Změna klimatu má dopad na lidská práva, varuje Jeden svět. Jako host přijede i režisér Sencov

Nahrávám video
Festival Jeden svět se letos zaměřil na klimatickou změnu
Zdroj: ČT24

Oceňovaný makedonský dokument Země medu zahájí už 22. ročník festivalu Jeden svět. Přehlídka snímků o lidských právech, která má v programu více než 130 titulů, začne pátého března v Praze, poté se přesune do dalších měst. Hostem bude třeba ukrajinský režisér a občanský aktivista Oleg Sencov. Hlavním tématem letošního ročníku je klimatická změna a její dopad na krajinu a životy lidí.

Podle organizátorů má probíhající změna klimatu zásadní dopad také na lidská práva. „Minimálně posledních pět let jsme svědky i v české krajině dlouhodobého sucha a extrémních výkyvů počasí. Čili naše letošní téma je klimatická změna a její dopady na lokální krajinu i to, jakým způsobem se na tom všem podílí člověk. Nakonec jsme si vždy byli vědomi toho, že stav naší planety, přírody a životního prostředí se odráží také na stavu lidských práv,“ říká ředitel festivalu Ondřej Kamenický.

Jako letošní festivalový slogan organizátoři vybrali úsloví „Až naprší a uschne“, které podle nich popisuje dvě stránky problému. „Ta první je, že s rostoucí teplotou a špatnou péčí voda v krajině dlouho nevydrží. Ta druhá je vzkaz, kterým jsme jako děti říkali ‚trhněte si nohou‘. Máme pocit, že ho vysílá řada politiků, kteří jsou u moci, mají v rukou osud planety a naší krajiny a měli by myslet na příští generace,“ pokračuje Ondřej Kamenický.

Česká soutěž a zahraniční hosté

Festival, který pořádá společnost Člověk v tísni, slavnostně zahájí snímek Země medu o makedonské včelařce a jejích divokých včelách. Mezinárodně oceňovaný film ukazuje poklidný život v souladu s přírodou, který ale naruší kočovná rodina.

V sekci Česká soutěž se představí například film Češi jsou výborní houbaři od Apoleny Rychlíkové, který se snaží podívat na lidské zacházení s krajinou očima návštěvníků z jiné planety, nebo hypnotický pohled na antarktické pláně FREM, který natočila Viera Čákanyová.

Na programu ale nejsou jenom filmy s environmentální tematikou a mezi českými dokumenty bude soutěžit také očekávaný snímek Barbory Chalupové a Víta Klusáka V síti o zneužívání na internetu nebo Postiženi muzikou, ve kterém Radovan Síbrt představuje kapelu The Tap Tap z pražského Jedličkova ústavu.

Řady projekcí se zúčastní tvůrci nebo protagonisté filmů. Kromě českých hostů dorazí například vietnamská písničkářka Mai Khoi, čínská režisérka Nanfu Wang, švédská ministryně zahraničí Margot Wallströmová, zvláštní zpravodajka OSN pro dostupné bydlení Leilani Farhaová nebo klimatolog Stefan Rahmstorf.

Dopolední představení pořadatelé už tradičně vyhradili pro školáky. „V Praze máme v podstatě už vyprodáno všech 15 tisíc míst. Za půl hodiny od spuštění se na projekce přihlásilo přes 12 tisíc dětí,“ řekl šéf programu Jeden svět na školách Karel Strachota.

Už 22. ročník přehlídky představí přes 130 dokumentů ze 60 zemí. Od 5. do 14. března je budou moci vidět diváci v Praze, poté se akce přesune do 35 dalších měst v České republice a také do Bruselu.

Člověk v tísni ocení tádžického právníka Jorova

Ocenění společnosti Člověk v tísni Homo Homini letos dostane tádžický právník Buzurgmehr Jorov, který ve své zemi zastupoval politicky pronásledované a byl odsouzen na 28 let vězení. Prestižní cenu za něj proto v březnu na festivalu převezme jeho bratr, aktivista a právník Džamšed Jorov žijící v exilu v Polsku.

Ocenění Homo Homini uděluje Člověk v tísni od devadesátých let osobnostem a skupinám, které se významně zasloužily o ochranu lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů. Loni cenu získala nikaragujská farmářka a aktivistka Franciska Ramírezová. Mezi laureáty z předchozích let pak patří například čínský literární kritik a disident Liou Siao-po, ázerbájdžánský právník Intigam Alijev nebo ruská organizace Výbor na obranu proti mučení.

Jorov veřejně odsoudil tádžickou vládu a státní orgány za porušování lidských práv a informoval o mučení, kterého se dopouští. Cenu dostane za odhodlání hájit základní lidská práva a zajistit spravedlivé soudní řízení pro všechny občany Tádžikistánu. Ocenění organizace Člověk v tísni jeho bratrovi předá ukrajinský filmový režisér, bývalý politický vězeň a držitel Sacharovovy ceny 2018 Oleg Sencov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
14. 2. 2026

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026
Načítání...