„Za všechny politické vězně v Rusku.“ Propuštěný Sencov převzal Sacharovovu cenu

Nahrávám video

Ukrajinský režisér Oleh Sencov v úterý v Evropském parlamentu oficiálně převzal Sacharovovu cenu za loňský rok. Uvedl, že ocenění přebírá za všechny politické vězně v ruských věznicích. Důrazně vyzval Evropskou unii, aby nedůvěřovala ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Sencova v Rusku odsoudili na 20 let ve vězení za údajný terorismus na anektovaném Krymu. Propuštěn byl teprve letos v září v rámci výměny vězňů mezi Ukrajinou a Ruskem.

Předseda europarlamentu David Sassoli předal Sencovovi Sacharovovu cenu ve Štrasburku v úterý po poledni. Evropská lidová strana loni nominovala filmaře jakožto „symbol přibližně sedmdesáti Ukrajinců neprávem zatčených a odsouzených k dlouhým trestům ruskými okupačními silami na Krymu“.

„(…) je to velká čest a odpovědnost a já vám za to děkuji,“ prohlásil Sencov s tím, že cenu přijímá za všechny politické vězně v ruských věznicích, za všechny Ukrajince, kteří jsou Ruskem stále zadržováni, a za aktivisty, zajatce i vojáky, kteří bojují za nezávislost Ukrajiny či za ni položili život.

Sencov zároveň důrazně varoval europoslance, aby nedůvěřovali Putinovi. „Probíhá hodně jednání o smíření s Ruskem, nevěřím Putinovi a žádám vás, abyste mu také nevěřili. Rusko podvádí, nechce mír na Donbasu, nechce mír na Ukrajině, chce, aby Ukrajina padla na kolena, chtějí mít vliv na evropskou politiku a používají k tomu vlastní metody,“ řekl Sencov.

„V EU máte řadu vnitřních sporů, nesouladů, pokud jde o to, jak se rozvíjet, kudy se ubírat; kéž bychom měli vaše problémy. My máme v zemi starý zkorumpovaný systém, který se nezměnil. Každý den umírají naši vojáci. To je problém jiného kalibru,“ pokračoval.

Laureát zdůraznil, že Ukrajina patří k nejvíce eurooptimistickým zemím a „nemá jinou cestu kupředu“. „Pokaždé když někdo z vás bude přemýšlet o tom, jak Putinovi přes naši hlavu podat přátelskou ruku, nezapomínejte na 13 tisíc našich mrtvých na Ukrajině, nezapomínejme na stovku ukrajinských vězňů… nezapomínejte na ty, kteří jsou zrovna teď v maskáčích v zákopech a riskují život za naši a vaši svobodu,“ uzavřel.

Europarlament uděluje cenu nesoucí jméno předního sovětského disidenta Andreje Sacharova každoročně od roku 1988, a to jednotlivcům či organizacím bojujícím za lidská práva a základní svobody. Pojí se s ní finanční odměna 50 tisíc eur (bezmála 1,3 milionu korun).

Nahrávám video

Od filmových ocenění k obvinění z terorismu

Oleh Sencov se narodil 13. července 1976 v hlavním městě Krymské oblasti tehdejší Ukrajinské sovětské socialistické republiky. V devadesátých letech studoval na Kyjevské národní ekonomické univerzitě. Poté pokračoval ve studiu v Moskvě, kde navštěvoval kurzy scenáristiky a filmové režie.

První krátkometrážní film s názvem Den jako stvořený pro banánové rybičky natočil Sencov v roce 2008, o rok později vznikl další krátký snímek Roh býka. Jeho prvním celovečerním filmem se stal snímek Gamer (Hráč) z roku 2011, ke kterému Sencov napsal i scénář.

Poprvé se film představil na Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu v sekci Bright Future zaměřené na objev a podporu nových talentů. Snímek, který se zabývá problematikou chorobné závislosti na počítačových hrách, pak na dalších přehlídkách sesbíral několik ocenění. 

V létě 2013 začal otec dvou dětí natáčet film Nosorožec. Na rozpočet filmu, který dosáhl milionu dolarů, přispěla i ukrajinská vláda.

Když na Ukrajině v roce 2013 propukly masové protesty, začal se Sencov aktivně podílet na akcích hnutí Automajdan usilujícího o prozápadní orientaci Ukrajiny. Po ruské anexi Krymu, jež se odehrála na jaře 2014, pozastavily Sencovovu slibnou kariéru ruské úřady. Ty ho v květnu 2014 zadržely a obvinily ho z toho, že založil skupinu, která měla připravovat teroristická spiknutí.

Podle obžaloby se měl režisér se svým společníkem pokusit podpálit dvě kanceláře v krymské metropoli Simferopolu – kancelář ruské vládní strany Jednotné Rusko a jednoho z ruských spolků.

Tvrdý verdikt z Rostova

Sencov vinu odmítl přiznat a obvinění označil za vykonstruované. Dále také tvrdil, že ho ruská tajná služba mučila ve snaze donutit jej k přiznání. Justici tím ale nepřesvědčil; v Rostově na Donu ho 25. srpna 2015 odsoudili k dvaceti letům vězení. Trest si režisér odpykává na Sibiři.

Proti rozsudku se následně postavily mezinárodní organizace, které Sencova považovaly za politického vězně. Patří mezi ně Amnesty International, jež Sencovův proces označila za stalinistický, nebo ruská organizace Memorial. Za propuštění filmaře orodovali také západní státníci a mnoho známých osobností filmového a divadelního světa.

Sencov loni držel několik měsíců protestní hladovku ve vězení na severu Sibiře. Hladověním chtěl dosáhnout propuštění všech ukrajinských politických vězňů v Rusku vyjma sebe.

Boj vzdal kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. V dopise vězeňské správě vyjádřil lítost nad tím, že jeho boj trval 145 dní, během nichž zhubl o dvacet kilogramů a podlomil si zdraví, ale „cíl přesto nebyl dosažen“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 27 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 28 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 31 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 5 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...