Podvodné praktiky realitních kanceláří, šikana od učitelů a policie stranící skinheadům. Novinář Patrik Banga popsal své dětství a dospívání v romské komunitě na pražském Žižkově během devadesátých let. Jeho příběh Skutečná cesta ven vyšel loni na podzim a setkal se s velkým čtenářským zájmem. Pozornosti se dostává i tvorbě dalších současných romských autorů.
Jsem optimista, za pár desítek let to bude jinak, říká o soužití s majoritou romský novinář
Patrik Banga hostem Událostí, komentářů (zdroj: ČT24)
Devadesátá léta v Československu a následně samostatném Česku bývají vnímána jako sice divoká, ale zároveň svobodná a euforická. „Pro spoustu Romů to tak super nebylo. Byť se objevily dobré věci a měli jsme svobodu, zároveň se objevily i ty špatné věci,“ podotýká Banga.
Dnes čtyřicátník ve své autobiografii otevřeně zobrazuje realitu dospívajícího chlapce, který se od mládí setkává s odmítáním, kriminalizací, rasismem a policejní brutalitou. Knihou chtěl upozornit také na tehdejší praktiky realitních kanceláří, o níž se podle něho příliš nepíše.
Skutečná cesta ven
„Romové nebyli dostatečně vzdělaní na to, aby se uměli poradit s právníky nebo v rodině, a podepisovali nevýhodné smlouvy. Vzdali se přednostního práva na odkup bytů za poměrně výhodných podmínek. A toho realiťáci využívali a vydělávali na tom neuvěřitelné peníze,“ upřesnil.
Názory na neznámého Roma
Zkušenosti získané věkem i cestováním daly autorovi nadhled a porovnání. Už jen zájem o jeho knihu bere jako důkaz určité změny. „A konečně vycházejí knížky romských autorů, to je potřeba,“ dodává.
Nemyslí jen svůj knižní příběh, ale třeba také povídkové sbírky Všude samá krása a Samet blues. Druhá z nich shodou okolností také nahlíží devadesátá léta z pohledu Romů. Literární vhled do romské komunity umožnily loni také paměti Olgy Fečové s názvem Den byl pro mě krátkej. Vzpomíná na život ve stalinistické Praze i slovenské osadě.
Literatura romských autorů může pomoci v přiblížení romské kultury s majoritní společností. „Rozdělení tady bohužel ještě je, ale jsem optimista, věřím, že za pár desítek let to bude jinak. Doufám, že tomu pomůžeme třeba tím, že Neromům ukážeme pohled do romské komunity, protože spousta lidí si dělá názor na Roma a žádného vlastně nezná,“ říká.