Televize Prima musí zdravotní sestře Věře Marešové zaplatit půl milionu korun s úroky za to, že v reportážích o jejím trestním stíhání novináři nerespektovali presumpci neviny. Ve čtvrtek o tom rozhodl Městský soud v Praze. O sto tisíc však snížil částku, kterou ženě loni přiznal Obvodní soud pro Prahu 8. Rozhodnutí je pravomocné. Žena žalovala i další média, ve všech sporech už soudy pravomocně rozhodly.
Marešová se v projednávané žalobě původně domáhala částky 6,7 milionu korun, kterou opírala o znalecký posudek. Obvodní soud jí přiznal šest set tisíc korun, částku porovnával zejména s TV Nova, která musela Marešové zaplatit 1,2 milionu korun. Vzal přitom v potaz zejména sledovanost.
Podle rozhodnutí ale obvodní soud dostatečně nezohlednil také počet závadných reportáží a příspěvků. Zatímco Nova jich podle soudu odvysílala či vydala přes stovku, u Primy šlo asi o třicet reportáží. Soud proto přiznanou částku ponížil.
Předseda odvolacího senátu ale konstatoval, že je zároveň potřeba aplikovat preventivní funkci zadostiučinění, odškodné půl milionu je tak podle něj přiměřené. „Ve zpravodajství došlo k porušení presumpce neviny a v tom nese odpovědnost žalovaná,“ řekl soudce. Dodal také, že žalovaná se mýlí, pokud se domnívá, že nijak nepochybila.
Spojení „sestra smrt“ bylo podle advokátky novinářskou zkratkou
Právní zástupkyně TV Prima u soudu řekla, že primární odpovědnost za újmu Marešové nese stát, který nezákonné rozhodnutí o stíhání vydal. TV podle ní vždy informovala o tom, v jakém stavu se řízení nachází, a tedy i o tom, že žena nebyla odsouzena.
Spojení „sestra smrt“ označila právní zástupkyně za novinářskou zkratku označující celou kauzu, nikoli za označení Marešové. Televize byla ochotná ženě zaplatit tři sta tisíc korun, ale s tím, že se nedopustila žádného protiprávního jednání.
Marešová se soudila i s dalšími médii. Od vydavatele Blesku či Aha, mediálního domu CNC, vysoudila 900 tisíc korun, od vydavatelství Mafra 700 tisíc korun. Vltava Labe Media muselo ženě zaplatit čtvrt milionu. S vydavatelstvím Economia Marešová uzavřela mimosoudní dohodu, její podobu strany nezveřejnily. Ve sporu se státem kvůli nezákonnému stíhání jí soudy přiznaly 2,27 milionu korun plus úroky.
Stížnosti Mafry v dubnu vyhověl Ústavní soud (ÚS), spor se tak vrátil k Nejvyššímu soudu. Ten podle ÚS neodůvodnil jednu ze tří základních otázek formulovaných v dovolání vydavatelství, konkrétně šlo o to, zda soudy mohou navýšit finanční zadostiučinění kvůli „absenci sebereflexe“ na straně škůdce.
Chyby v posudku
Obžaloba v případě Věry Marešové tvrdila, že zdravotní sestra podávala v letech 2010 až 2014 pacientům v rumburské nemocnici silné dávky draslíku, po kterých jim selhalo srdce. Vyšetřování odstartovala smrt jedné z pacientek.
Policie Marešovou v létě 2014 obvinila nejprve z této vraždy, na základě znaleckého posudku pak z dalších pěti vražd.
V posudku ale byly chyby, jeho závěry nejprve odmítl posudek obhajoby a následně i revizní znalecký posudek, který v případu nechal vypracovat soud. Soudy Marešovou nakonec osvobodily, protože nebylo prokázáno, že se skutky staly.
