Economia

Časopis Respekt získala od vydavatelství Economia společnost Respekt Media tvořená rovným dílem firmami Denník N, Independent Press, Aegis Holding a redaktory. Finanční podrobnosti transakce zůstanou podle dohody zúčastněných stran důvěrné. Economia a Respekt Media to uvedly ve společné tiskové zprávě. Cena týdeníku bude od příštího týdne vyšší.

Televize Prima musí zdravotní sestře Věře Marešové zaplatit půl milionu korun s úroky za to, že v reportážích o jejím trestním stíhání novináři nerespektovali presumpci neviny. Ve čtvrtek o tom rozhodl Městský soud v Praze. O sto tisíc však snížil částku, kterou ženě loni přiznal Obvodní soud pro Prahu 8. Rozhodnutí je pravomocné. Žena žalovala i další média, ve všech sporech už soudy pravomocně rozhodly.

Nejvyšší soud bude muset znovu řešit odškodnění pro zdravotní sestru Věru Marešovou, které má zaplatit vydavatelství Mafra. Ústavní soud totiž jeho původní rozhodnutí zrušil. Vyhověl tak stížnosti, kterou podala mediální společnost. České televizi informaci potvrdil mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček. Marešová požadovala po Mafře a dalších médiích náhradu újmy za to, že v době jejího trestního stíhání o ní psaly jako o „sestře Smrti“. Soudy ji pravomocně osvobodily v roce 2016.

Jan Nevyhoštěný patří k novinářům internetové generace. Za svou kariéru prošel hned čtyřmi redakcemi zpravodajských webů. Nenávistné komentáře čtenářů pod články mu tak rozhodně nejsou cizí. „Většinou si na to člověk po pár letech zvykne,“ říká v podcastu Background ČT24. V pozici šéfredaktora zpravodajského webu Aktuálně.cz musel ale řešit také fyzický útok na redaktora. „To je naprosto nepřípustné,“ míní novinář, kterého před lety unesli ozbrojenci v Jemenu.

Jeho první rozhovor prý moc dobrý nebyl. Teď jich má na kontě tisíce a plánuje v nich pokračovat. „Zůstaneme u rozhovorů, protože to umíme,“ říká v podcastu spoluvlastník a moderátor DVTV Martin Veselovský. Internetová televize se nedávno osamostatnila a v budoucnu by mělo být možné naladit ji přímo na televizních obrazovkách. Opustit zázemí velkého mediálního domu bylo podle Veselovského dobrodružství. Nedostatek ho nemá ani v soukromém životě. Jednou třeba při paraglidingu přistál na drátech vysokého napětí a odpojil od proudu italskou vesnici.

Televize Prima má zdravotní sestře Věře Marešové zaplatit šest set tisíc korun s úroky za to, že v reportážích o jejím trestním stíhání novináři nerespektovali presumpci neviny. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 8. Žena čelila obžalobě z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici, soudy ji ale viny zprostily. Po Primě Marešová požadovala 6,7 milionu korun. Soudy jí už přiznaly odškodné od státu a od dalších médií.

Nikdy jsem nebyl přesvědčenější, že naše profese je důležitá, v základní práci nás ale můžou nahradit roboti, odhaduje šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. Investigativní žurnalistika podle něj slábne, protože se novináři více věnují jednoduchým tématům. „Zatímco zjistit, proč něco nefunguje, je těžké a má to nejistý výsledek. A mnohdy to veřejnost nechce ani číst,“ dodává. V podcastu Background ČT24 mluví i o těžkých začátcích v Respektu nebo o tom, kdy časopisu hrozil zánik.

Když odešel z Hospodářských novin, sedl na motorku a vyrazil do Španělska. Původně měl v plánu strávit tam půl roku a rozmýšlet, co bude dělat dál. Za čtrnáct dní mu ale zazvonil telefon a on se vrátil, aby rozjel českou verzi časopisu Forbes. Jeho šéfredaktorem je Petr Šimůnek už přes deset let. Za svou kariéru prošel i Mladou frontou Dnes a deset let moderoval nedělní politickou diskuzi Partie na TV Prima. V novém díle podcastu Background ČT24 vzpomíná na své novinářské začátky i na rozhovory s Petrem Kellnerem.

Nechce být objektivní a nestranný, ale férový. Ostatní komentátory příliš nečte, do komentářů na sociálních sítích se ale dívá. A mezi politiky zná lidi, kterých si cení. Komentátor Petr Honzejk píše pro Hospodářské noviny od roku 2005. Svou novinářskou kariéru přitom začal v rozhlase. „Nikdy jsem si nedokázal představit, že bych mohl psát. A najednou jsem přistál v novinách,“ říká držitel Ceny Ferdinanda Peroutky v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Vydavatelství Mafra musí zaplatit zdravotní sestře Věře Marešové 700 000 korun s úroky za to, že při informování o jejím trestním stíhání nerespektovalo presumpci neviny. Vltava Labe Media (VLM) musí ze stejného důvodu ženě vyplatit dalších 50 000 korun, 200 000 korun už jí v minulosti zaplatilo. Rozhodl o tom odvolací Městský soud v Praze. Vydavatelství podle soudu neinformovala o případu korektně a mohla ve čtenářích vyvolat dojem, že je Marešová vinna.

Vydavatelství Mafra má zaplatit zdravotní sestře Věře Marešové 700 tisíc korun s úroky za to, že při informování o jejím trestním stíhání nerespektovalo presumpci neviny. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 5, rozsudek ale není pravomocný, Marešová i Mafra se proti němu mohou odvolat. Zdravotní sestra podala žaloby i na další vydavatelství, soudy jí už v několika případech odškodnění přiznaly.

Vyšetřovatelé po téměř pěti letech ukončili prověřování trestního oznámení týkajícího se možného vytunelování někdejších státních dolů OKD poté, co společnost v roce 2004 převzal miliardář Zdeněk Bakala. Kriminalisté rozsáhlý případ odložili, protože se nepotvrdilo podezření z trestného činu, uvedl na dotaz ČT dozorující státní zástupce Alexandr Dadam z ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Kriminalisté prověřovali, zda nové vedení OKD po roce 2004 společnost záměrně netunelovalo pomocí údajně nevýhodných půjček, čímž by mohlo způsobit její úpadek v roce 2016.

Zdravotní sestra Věra Marešová trvá na odškodnění ve výši 12 milionů korun od televize Nova za nerespektování presumpce neviny v reportážích a článcích týkajících se jejího trestního stíhání. V případu podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Informaci ČT potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 5 Markéta Fikoczková. Marešová nesouhlasí s pravomocným rozsudkem soudu, který jí přiznal odškodnění 1,2 milionu korun.

Pandemie koronaviru urychlila to, o co se česká média snaží už dávno – dostávat za zveřejněný obsah na internetu zaplaceno. Každý vydavatel láká na předplatné jinak. Někomu stačí exkluzivní materiály, jinému třeba lahev vína. Server iDnes.cz teď přišel s nabídkou, kterou český trh doposud neznal – platícím čtenářům nabízí lepší přístup ke zdravotní péči. Je to etické? A jak se vůbec českým médiím daří za své texty na internetu vybírat peníze? Newsroom ČT24 se na to ptal mediálního analytika Filipa Rožánka.

Portál Index.hu byl jedním z mála maďarských médií, které se nebály kritizovat vládu Viktora Orbána, a patřil k nejčtenějším zpravodajským webům v zemi. S novým vlastníkem ale přišly v létě změny – skončit musel dosavadní šéfredaktor, na jeho podporu pak odešla téměř celá redakce. Ti nyní zakládají nové médium „Telex“, které má být kritické, objektivní a nezávislé stejně jako dřívější Index. Ke startu ale potřebuje peníze, které jim mimo jiné slíbil majitel české Economie Zdeněk Bakala. Proč ho maďarský list pojmenoval českým Sorosem? A jak se teď změní mediální scéna v Maďarsku? To jsou otázky pro pořad Newsroom ČT24.

Od podzimu nabízí původní zprávy z Německa Deník N, od března je z Bruselu budou mít tři tituly vydavatelství Economia. Otevírání zahraničních postů v soukromých médiích česká scéna už dlouho nezažila, naposledy se v době ekonomické krize rušily. Zahraniční zpravodajové tak zůstali jen veřejnoprávním médiím, kromě České televize a Českého rozhlasu také České tiskové kanceláři. Jak bude nový bruselský post vypadat, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Kateřina Šafaříková posílí český novinářský tým v Bruselu. Jako zpravodajka bude psát texty pro tři tituly vydavatelství Economia – Hospodářské noviny, server Aktuálně a týdeník Respekt. Evropskou unii z místa tak bude sledovat jako jediná česká redaktorka soukromého média. Do hlavního města Belgie nemíří poprvé. Žila tam už před deseti lety, kdy o evropské politice psala pro Lidové noviny.

Největší zpravodajský newsroom v Česku je už tři týdny bez elektřiny. V budově vydavatelství Economia totiž vyhořela elektroinstalace. Třeba tým Hospodářských novin, Aktuálně.cz nebo Respektu tak musí pracovat v provizorních podmínkách. Vydávají ale v běžném režimu dál. Jak se jim to daří? Kde a jak píší? Téma pro nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.

Podnikatel Tomáš Jirsa měl podle zjištění Aktuálně.cz ovlivňovat české mínění o Číně na zakázku firmy miliardáře Petra Kellnera. Zároveň ale působil jako jednatel zpravodajského webu Info.cz. „Do obsahu nijak nezasahoval,“ tvrdí jeho šéfredaktor Michal Půr. Podle bývalých redaktorů webu se ale obsah po Jirsově příchodu změnil.

Mediální dům Czech News Center (CNC), který mimo jiné vydává deníky Blesk a Aha, musí zaplatit zdravotní sestře Věře Marešové 900 tisíc korun za to, že v článcích o jejím trestním stíhání novináři nerespektovali presumpci neviny. Pravomocně o tom rozhodl odvolací pražský městský soud. Kvůli nerespektování presumpce neviny Marešová žaluje i další vydavatelství, celkem se domáhá zhruba 35 milionů korun. Po CNC požadovala 4,8 milionu korun.

Zpoplatnit obsah na webu, nebo radši nechat vše přístupné bezplatně a vydělávat jen na reklamě? Přibývá internetových médií, která volí první možnost. V Česku si za články na internetu nechává platit třeba iHned.cz, Deník N, časopis Respekt nebo Echo24. Nově se k nim přidává i vydavatelství Mafra se zvláštní placenou sekcí serveru iDnes.cz.

Velká tovární hala, ve které pracují desítky novinářů. Tak vypadal posledních šest let vydavatelský dům Economia. Využíval takzvaný integrovaný newsroom – novináři měli společně pracovat napříč redakcemi jednotlivých titulů. Často tak ani nevěděli, které médium jejich článek vydá. To se teď mění.

Detektivové dokončují vyšetřování údajného tunelování těžební společnosti OKD. Z toho je podezřelý management bývalého vlastníka Zdeňka Bakaly. Vyšetřovatele zajímá, zda soukromý vlastník po roce 2004 doly účelově nepřipravil o majetek. Nezávisle na tom by měla do dvou měsíců předložit své závěry i poslanecká vyšetřovací komise, která se zabývá například postupem při ovládnutí společnosti OKD a prověřením příčin a okolností, které vedly k úpadku těžební firmy. Prověřit, jak někdejší vláda doly prodala, chce znovu i stát.