Pro rozvoj dětského myšlení je mnohem výhodnější věnovat se čtení klasických knih než brouzdat po internetu. Čtení tištěných textů totiž zlepšuje porozumění více než čtení digitálních materiálů. Vyplývá to z nové studie vědců z Valencijské univerzity.
Papírové knihy zlepšují dětem porozumění textu násobně víc než digitální čtení, zjistila studie
Vědci analyzovali více než dvě desítky studií o porozumění čtenému textu publikovaných v letech 2000 až 2022, které hodnotily téměř 470 tisíc účastníků. Jejich zjištění naznačují, že dlouhodobé čtení tištěných materiálů by mohlo zvýšit schopnost porozumění šestkrát až osmkrát více než čtení digitálních materiálů.
„Souvislost mezi frekvencí volnočasového digitálního čtení a schopností porozumět textu se blíží nule,“ uvedl Ladislao Salmerón, profesor na Valencijské univerzitě, který je spoluautorem studie. Důvodem může být to, že „jazyková kvalita digitálních textů bývá nižší než tradičně u tištěných textů“, dodal. Například materiály na sociálních sítích mohou být konverzační a postrádají složitou skladbu a argumentaci.
„Čtenářské myšlení“ u digitálních textů bývá také povrchnější než u tištěných materiálů, přičemž častější je takzvané skenování. To může znamenat, že se čtenář „plně neponoří do vyprávění nebo plně nezachytí složité vztahy v informativním textu,“ uvedl Salmerón.
Zatímco u žáků základních škol existuje negativní vztah mezi digitálním čtením a porozuměním textu, u studentů středních a vysokých škol se tento vztah mění v pozitivní, ukázala také studie, kterou publikoval odborný časopis Review of Educational Research. Může být způsobeno tím, že malé děti se hůře orientují v rušivých vlivech, jako jsou příchozí zprávy, které mohou být spojeny se čtením na digitálním zařízení, naznačil Salmerón.
Není čtení jako čtení
Autoři také uvedli, že malé děti, které se často věnují digitálnímu čtení, se mohou naučit méně akademické slovní zásoby „v kritickém období, kdy přecházejí od učení se čtení k učení se čtením“.
Výzkumníci nejsou „proti digitálnímu čtení“, upozornila Lidia Altamuraová, doktorandka, která je spoluautorkou článku. „Jde jen o to, že na základě toho, co jsme zjistili, se návyky digitálního čtení nevyplácejí tolik jako čtení tištěného textu. Proto by školy a vedoucí pracovníci škol měli při doporučování čtenářských aktivit klást větší důraz na tištěnou četbu než na digitální, a to zejména u mladších čtenářů,“ doplnila.
Jedním z překvapivých zjištění je, že relativně malá souvislost mezi volnočasovým digitálním čtením a porozuměním textu trvá bez ohledu na typ čtení, kterému se lidé věnují, a to jak na sociálních sítích, tak na vzdělávacích webových stránkách, jako je například internetová encyklopedie Wikipedie. „Očekávali jsme, že druhý jmenovaný typ čtení bude mnohem pozitivněji spojen s porozuměním textu, ale naše data říkají, že tomu tak není,“ dodávají autoři studie.
