Před třemi lety veřejností zahýbal dokument Hranice práce o nízkopříjmových zaměstnáních. V přehlížených profesích nazapřenou pracovala novinářka Saša Uhlová, která se vedle dokumentárního filmu Apoleny Rychlíkové podělila o své zkušenosti také v reportážích. Knižně vyšly pod názvem Hrdinové kapitalistické práce a stejně se jmenuje i nová inscenace pražského Divadla Komedie, která z těchto textů vychází. I ona upozorňuje na neviditelné, přestože potřebné členy společnosti.
Nejhůř placení hrdinové posouvají hranice práce i na divadle
Hrdinové kapitalistické práce se zamýšlí nad společností (zdroj: ČT24)
Postavy hry pracují v nemocniční prádelně, drůbežárně nebo supermarketu. Pro fungování chodu společnosti jsou nepostradatelní, přesto dostávají často minimální mzdu a berou přesčasy, aby si vydělali na základní potřeby.
„Jsou tito lidé hrdinové, nebo ne?“ zamýšlí se nad označením v názvu inscenace režisér Michal Hába. „Ono to svádí, říct, že jsou hrdinové, když pracují za málo peněz, a ani si nevydělají na živobytí. Opravdu na tom něco hrdinského je, ale je to skandální,“ odpovídá si.
Herečce Halce Třešňákové prý zkoušení hry dalo jiný pohled na lidi na ulici, kteří si takový život zvolili jako alternativu k nedobře honorovaným místům pro nekvalifikované pracovníky. „Vlastně se jim nedivím, protože jinak by život neměli vůbec žádný. Je hrozné, co řeknu, ale kdybych musela být v takové situaci, nevím, třeba bych se radši uchlastala,“ podotýká.
Je třeba bojovat za svá práva
Inscenace vznikla ve spolupráci s divadlem Volksbühne Berlin. Jarní premiéru v Německu zastavila pandemie covidu-19. Nouzový stav zavřel divadla a i někteří herci řešili, jak vydělat na nájem. „Šla jsem kydat hnůj ke koním na dvanáctihodinové směny,“ prozradila herečka Johana Schmidtmajerová.
Umělci na jevišti komentují také svou profesi. „Divadelní scéna není čistě ekonomicky zas tak vzdálená, ale protože jsme na rozdíl od ostatních vidět, tak to běžného člověka vůbec nenapadne,“ připouští.
Domnívá se, že impuls ke změně by měl přijít nejen ze systému, ale že je třeba, aby se uměli ozvat i ti, kterých se nedůstojná situace přímo týká. Věří, že hra na některá témata opět upozorní. „Pokud se ve veřejném prostoru bude více mluvit o tom, že bojovat za svá práva je správné, může jim to pomoci. Je to i na nás,“ souhlasí Saša Uhlová.