Děkuju za cenu, a mimochodem psát mi pomohla AI, přiznala autorka románu o umělé inteligenci

Téměř bezchybné dílo, uvedl jeden z porotců na adresu románu, který získal letošní Akutagawovu cenu pro začínající spisovatele. Sledované japonské literární ocenění přitáhlo větší pozornost než obvykle. Autorka vítězného díla Rie Kudanová totiž přiznala, že část sci-fi knihy na téma umělé inteligence napsala pomocí AI, zhruba pět procent dokonce „doslovně“ z ChatuGPT převzala.

Ocenění pojmenované po význačném autorovi povídek Rjúnosukeovi Akutagawaovi se uděluje od třicátých let minulého století. Zaměřuje se na začínající literáty. Odměnou pro laureáty je kromě obnosu ve výši jednoho milionu jenů především upozornění na jejich tvorbu.

Za téměř století se cenám nevyhnuly kontroverze. Ukázalo se například, že vítěz z roku 1972 Akio Miyahara se dopustil plagiátorství, v roce 2018 podobná situace nastala s románem od Juko Hódžóové, která sice nevyhrála, nicméně už při posuzování se zjistilo, že zpracovala nebeletristický text jiného autora, aniž by zmínila zdroj. Autorka využila skutečná svědectví z nejsilnějšího zemětřesení v dějinách Japonska, k němuž došlo v roce 2011.

Vydavatelství románu se omluvilo za „nezveřejnění seznamu citovaných děl“, nakladatel původních publikací nicméně namítal, že „příběh měl být napsán s použitím vlastních slov autora“. Hódžóová se ospravedlňovala tím, že si myslela, že v některých scénách o katastrofě by nebylo vhodné „používat vlastní fantazii“.

AI si napsala své vlastní pasáže

Letošní ročník Akutagawovy ceny ukázal, že současnost v otázkách možného plagiátorství předkládá nové problémy. Vítězný román The Tokyo Tower of Sympathy vtahuje čtenáře do futuristické vize Japonska, kde se umělá inteligence stala ústřední součástí každodenního života. Děj se soustředí na architektku, která naráží na nesouhlas společnosti při navrhování komfortní výškové věznice.

„Zábavné a zajímavé dílo, které podněcuje k debatě o tom, jak o něm uvažovat,“ uvedl podle deníku The Times člen hodnotící komise Shuichi Yoshida. Nespletl se, že oceněný román skutečně k debatě povede.

„Při psaní této knihy jsem aktivně využívala generativní umělou inteligenci, jako je ChatGPT,“ přiznala totiž autorka Rie Kudanová. Odhadla, že zhruba z pěti procent doslovně cituje vygenerovaný text. ChatuGPT se prý ráda svěřuje s myšlenkami, o nichž „nemůže mluvit s nikým jiným“, a některé z odpovědí inspirovaly dialogy použité v knize.

Podle francouzského deníku Libération Rie Kudanová později míru spoluautorství AI upřesnila. Umělou inteligencí mají být generovány jen pasáže, kdy AI vstupuje do příběhu jako svého druhu postava a mluví sama za sebe.

Organizátoři cen se oficiálně nevyjádřili, nicméně jeden z porotců, romanopisec Keiichiro Hirano uvedl, že „došlo k nedorozumění“. V použití umělé inteligence v případě oceněné knihy nevidí problém, protože AI v příběhu hraje svou vlastní roli. Podle vyjádření jiného, nejmenovaného člena poroty pro list Libération ze stejného důvodu ani „není co komentovat“.

Soutěž mezi lidmi, nebo mezi AI?

Někteří japonští čtenáři ale s takovým názorem nesouhlasí. Na sociální síti X – kde mimochodem příspěvky často píší boty využívající AI – se vyrojily stovky komentářů, zatímco při minulém vyhlášení ceny projevily zájem pouhé desítky, všímá si The Japan Times.

„Pokud jsou předmětem hodnocení díla vytvořená umělou inteligencí, pak by to od teď, s dalším vývojem umělé inteligence, znamenalo, že dílo téměř celé vytvořené umělou inteligencí bude také v pořádku, ne?“ formuloval možný problém jeden z uživatelů. „V takovém případě by už nešlo o soutěž mezi lidmi, ale o souboj mezi AI. Bylo by to v pořádku, když je umělá inteligence zakázána v šachových turnajích a zápasech ve hře go?“

Jiní naopak v přiznaném spoluautorství umělé inteligence vítají další příspěvek do nevyhnutelné debaty o spojení literatury a technologie. Třiatřicetiletá Ria Kudanová se podle všeho ani v další tvorbě pomoci ChatuGPT nemíní vzdát. Uvedla, že s umělou inteligencí chce udržovat „dobrý vztah“, neboť jí pomohla uvolnit její tvůrčí potenciál. 

Příběh i spam za pár hodin

Chat GPT byl spuštěn v roce 2022, text na požádání dovede vychrlit během několika sekund, což znepokojuje všechny napříč tvůrčími odvětvími. Stovky e-knih vytvořených s výraznou pomocí AI jsou už součástí nabídky Amazonu, od návodů týkajících se umělé inteligence po básnické sbírky. Jejich publikování umožňuje platforma Kindle Direct Publishing určená samovydavatelům.

Média zveřejnila mnohé konkrétní příběhy rychlokvašné spisovatelské dráhy. AI napomohla splnit si sen napsat knihu třeba prodavači Brettu Schicklerovi z Rochestru. Po zadání příkazu pro ChatGPT, aby vytvořil „příběh o otci, který učí svého syna finanční gramotnosti“, dal dohromady během pár hodin ilustrovanou dětskou e-knihu o veverčákovi, jeho lesních přátelích a nálezu zlaté mince.

Roryho Cellan-Jonese, britského novináře zaměřujícího se na technologie, zaskočila autorská zdatnost AI nemile, když na Amazonu objevil svůj životopis, aniž by jakýkoliv napsal nebo autorizoval. Ještě větší ironií bylo, že algoritmus Cellan-Jonesovi tyto memoáry, které označil za „čirou fantazii“, doporučil – na rozdíl od jeho vlastní knihy, na níž „dlouho a tvrdě dřel“. 

Využití AI je živnou půdou pro různé knižní spamy. Na internetu lze najít četné návody, jak pomocí umělé inteligence vytvořit knihu za pár chvil. Inspirací podobných pokusů je i vidina rychlého zbohatnutí, pokud se s minimálním množstvím námahy podaří bestseller.

Vyřešte autorská práva, žádají literáti

Mary Rasenbergerová z Authors Guild, největší americké profesionální organizace spisovatelů, mluví o variantě takzvaného ghostwritingu, tedy psaní pro jiné bez uvedení svého autorství.

V literatuře nejde o nic nového, nicméně AI by podle Rasenbergerové mohla z psaní knih udělat zautomatizované řemeslo a z něj zboží. „Je třeba, aby autoři a platformy transparentně informovali o tom, jak tyto knihy vznikají, jinak skončíte s množstvím nekvalitních knih,“ uvedla v souvislosti s texty publikovanými na Amazonu.

Že levné kopie recyklované algoritmy sníží význam původní autorské tvorby, patří k častým námitkám vůči zapojení AI do literární tvorby. Literáti se takové konkurenci brání. Například Salman Rushdie označil text vygenerovaný umělou inteligencí v jeho vlastním stylu za „odpad“.

Proti užívání AI se autoři z masa a kostí staví i prostřednictvím právníků. Včetně spisovatelů s celosvětovým renomé. George R. R. Martin, tvůrce fantasy série Píseň ledu a ohně, se loni připojil k žalobě na společnost OpenAI kvůli údajnému porušování autorských práv. Tisíce autorů, včetně Margaret Atwoodové, Dana Browna či Michaela Chabona, zase podepsalo otevřený dopis adresovaný společnostem OpenAI, Meta, Microsoft a dalším podporovatelům služeb AI.

„Nejsme roboti, které je třeba naprogramovat, a umělá inteligence nemůže vytvářet lidské příběhy, aniž by čerpala z již napsaných lidských příběhů,“ upozorňují literáti. Vadí jim, že umělá inteligence se zdarma „krmí“ miliony knih a článků chráněných autorskými právy. „Na vývoj technologií umělé inteligence vynakládáte miliardy dolarů. Je spravedlivé, abyste nám poskytli kompenzaci za používání našich textů, bez nichž by AI byla banální a extrémně omezená,“ stojí ve výzvě.

Toto riziko se týká i románu oceněné Rii Kudanové. Ať už je podíl umělé inteligence jakýkoliv, vygenerované pasáže nevznikly z ničeho, ale z už existujících textů někoho jiného. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Designér Plecháč stoupá vzhůru a není na to sám

Moravská galerie v Brně představuje oceňovaného designéra Jana Plecháče. Výstava pod názvem Vzhůru! Shromažďuje jeho díla za patnáct let tvorby, od studentských let až po současnost, kdy pracuje jako umělecký šéf pro světoznámou sklářskou firmu.
před 46 mminutami

Frontman Placebo nazval italskou premiérku fašistkou. Čeká ho soud

Zpěvák britské rockové skupiny Placebo Brian Molko před dvěma lety označil italskou premiérku Giorgiu Meloniovou za fašistku či nacistku. Za slova pronesená na koncertě v Turíně byl obviněn z urážky a půjde před soud. Není jediným umělcem, který se kvůli údajným pomluvám dostal s předsedkyní italské vlády do křížku.
před 18 hhodinami

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
včera v 06:15

Festival Jeden svět letos věnuje zvláštní pozornost dění na Slovensku

Letošní ročník festivalu Jeden svět nabídne více než stovku filmů s lidskoprávní tématikou. Zahájí ho snímek Vzpomínky plné přízraků, který se odehrává ve válkou poznamenané Sýrii. V kategorii Slovenská cesta se Jeden svět věnuje také dění v sousední zemi. Přehlídka, kterou po sedmadvacáté pořádá Člověk v tísni, se uskuteční od 12. března do 27. dubna. Filmy mohou lidé zhlédnout v 57 městech a obcích po celém Česku.
19. 2. 2025

Dobrá literatura vychází z přemýšlení o smrti, říká nobelista Pamuk

Prahu navštívil turecký spisovatel a laureát Nobelovy ceny Orhan Pamuk a uvedl překlad zatím svého posledního románu Morové noci. Představil se i jako výtvarník – v Centru současného umění DOX právě probíhá výstava jeho děl s názvem Útěcha věcí. Rozhovor s nobelistou vedla Tereza Willoughby.
18. 2. 2025

Zemřel autor Skleněného pokoje, spisovatel Simon Mawer

Ve věku 76 let zemřel v minulém týdnu britský spisovatel Simon Mawer, autor románů Skleněný pokoj či Pražské jaro, napsal web The Bookseller s odvoláním na nakladatelství Abacus, které Mawerovo dílo dlouhodobě vydávalo.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Bílý lotos se vrací ve třetí sérii. Objeví se i známé tváře

Jeden z nejoceňovanějších televizních hitů posledních let Bílý lotos se vrací ve třetí sérii. Černá komedie se tentokrát přesunula do Thajska. Než se odhalí oběť tragédie, stráví diváci jeden týden s pestrou paletou postav. Mnohdy bizarní figury z té nejbohatší společenské vrstvy hrají neokoukané i známé tváře – v nové sérii se objeví třeba Jason Isaacs ze série o Harrym Potterovi nebo Walton Goggins známý z filmů Quentina Tarantina. První dvě řady získaly patnáct televizních cen Emmy a dva Zlaté glóby. Už teď je potvrzená i čtvrtá série.
17. 2. 2025

Začal filmový festival Berlinale. Úvodní snímek poukázal na téma migrace

V německé metropoli začalo Berlinale. Na zahajovacím ceremoniálu jednoho z největších mezinárodních filmových festivalů převzala čestného Zlatého medvěda za celoživotní dílo britská oscarová herečka Tilda Swintonová. Na úvod se promítala novinka Das Licht mezinárodně proslulého německého režiséra Toma Tykwera.
14. 2. 2025
Načítání...