Fyzické násilí je nepřípustné, na nenávistné komentáře si zvyknete, říká bývalý šéf Aktuálně.cz Nevyhoštěný

Jan Nevyhoštěný patří k novinářům internetové generace. Za svou kariéru prošel hned čtyřmi redakcemi zpravodajských webů. Nenávistné komentáře čtenářů pod články mu tak rozhodně nejsou cizí. „Většinou si na to člověk po pár letech zvykne,“ říká v podcastu Background ČT24. V pozici šéfredaktora zpravodajského webu Aktuálně.cz musel ale řešit také fyzický útok na redaktora. „To je naprosto nepřípustné,“ míní novinář, kterého před lety unesli ozbrojenci v Jemenu.

Poslední roky bylo jméno Jana Nevyhoštěného spojováno s webem Aktuálně.cz, který spadá do vydavatelství Economia. Nejprve působil jako zástupce šéfredaktora a pak několik měsíců jako šéfredaktor. Ke konci letošního března ale na pozici skončil. „Jeden z hlavních důvodů, proč jsem se rozhodl po pěti letech odejít, jsou úspory, které zasáhly Aktuálně velice silně,“ vysvětluje Nevyhoštěný.

První vlna škrtů přišla na podzim, kdy se podle Nevyhoštěného situaci ještě podařilo vyřešit tak, aby to nebylo poznat na obsahu. „Nicméně uplynuly tři měsíce a úspory přišly znovu, zejména kvůli trhu s programatickou reklamou (on-line reklama řízená algoritmy, pozn. red.). Vedení se to rozhodlo řešit úsporou personálních nákladů,“ říká. „V ten moment jsem věděl, že už nepůjde úspory dělat tak, aby se propouštělo pouze jednotlivě, aby se nemusel omezovat obsah, a proto jsem odmítl být s novou ‚light‘ verzí spojován.“

Příznivcem zpravodajského webu i tak zůstává dál. „Na Aktuálně dělá stále hodně lidí, kteří to berou srdcem. Příkladem je Radek Bartoníček, který je asi největší srdcař, jakého jsem za svou novinářskou kariéru poznal. A takových lidí je tam víc,“ říká Nevyhoštěný. „Myslím si, že to může fungovat i v určité omezené formě, když se podaří najít nějaké další synergie,“ vyhlíží s optimismem budoucnost zpravodajského webu.

Milovník map a dat

Během času stráveného v Aktuálně se kromě povinností spojených se šéfredaktorstvím věnoval Nevyhoštěný mimo jiné také infografikám. Už odmalička miluje mapy, protože umožňují vizualizovat příběhy. Rád má také data. „Datová žurnalistika má před sebou obrovskou budoucnost,“ myslí si.

Data, mapy, obrázky, texty a z nich vzniklé vizuální a často také interaktivní projekty jsou podle Nevyhoštěného něčím, co ve světě on-line žurnalistiky přežije i dlouhodobě. „Zpráva nebo článek mají hodinu dvě slávy, a pak zmizí v propadlišti dějin,“ porovnává novinář.

Nevyhoštěný se v podcastu vrací také k fyzickému napadení už zmíněného „srdcaře“ domácí rubriky Aktuálně.cz Bartoníčka, ke kterému došlo na demonstraci. Útočníka nakonec soud potrestal pokutou. „Podle mě je v těchto případech nutné zakročit razantně, protože jakékoliv použití násilí vůči redaktorovi je naprosto nepřípustné.“

Kromě fyzických útoků, které v Česku nejsou až tak běžné, se novináři velmi často potýkají s útoky verbálními. „Čtenáři redaktorům píší ve snaze je nějakým způsobem urazit, znejistět nebo prostě odradit od práce,“ popisuje Nevyhoštěný. „Většinou si na to člověk po pár letech zvykne, ale musíme myslet na to, že máme velké množství začínajících novinářů a jim se musí připomínat, aby si to nebrali k srdci,“ upozorňuje.

Rychlost byla na prvním místě

Za svou kariéru pracoval Nevyhoštěný v několika internetových médiích. Každé z nich ale fungovalo na jiném principu. „Když jsem začínal, tak se razila takzvaná politika Quick and Dirty. Ta spočívala v tom, že zpráva se na web musela dostat co nejrychleji a postupně se učesala a doplnila,“ vzpomíná na své novinářské začátky před 16 lety. První redakce, které byl součástí, byl web Lidových novin, poté následoval přesun na portál iDnes.cz.

„V Lidových novinách byla vyloženě malá redakce, takový rodinný kolektiv. iDnes oproti tomu byl obrovský parník, který byl v té době lídrem,“ vzpomíná Nevyhoštěný. Zkušenosti má také s prací na webu ČT24. „Tam ta práce probíhala zase trošku jinak, protože obsah je z velké části obraz televizního vysílání. Což znamená, že je potlačena nikoliv vyloženě tvůrčí činnost, ale spíš psaní autorských textů ve prospěch vysílání.“

Ve volnu čelil střelbě

Mezi Nevyhoštěného koníčky patří i cestování. „Vždycky jsme s kamarády provozovali něco, čemu říkám politologická turistika,“ upřesňuje s tím, že on i jeho přátelé jsou vystudovaní politologové. Procestovali tak například Blízký východ. „Cestujeme po mešitách, po místních politických stranách a snažíme se pochopit společnost,“ popisuje svou dovolenou. Kromě poznání si ale ze svých cest přivezl i zkušenosti z přestřelky.

„Před 12 lety v Jemenu, který byl v té době velmi nestabilní, jsme se dostali do nepříjemné situace,“ uvádí svůj příběh. Tou situací byl únos místním kmenem. „Naštěstí se to za několik hodin vyřešilo. Náhodou byla poblíž policejní hlídka. Když auto, kde jsme byli my a naši únosci, nezastavovalo, tak začala policie pálit na pneumatiky. Únosci palbu opětovali. S prostřelenými pneumatikami ale nemohli jet dál, a tak utekli. Vyvázli jsme bez zranění.“

Mezi cestovatelské klenoty Blízkého východu patří podle Nevyhoštěného Írán. Ačkoliv nebyl nikdy vyloženě zahraničním zpravodajem, o svých zkušenostech z této země napsal reportáž do Lidových novin. „Někdy v roce 2008 se nám podařilo dostat do tamní židovské komunity. To považuju trochu za husarský kousek, protože Írán je známý svou nenávistí k Izraeli a židovská komunita je tam hlídaná velice silně.“

Kurz přežití by doporučil všem

V roce 2017 absolvoval Nevyhoštěný kurz přežití pro novináře a humanitární pracovníky ve Vyškově. „Člověk se tam během týdne naučí obrovskou spoustu věcí. A pozná i sám sebe, protože kurz je založený na tom, aby se člověk dostal na hranici svých fyzických i psychických sil,“ objasňuje. „Doporučil bych to nejen těm, kteří se chystají vypravit do nějakých nebezpečných lokalit, ale i všem ostatním.“

Po konci v Aktuálně se zatím na nové místo nechystá. Volný čas i tak chce využít aktivně. „Za 16 let, co jsem v médiích, jsem vždycky šel z práce do práce a nikdy jsem tam neměl žádný volný prostor. Takže teď toho chci využít a trochu se zorientovat v mediálním světě, který se rychle mění,“ uzavírá.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoO roli veřejnoprávních médií a jejich financování diskutovali hosté 90' ČT24

O veřejnoprávních médiích, jejich roli ve společnosti a také případných škrtech či jejich financování diskutovali v pořadu Devadesátka ČT24 generální ředitelé ČT a Českého rozhlasu Hynek Chudárek a René Zavoral, komentátor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser, aktivista, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc, prezident Mezinárodní florbalové federace a prezident Olympiády dětí a mládeže Filip Šuman, člen představenstva Asociace producentů v audiovizi a producent Filip Bobiňski a filmový režisér a producent Václav Marhoul. Debatu moderovala Nikola Reindlová.
včera v 05:01

PŘEHLEDNĚ: Jak se financují veřejnoprávní média v Evropské unii

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.
26. 3. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 26. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 26. března 2026.
26. 3. 2026

Evropská vysílací unie i novinářské organizace vyjádřily podporu českým veřejnoprávním médiím

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.
26. 3. 2026
Načítání...