Rezervoár možných hostů nevysychá, říká Veselovský. Chtěl by Zemana, Babiše nebo vedení SPD

Jeho první rozhovor prý moc dobrý nebyl. Teď jich má na kontě tisíce a plánuje v nich pokračovat. „Zůstaneme u rozhovorů, protože to umíme,“ říká v podcastu spoluvlastník a moderátor DVTV Martin Veselovský. Internetová televize se nedávno osamostatnila a v budoucnu by mělo být možné naladit ji přímo na televizních obrazovkách. Opustit zázemí velkého mediálního domu bylo podle Veselovského dobrodružství. Nedostatek ho nemá ani v soukromém životě. Jednou třeba při paraglidingu přistál na drátech vysokého napětí a odpojil od proudu italskou vesnici.

Vášeň k létání si Martin Veselovský pěstuje už od dětství a sdílel ji i se svým otcem, modelářem a velkým nadšencem do letadel. „Pamatuji si, že někdy v druhé třídě jsem jako čtenářský deník do školy přinesl knížku od Pierra Clostermanna. Byly tam strašlivé scény hořících pilotů. Myslím, že učitelka z toho byla docela nervózní. Rodičů se pak ptala, jestli je všechno v pořádku,“ směje se Veselovský.

Ani obrázky hořících pilotů ho ale od jeho vášně neodradily. Sám v současnosti ve volném čase pilotuje dopravní letadla, i když přiznává, že když byly jeho děti ještě malé, bál se. „Čím jsou děti starší, tím víc lítám v klidu,“ míní moderátor. Zkušenosti má Veselovský také s paraglidingem. Přistání na drátech vysokého napětí v italském Bassanu del Grappa ale nebylo jediné, které se mu nepovedlo. „Po veškerých svých zkušenostech s létáním na paraglidu mám opravdu mizerné skóre na přistání,“ hodnotí.

V Česku sláva není

Kromě tuzemského a zahraničního nebe proletěl Veselovský za dobu své kariéry také velkou část české mediální scény. Pracoval v soukromých i veřejnoprávních médiích a teď je součástí nezávislého projektu. „Hrozně rád bych řekl, že to je plánované, ale není to tak. Vždycky to dojde do nějakého bodu, kdy už to v podstatě dál nejde, nebo se změní okolnosti a přijde změna,“ říká k odchodu z mediálního domu Economie.

Jako mladého moderátora ho diváci mohli vídat na obrazovkách televize Nova v pořadu Áčko. Tehdy si prý dokonce připadal slavný. Zpětně ale na „slávu“ nahlíží jinak: „Jsme v Česku. Mluvit tady o nějaké slávě je absurdní, žádná sláva tady není.“

Svůj vůbec první rozhovor datuje do dob, kdy na začátku 90. let pracoval v Hlasu Ameriky. „Byl to rozhovor s docentem Pelikánem z Filozofické fakulty o válce na Balkáně,“ vzpomíná Veselovský. Pro začínajícího novináře to rozhodně nebylo jednoduché téma. „Ten rozhovor nebyl moc dobrý,“ směje se moderátor.

Na přelomu tisíciletí se Veselovský ze soukromé sféry přesunul do veřejnoprávního Českého rozhlasu, kde moderoval pořad Dvacet minut Radiožurnálu. Za sebou už měl deset let praxe, přesto se nevyhnul školení. „Jan Pokorný mi přinesl haldu novin a řekl: běž domů a čti si nahlas,“ vypráví Veselovský. „Dal mi takovou rychlou jazykovou průpravu,“ vzpomíná. K moderování rozhlasového pořadu si Veselovský později přibral ještě práci v České televizi.

Šlofík pod stolem

Podíl na tom, že se Veselovský přesunul do ČT, měl i stávající ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal. „Bavili jsme se spolu o tom, co přesně bych mohl v České televizi dělat. Říkal jsem mu, že nechci dělat nic jiného než Události, komentáře a on řekl: Tak jo,“ vzpomíná. A tak se Veselovský začal pravidelně objevovat ve večerním diskuzním pořadu. Vedle toho ale pořád přes den pracoval v Českém rozhlase.

„V době, kdy jsem začínal dělat Události, komentáře, jsem měl doma navíc mladší dceru. Bylo to náročné období, ale když jsem se předtím vyspal, bylo to v pohodě,“ vzpomíná Veselovský. Tím předtím má namysli před samotným vysíláním pořadu.

„V noci jsem moc nespal. Ráno jsem musel připravit rozhlasový pořad, do toho byla příprava na Události, komentáře. Pokud jsem chtěl, aby to v deset večer v televizi nějak vypadalo, musel jsem si kolem šesté schrupnout,“ vysvětluje. „Kolegové byli tu půlhodinu potichu. Pro spánek totiž nebylo lepší místo než pod stolem v kanceláři,“ dodává se smíchem.

Vlastní projekt

Po letech práce pro veřejnoprávní média se Veselovský rozhodl rozjet své vlastní. V roce 2014 založil společně s kolegy DVTV, jejíž hlavní tváří se kromě něj stala Daniela Drtinová, se kterou se dříve střídali v moderování Událostí, komentářů.

Až donedávna spolupracovala DVTV s mediálním domem Economia. Od letošního roku ale bude fungovat samostatně. „Dokud máte smlouvu, která vám dává nějaký existenční základ, tak je to sice zajímavé, ale v momentě, kdy už nic takového nemáte a celé to závisí zejména na předplatném, tak to je teprve velké dobrodružství,“ říká moderátor a spolumajitel televize, jejíž existence teď závisí na zájmu předplatitelů.

Ten se projevil třeba při nedávno skončené crowdfundingové kampani, která měla za cíl vybrat 750 tisíc korun, aby se projekt postavil na vlastní nohy a mimo jiné se mohlo rozjet i televizní vysílání. Vybral se čtyřnásobek, DVTV navíc narostl počet předplatitelů. „Kdykoliv se nám něco takového podaří, nebo se projeví, že existuje nějaká přízeň, zájem od našich diváků o to, co děláme, tak mám vždycky pocit, že to je kouzlo,“ uvádí Veselovský s tím, že DVTV hodlá pokračovat hlavně v tom, co umí, tedy v rozhovorech.

I přesto, že jich má za sebou už řadu, rezervoár zajímavých hostů podle Martina Veselovského stále nevyschl. V budoucnu by si Veselovský rád popovídal třeba s dosluhujícím prezidentem Milošem Zemanem, člověkem z vedení hnutí SPD, nebo Andrejem Babišem (ANO), který už roky rozhovory v DVTV odmítá.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.

Načítání...