Téměř bezchybné dílo, uvedl jeden z porotců na adresu románu, který získal letošní Akutagawovu cenu pro začínající spisovatele. Sledované japonské literární ocenění přitáhlo větší pozornost než obvykle. Autorka vítězného díla Rie Kudanová totiž přiznala, že část sci-fi knihy na téma umělé inteligence napsala pomocí AI, zhruba pět procent dokonce „doslovně“ z ChatuGPT převzala.
Děkuju za cenu, a mimochodem psát mi pomohla AI, přiznala autorka románu o umělé inteligenci
Ocenění pojmenované po význačném autorovi povídek Rjúnosukeovi Akutagawaovi se uděluje od třicátých let minulého století. Zaměřuje se na začínající literáty. Odměnou pro laureáty je kromě obnosu ve výši jednoho milionu jenů především upozornění na jejich tvorbu.
Za téměř století se cenám nevyhnuly kontroverze. Ukázalo se například, že vítěz z roku 1972 Akio Miyahara se dopustil plagiátorství, v roce 2018 podobná situace nastala s románem od Juko Hódžóové, která sice nevyhrála, nicméně už při posuzování se zjistilo, že zpracovala nebeletristický text jiného autora, aniž by zmínila zdroj. Autorka využila skutečná svědectví z nejsilnějšího zemětřesení v dějinách Japonska, k němuž došlo v roce 2011.
Vydavatelství románu se omluvilo za „nezveřejnění seznamu citovaných děl“, nakladatel původních publikací nicméně namítal, že „příběh měl být napsán s použitím vlastních slov autora“. Hódžóová se ospravedlňovala tím, že si myslela, že v některých scénách o katastrofě by nebylo vhodné „používat vlastní fantazii“.
AI si napsala své vlastní pasáže
Letošní ročník Akutagawovy ceny ukázal, že současnost v otázkách možného plagiátorství předkládá nové problémy. Vítězný román The Tokyo Tower of Sympathy vtahuje čtenáře do futuristické vize Japonska, kde se umělá inteligence stala ústřední součástí každodenního života. Děj se soustředí na architektku, která naráží na nesouhlas společnosti při navrhování komfortní výškové věznice.
„Zábavné a zajímavé dílo, které podněcuje k debatě o tom, jak o něm uvažovat,“ uvedl podle deníku The Times člen hodnotící komise Shuichi Yoshida. Nespletl se, že oceněný román skutečně k debatě povede.
„Při psaní této knihy jsem aktivně využívala generativní umělou inteligenci, jako je ChatGPT,“ přiznala totiž autorka Rie Kudanová. Odhadla, že zhruba z pěti procent doslovně cituje vygenerovaný text. ChatuGPT se prý ráda svěřuje s myšlenkami, o nichž „nemůže mluvit s nikým jiným“, a některé z odpovědí inspirovaly dialogy použité v knize.
Podle francouzského deníku Libération Rie Kudanová později míru spoluautorství AI upřesnila. Umělou inteligencí mají být generovány jen pasáže, kdy AI vstupuje do příběhu jako svého druhu postava a mluví sama za sebe.
Organizátoři cen se oficiálně nevyjádřili, nicméně jeden z porotců, romanopisec Keiichiro Hirano uvedl, že „došlo k nedorozumění“. V použití umělé inteligence v případě oceněné knihy nevidí problém, protože AI v příběhu hraje svou vlastní roli. Podle vyjádření jiného, nejmenovaného člena poroty pro list Libération ze stejného důvodu ani „není co komentovat“.
Soutěž mezi lidmi, nebo mezi AI?
Někteří japonští čtenáři ale s takovým názorem nesouhlasí. Na sociální síti X – kde mimochodem příspěvky často píší boty využívající AI – se vyrojily stovky komentářů, zatímco při minulém vyhlášení ceny projevily zájem pouhé desítky, všímá si The Japan Times.
„Pokud jsou předmětem hodnocení díla vytvořená umělou inteligencí, pak by to od teď, s dalším vývojem umělé inteligence, znamenalo, že dílo téměř celé vytvořené umělou inteligencí bude také v pořádku, ne?“ formuloval možný problém jeden z uživatelů. „V takovém případě by už nešlo o soutěž mezi lidmi, ale o souboj mezi AI. Bylo by to v pořádku, když je umělá inteligence zakázána v šachových turnajích a zápasech ve hře go?“
Jiní naopak v přiznaném spoluautorství umělé inteligence vítají další příspěvek do nevyhnutelné debaty o spojení literatury a technologie. Třiatřicetiletá Ria Kudanová se podle všeho ani v další tvorbě pomoci ChatuGPT nemíní vzdát. Uvedla, že s umělou inteligencí chce udržovat „dobrý vztah“, neboť jí pomohla uvolnit její tvůrčí potenciál.
Příběh i spam za pár hodin
Chat GPT byl spuštěn v roce 2022, text na požádání dovede vychrlit během několika sekund, což znepokojuje všechny napříč tvůrčími odvětvími. Stovky e-knih vytvořených s výraznou pomocí AI jsou už součástí nabídky Amazonu, od návodů týkajících se umělé inteligence po básnické sbírky. Jejich publikování umožňuje platforma Kindle Direct Publishing určená samovydavatelům.
Média zveřejnila mnohé konkrétní příběhy rychlokvašné spisovatelské dráhy. AI napomohla splnit si sen napsat knihu třeba prodavači Brettu Schicklerovi z Rochestru. Po zadání příkazu pro ChatGPT, aby vytvořil „příběh o otci, který učí svého syna finanční gramotnosti“, dal dohromady během pár hodin ilustrovanou dětskou e-knihu o veverčákovi, jeho lesních přátelích a nálezu zlaté mince.
Roryho Cellan-Jonese, britského novináře zaměřujícího se na technologie, zaskočila autorská zdatnost AI nemile, když na Amazonu objevil svůj životopis, aniž by jakýkoliv napsal nebo autorizoval. Ještě větší ironií bylo, že algoritmus Cellan-Jonesovi tyto memoáry, které označil za „čirou fantazii“, doporučil – na rozdíl od jeho vlastní knihy, na níž „dlouho a tvrdě dřel“.
Využití AI je živnou půdou pro různé knižní spamy. Na internetu lze najít četné návody, jak pomocí umělé inteligence vytvořit knihu za pár chvil. Inspirací podobných pokusů je i vidina rychlého zbohatnutí, pokud se s minimálním množstvím námahy podaří bestseller.
Vyřešte autorská práva, žádají literáti
Mary Rasenbergerová z Authors Guild, největší americké profesionální organizace spisovatelů, mluví o variantě takzvaného ghostwritingu, tedy psaní pro jiné bez uvedení svého autorství.
V literatuře nejde o nic nového, nicméně AI by podle Rasenbergerové mohla z psaní knih udělat zautomatizované řemeslo a z něj zboží. „Je třeba, aby autoři a platformy transparentně informovali o tom, jak tyto knihy vznikají, jinak skončíte s množstvím nekvalitních knih,“ uvedla v souvislosti s texty publikovanými na Amazonu.
Že levné kopie recyklované algoritmy sníží význam původní autorské tvorby, patří k častým námitkám vůči zapojení AI do literární tvorby. Literáti se takové konkurenci brání. Například Salman Rushdie označil text vygenerovaný umělou inteligencí v jeho vlastním stylu za „odpad“.
Proti užívání AI se autoři z masa a kostí staví i prostřednictvím právníků. Včetně spisovatelů s celosvětovým renomé. George R. R. Martin, tvůrce fantasy série Píseň ledu a ohně, se loni připojil k žalobě na společnost OpenAI kvůli údajnému porušování autorských práv. Tisíce autorů, včetně Margaret Atwoodové, Dana Browna či Michaela Chabona, zase podepsalo otevřený dopis adresovaný společnostem OpenAI, Meta, Microsoft a dalším podporovatelům služeb AI.
„Nejsme roboti, které je třeba naprogramovat, a umělá inteligence nemůže vytvářet lidské příběhy, aniž by čerpala z již napsaných lidských příběhů,“ upozorňují literáti. Vadí jim, že umělá inteligence se zdarma „krmí“ miliony knih a článků chráněných autorskými právy. „Na vývoj technologií umělé inteligence vynakládáte miliardy dolarů. Je spravedlivé, abyste nám poskytli kompenzaci za používání našich textů, bez nichž by AI byla banální a extrémně omezená,“ stojí ve výzvě.
Toto riziko se týká i románu oceněné Rii Kudanové. Ať už je podíl umělé inteligence jakýkoliv, vygenerované pasáže nevznikly z ničeho, ale z už existujících textů někoho jiného.
