On-line databáze Books3 shromažďuje téměř dvě stě tisíc knih, včetně děl českých autorů, které využívají společnosti jako Meta, Microsoft nebo Bloomberg k výcviku umělé inteligence. Ovšem bez vědomí spisovatelů. Část literátů se kvůli porušování autorských práv rozhodla podat žalobu. Pokud soud využívání databáze pro trénink AI omezí nebo zakáže, mohl by rozsudek mít průlomový dopad na nastavení pravidel v této oblasti.
Pokud se chce AI na našich textech učit, ať nekrade, žádají literáti. Rozsudek může mít celosvětový dopad
Literáti žalují Metu či Bloomberg kvůli tréningu AI (zdroj: ČT24)
Největší porušení autorského práva v dějinách, tvrdí nositel Man Bookerovy ceny Richard Flanagan, který v databázi Books3 našel přes deset svých knih, včetně oceněného románu Úzká cesta na daleký sever (jediný titul, který od něj dosud vyšel i v češtině). S jeho názorem souhlasí i další spisovatelé.
„Je nutné zarazit tuto krádež, jinak zničíme naši cennou literární kulturu. Aby byla literatura zachována, musí mít autoři možnost kontrolovat, zda a jak jejich díla umělá inteligence využívá,“ žádá Mary Rasenbergová, výkonná ředitelka Sdružení autorů (The Authors Guild), největší americké profesní organizace pro spisovatele.
Mluvčí společnosti Bloomberg podle agentury Reuters v reakci na žalobu uvedl, že společnost nepoužívá Books3 k trénování komerčních verzí svého jazykového modelu BloombergGPT, ačkoli tuto databázi používá k trénování výzkumného modelu.
Zákaz učení AI? Ne, říkají Topol i King
AI se v databázi Books3 trénuje i na dílech českých autorů, těch nežijících i žijících. Například na anglických překladech knih Václava Havla, Bohumila Hrabala nebo Jáchyma Topola.
Postoj posledně jmenovaného prozaika ke strojové konkurenci je tolerantnější než u jeho zahraničních kolegů: „Moje reakce byla spíš údiv než zděšení. Prostě chci číst dobré věci, jestli to napsal šedesátiletý Jamajčan, pětadvacetiletá holka ze Žižkova, nebo umělá inteligence, je fuk.“
Podobně na vývoj nejnovějších technologií a jejich zásah do literatury pohlíží i třeba Stephen King. „Měl bych zakázat, aby se počítače učily na mých příbězích?“ položil si řečnickou otázku v časopisu The Atlantic. „Ani omylem. (…) Je to jako snaha odvrátit průmyslovou revoluci tím, že kladivem rozmlátíme parní stroj.“
Literární vědec Karel Piorecký nevidí nástup umělé inteligence jako konkurenční boj kdo s koho. „Umělá inteligence bude vždycky produkovat průměrné texty a člověk tady vždycky bude od toho, aby přicházel s inovacemi,“ domnívá se.
Inovace ano, ale podle pravidel a za kompenzace
Pokroku prý nechtějí bránit ani spisovatelé podepsaní pod žalobou, žádají ale pravidla. „Nejsme proti inovacím, jsme proti krádežím, které za inovacemi stojí,“ uvedli v prohlášení.
Také výkonná ředitelka Australského svazu autorského Olivia Lanchesterová pro The Guardian podotkla, že australští literáti nemají námitky proti novým technologiím, včetně AI, ale jsou znepokojeni nedostatkem transparentnosti, který je patrný při zpeněžování umělé inteligence globálními technologickými společnostmi. „Obohacování několika mocných společností je na úkor tisíců jednotlivých tvůrců. Takto spravedlivý trh nefunguje,“ upozorňuje.
A více než deset tisíc autorů podepsalo otevřený dopis iniciovaný americkým Sdružením autorů. Adresován je společnostem zabývajícím se generativní umělou inteligencí. „Je spravedlivé, abyste nám poskytli kompenzaci za použití našich děl, bez nichž by umělá inteligence byla triviální a velmi omezená,“ stojí v něm.
Společnosti se proti nařčení z vytěžování tvůrců brání. Například OpenAI, která stojí za chatovacím programem ChatGPT, zdůvodnila návrh na zamítnutí žaloby od autorů fantasy a hororů Mony Awadové a Paula Tremblayho tím, že jde o nepochopení rozsahu autorských práv a výjimek podporujících inovace. Do nich podle právníků OpenAI trénink jazykových modelů spadá.
Celosvětový dopad
Žalob ohledně umělé inteligence a využívání už existujících uměleckých děl nebo při tvorbě nových každopádně přibývá. A týkají se nejen literatury, ale i dalších oblastí umění, zejména hudby. Obavy z využívání umělé inteligence byly také jedním z důvodu nedávno skončené stávky hollywoodských scenáristů a stále pokračujících protestů hereckých odborů.
Jestli k porušení autorského práva došlo v případě databáze Books3, rozhodne soud. Zamezení přístupu AI k tréninkovým databázím by mohlo změnit celý průmysl v této oblasti a také to, kdo ho ovládá, píše technologický časopis Wired.
Nejen v Americe nebo Austrálii. „Pokud ten spor dopadne dobře pro autory, bude to mít samozřejmě celosvětový dopad a může se změnit i právní regulace u nás v České republice,“ podotýká právník české Asociace spisovatelů Martin Štencel.