Pondělní rozsudek potvrdil, že práce přechozího soudu není napadnutelná, uvedla k dalšímu dějství kauzy s exposlancem Dominikem Ferim šéfredaktorka Page 404 Apolena Rychlíková. Její redakční kolega Jakub Zelenka, s nímž na případ upozornila, podotkl, že Feri coby mediálně známá osobnost využíval své sociální sítě k „dehonestaci“ poškozených. Bývalého zákonodárce poslal soud pravomocně na tři roky za mříže. Tématu se věnoval pořad Události, komentáře.
Rychlíková ocenila přístup prvoinstančního soudu, který byl podle ní na české poměry poměrně ohleduplný k obětem. Pondělní potvrzující rozsudek odvolacího soudu je podle ní „v obecném slova smyslu z hlediska české justice určitě dobrá zpráva.“
O nevhodném chování Feriho k ženám se mezi novináři spekulovalo už před vypuknutím kauzy. „Podle vyjádření různých šéfredaktorů se skutečně zabývali některými případy,“ popsal Zelenka s tím, jeden případ byl „velice brutální“, ale s ohledem na oběť se média rozhodla případ nezveřejnit. Podobnou strategii zvolili i Zelenka s Rychlíkovou, kteří se snažili rekonstruovat, jakým způsobem se Feri obecně chová k ženám.
Případů se snažili najít co nejvíce. „Skutečně se nejednalo o jeden případ, ale byla jich celá řada – od sexuálních narážek až po skutečná znásilnění, která byla teď odstíhaná a odsouzená u soudu.“
Zelenka připomněl kariéru Feriho, který byl poslancem za TOP 09 a jako mladý zákonodárce byl podle jeho mínění populární a byl velkým tahounem voleb. „Měl také víc než milion sledujících uživatelů na Instagramu. Skutečně to byla osobnost ‚áčkové kvality‘ s mezinárodním přesahem, zahraniční média jej koneckonců nazývala novou nadějí Evropy.“
Ženy, které nahlásily své zkušenosti s Ferim, šly podle něj proti celebritě, která měla obrovský mediální výtlak. Jen jeho účty na sociálních sítích měly více čtenářů než média, která o případu jako první psala, tedy A2larm a DeníkN. Odsouzený exposlanec tyto mediální kanály podle něj využíval k dehonestaci obětí.
Citlivější přístup společnosti
Rychlíková upozornila na to, že kauza přinesla „velké zcitlivění“ toho, jak může společnost na podobné činy nahlížet. Velký vliv na to podle ní má i způsob, jakým o kauze referovala zmocněnkyně obětí, advokátka Adéla Hořejší. Ta kladla při debatách o tématu důraz na to, co se odehrává u poškozených, nikoli na pozici násilníka.
„Mluvila (Hořejší) o tom, jakým situacím ony (poškozené) čelí, že některé z nich jsou opravdu poškozené na celý život. V jednom případě třeba došlo na šest let k obřímu snížení pracovní a životní schopnosti. Neustále vysvětlovala, že trestný čin znásilnění je velkým zásahem do osobní tělesné autonomie člověka,“ podotkla.
Rychlíková také ocenila postoj médií, která se podle ní snažila chovat ohleduplně – i během příchodu obětí k soudu.
Zda zmizí ostych či strach obětí oznamovat tyto skutky, je podle Rychlíkové těžké říci, spíše se tak prý ale nestane. „Pro ženy, které byly součástí tohoto líčení, to opravdu byly tři bolestivé roky a muselo to být pro ně extrémně náročné čelit velké pozornosti médií. I ze strany pana obžalovaného – nyní pana odsouzeného – docházelo k neustálému zpochybňování jejich výpovědí,“ podotkla.
Tato kauza je podle ní z hlediska sexualizovaného násilí a zprávy, kterou případ vysílá, v „nějakém pohledu přelomová“.
