinheadům. Novinář Patrik Banga popsal své dětství a dospívání v romské komunitě na pražském Žižkově během devadesátých let. Jeho příběh Skutečná cesta ven vyšel loni na podzim a setkal se s velkým čtenářským zájmem. Pozornosti se dostává i tvorbě dalších současných romských autorů.

Devadesátá léta v Československu a následně samostatném Česku bývají vnímána jako sice divoká, ale zároveň svobodná a euforická. „Pro spoustu Romů to tak super nebylo. Byť se objevily dobré věci a měli jsme svobodu, zároveň se objevily i ty špatné věci,“ podotýká Banga.

Dnes čtyřicátník ve své autobiografii otevřeně zobrazuje realitu dospívajícího chlapce, který se od mládí setkává s odmítáním, kriminalizací, rasismem a policejní brutalitou. Knihou chtěl upozornit také na tehdejší praktiky realitních kanceláří, o níž se podle něho příliš nepíše.

Skutečná cesta ven
Zdroj: Nakladatelství Host

„Romové nebyli dostatečně vzdělaní na to, aby se uměli poradit s právníky nebo v rodině, a podepisovali nevýhodné smlouvy. Vzdali se přednostního práva na odkup bytů za poměrně výhodných podmínek. A toho realiťáci využívali a vydělávali na tom neuvěřitelné peníze,“ upřesnil.

Názory na neznámého Roma

Zkušenosti získané věkem i cestováním daly autorovi nadhled a porovnání. Už jen zájem o jeho knihu bere jako důkaz určité změny. „A konečně vycházejí knížky romských autorů, to je potřeba,“ dodává.

Nemyslí jen svůj knižní příběh, ale třeba také povídkové sbírky Všude samá krása a Samet blues. Druhá z nich shodou okolností také nahlíží devadesátá léta z pohledu Romů. Literární vhled do romské komunity umožnily loni také paměti Olgy Fečové s názvem Den byl pro mě krátkej. Vzpomíná na život ve stalinistické Praze i slovenské osadě.

Literatura romských autorů může pomoci v přiblížení romské kultury s majoritní společností. „Rozdělení tady bohužel ještě je, ale jsem optimista, věřím, že za pár desítek let to bude jinak. Doufám, že tomu pomůžeme třeba tím, že Neromům ukážeme pohled do romské komunity, protože spousta lidí si dělá názor na Roma a žádného vlastně nezná,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 3 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 6 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled