Když odešel z Hospodářských novin, sedl na motorku a vyrazil do Španělska. Původně měl v plánu strávit tam půl roku a rozmýšlet, co bude dělat dál. Za čtrnáct dní mu ale zazvonil telefon a on se vrátil, aby rozjel českou verzi časopisu Forbes. Jeho šéfredaktorem je Petr Šimůnek už přes deset let. Za svou kariéru prošel i Mladou frontou Dnes a deset let moderoval nedělní politickou diskuzi Partie na TV Prima. V novém díle podcastu Background ČT24 vzpomíná na své novinářské začátky i na rozhovory s Petrem Kellnerem.
O Petru Šimůnkovi by se dalo říct, že je multitasker. „Nikdy v životě jsem nedělal jenom jednu práci,“ říká. Vystudoval vysokou školu ekonomickou a zároveň studoval žurnalistiku. Během ročního studia na univerzitě v rakouském Linci absolvoval pohovor v Mladé frontě Dnes a dostal místo v ekonomické redakci.
Ta byla tehdy na samém počátku, protože, jak sám říká, do revoluce žádná ekonomika prakticky neexistovala. „A zároveň jsem pracoval jako korespondent APA (rakouská tisková agentura pozn. red.) v Praze,“ potvrzuje svoji touhu po rozmanitosti v profesním životě Šimůnek. I teď kromě šéfování Forbesu uvádí každý týden v Českém rozhlase také byznysový pořad 2 x 2.
S novinařinou začínal v 90. letech. V té době byli podle něj novináři – včetně Šimůnka samotného – naivní. „Udělali jsme miliardy chyb, byli jsme strašně naivní. Spoustě věcí jsme nerozuměli, ale stejně to měli politici. Hodnoceno dnešníma očima jsme byli strašní, ale nešlo to jinak,“ popisuje šéfredaktor.
Německá vydavatelství byla dar z nebes
Kromě novinářů bez zkušeností s tvorbou v demokratickém režimu byla v Česku po revoluci podle Šimůnka také úplně jiná mediální krajina. Hlavně co se vlastnictví týče. „V 90. letech ovládla v Česku média německá vydavatelství. A to byl dar z nebes,“ myslí si Petr Šimůnek.
„Přišli sem vydělávat peníze, o nic jiného jim nešlo. Nebyli namočení v nějaké privatizaci, neměli tady známé politiky, neměli konexe na byznysmeny. Díky tomu byla média nezávislá, protože to vynášelo peníze,“ dodává. Změna nastala po finanční krizi. „Nejdřív něco koupil Andrej Babiš a pak, aby proti němu měli nabitou bambitku, tak i ostatní velcí čeští byznysmeni skoupili media a teď to tady vypadá, jak to vypadá,“ vysvětluje Šimůnek.
Pod jedním z velkých byznysmenů sám pracoval. Konkrétně v Hospodářských novinách patřících do vydavatelství Economia, jehož většinový podíl koupil v roce 2008 podnikatel Zdeněk Bakala.
„Zdeněk Bakala je jiná liga. Ten to viděl a vidí jako svoje poslání, že chce mít nezávislé noviny. Já si nepamatuji jediný případ za těch šest let, co jsem byl v Hospodářkách, že by Bakala volal kvůli tomu, že by chtěl něco ovlivnit,“ popisuje své působení v deníku Šimůnek a dodává: „Nepletl se do toho, o čem píšeme. Neprosazoval tam nějaký směr nebo svoje kamarády. Je to úplně něco jiného než s Andrejem Babišem a Mladou frontou.“
Během let, kdy pracoval v Mladé frontě Dnes a poté v Hospodářských novinách, se samozřejmě, jak má ve zvyku, věnoval také dalšímu projektu. Pravidelně se objevoval na televizních obrazovkách v nedělním pořadu Partie na TV Prima. „Byl jsem v tu chvíli novinářsky vcelku zdatný, ale jako člověk na televizní obrazovce jsem byl strašné ucho. Nemám odvahu se dívat na ty první roky, kdy jsem to dělal,“ vzpomíná na své televizní začátky Šimůnek. I přes sebekritiku hodnotí desetiletou zkušenost pozitivně. „Na Partii vzpomínám strašně rád a jsem za ni vděčný,“ říká.
Je škoda, že Kellner nedával víc rozhovorů
V Hospodářských novinách zastával Šimůnek pozici šéfredaktora. Potom mu vedení nabídlo místo ředitele mezinárodních projektů. „Byl jsem vyjednávat v New Yorku licenci Forbesu pro Economii,“ uvádí Šimůnek s tím, že v té době už časopis úspěšně vycházel na Slovensku. „Ukázalo se, že o to v Economii moc nestojí. Potom jsme se rozešli definitivně.“
Následovala cesta do Španělska a telefonát od slovenského Forbesu. „Volali mi vydavatelé z Bratislavy, jestli bych Forbes nechtěl dělat v Česku,“ říká. Začátky nebyly jednoduché. Redakce čítala kolem pěti lidí, když se na pulty obchodů dostalo první číslo časopisu. Vize ale nechyběla.
„My jsme se od samého začátku snažili rozpustit představu, že Forbes je časopis o miliardářích pro miliardáře. Žebříček nejbohatších lidí je samozřejmě trademark Forbesu, ale je to časopis o inspiraci a podnikání,“ uvádí jeho šéfredaktor. Na rozdíl od americké verze, která je podle Šimůnka zaměřená spíše na velké podniky, se v české verzi chtěli zaměřit také na příběhy drobných podnikatelů. „Podnikání začíná v pekárně, kterou si někdo otevře někde na vesnici. Je to stejná odvaha jako když vybudujete impérium se stomiliardovými zisky,“ míní Šimůnek.
S nejbohatším Čechem Petrem Kellnerem, který loni tragicky zemřel po pádu vrtulníku, dělal Petr Šimůnek rozhovor hned dvakrát. Parodoxně ani jednou pro Forbes. „Kellner vybudoval jednu z největších finančních institucí ve střední Evropě, nebo dokonce v celé Evropě. S rozhovory strašně šetřil, bál se i o svoji bezpečnost a bezpečnost rodiny. Možná si i myslel, že to je pro něj ztráta času, který může věnovat byznysu. Já myslím, že to je strašná škoda, protože kdyby býval víc komunikoval, tak mohl víc lidí inspirovat a některé kontroverzní věci vysvětlit a nemusela kolem toho být taková mlha,“ uzavírá Šimůnek.
Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, YouTube a Podcasty Google a Apple.
