Srbská vláda zákonem omezila množství času, které mohou univerzitní profesoři věnovat výzkumu, čímž je připravila o značnou část příjmů a podkopává tak i jejich budoucí kariérní vyhlídky. Krok vnímají jako odplatu za svou podporu rozsáhlých protivládních protestů, do jejichž čela se postavily právě univerzity, a zejména studenti, píše server Balkan Insight.
V březnu parlament schválil vyhlášku, kterou omezil počet hodin, jež mohou univerzitní pracovníci věnovat výzkumu, z dvaceti na pouhých pět. To značně dopadlo také na platy profesorů.
Například Sofiji Stefanovičové působící na Filosofické fakultě Bělehradské univerzity se měsíční plat od počátku protestů zmenšil ze 160 tisíc srbských dinárů (asi 34 tisíc korun) na pouhých dvanáct tisíc, což odpovídá asi 2,5 tisíce českých korun. Jelikož většina lektorů nemůže učit, protože studenti nadále blokují budovy univerzit, výzkumná činnost pro ně byla důležitým zdrojem příjmů.
Dopady vládního opatření jsou ale ještě dalekosáhlejší. Omezení času, který mohou v rámci univerzity vědci vykázat jako výzkumnou činnost, se propisuje i do možnost žádat o granty například od Evropské výzkumné rady (ECR). Podmínkou zisku financování totiž je, že vědec musí bádání věnovat alespoň třicet procent svého úvazku.
„Nyní však srbští vědci nemohou ze zákona věnovat výzkumu více než 12,5 procenta své pracovní doby,“ řekla Stefanovičová serveru Balkan Insight (BI). Granty zajišťují také nezávislost a podporu dalších akademických pracovníků. „Díky takovým projektům jsem mohla zaměstnat čtyři mladé lidi, kteří by (na projektu) pracovali a dostávali plný plat,“ podotýká.
Odplata za podporu protestů
Srbští badatelé varují před ohrožením vědecké činnosti, složitou finanční situací i možnými důsledky pro postavení univerzit. Současnou tíživou situaci dávají do jasné souvislosti se snahou prezidenta Aleksandara Vučiče potrestat je za podporu studentů, kteří stojí v čele protivládních protestů.
„Je zcela jasné, že se jedná o odplatu. Je to forma represe, jejímž cílem je nechat lidi na nějakou dobu bez platů a formalizovat potrestání profesorů, kteří podporují studentské blokády,“ uvedla Biljana Djordjevičová, docentka na Fakultě politických věd v Bělehradě a poslankyně opoziční Zeleno-levé fronty.
Po počáteční bouři, která se rozpoutala po tragédii v Novém Sadu, začal Vučić a jeho vláda systematicky zasahovat proti těm, které viní ze snahy rozpoutat další „barevnou revoluci“. Prezident Vučić, který je řadou odborníků považován za autokrata a jenž zároveň stojí v čele dlouhodobě vládnoucí Srbské pokrokové strany (SNS), profesory obviňuje z toho, že studentům napomáhají a podněcují je k blokádě fakult a organizování dalších protestů, které pro establishment představují dosud nejvážnější ohrožení jeho mocenského postavení.
Studentské hnutí, které si získalo sympatie velké části společnosti, upozorňuje na postupující autoritářské tendence v zemi, nepotismus, špatné hospodaření a rozbujelou korupci, která se projevila zhroucením přístřešku nádraží v Novém Sadu jen několik měsíců poté, co byla dokončena rozsáhlá renovace vedená čínskou firmou.
Bez vědy není univerzita
Dekret o omezení výzkumné činnosti je problematický i v tom, že jej vláda schválila v době, kdy byla po odvolání premiéra Miloše Vučeviče v překlenovacím období a mohla se zabývat pouze technickými a naléhavými záležitostmi. Norma navíc nebyla konzultována s žádným odborným orgánem, což zákon vyžaduje, uvedla Djordjevičová.
Zásah výrazně oslabí globální postavení srbských vysokých škol, které do značné míry vychází právě z výsledků výzkumu. „Pokud nemáte vědu, nemáte ani univerzitu,“ prohlásila Stefanovičová.
Vyhláška také značně omezí možnosti kariérního postupu, jelikož akademici jsou hodnoceni mimo jiné podle kvality a množství publikovaných prací a účasti na vědeckých konferencích.
Podle Tanji Todorovičové z Univerzity v Novém Sadu pedagogové nadále podporují požadavky studentů, a to i přesto, že mnozí z nich čelí „existenční hrozbě“. V aktuální situaci je univerzitním zaměstnancům vyplácena asi osmina jejich běžné mzdy. „Jsou případy, kdy jsou oba rodiče profesoři a pro mnoho z nich je to otázkou přežití,“ zdůraznila Todorovićová. „Je to forma nátlaku, která nás má donutit vrátit se do učeben a jít proti protestujícím studentům,“ dodává.
Destabilizace univerzit pokutami
Vučić i vláda jeho SNS se sice staví otevřeně ke spolupráci s Ruskem, oficiálně ale proklamuje, že chce dovést zemi ke členství v Evropské Unii. Srbsko už dokončilo přístupová jednání s EU v oblasti vědy a výzkumu, profesoři proto nyní vzhledem k nedávným změnám volají po opětovném posouzení svobody v této oblasti a obnovení přechozích standardů.
Děkan Bělehradské univerzity Vladan Djokić se v této souvislosti několikrát sešel s novým premiérem Djurem Macutem, aby probral situaci univerzit, zejména „finanční podkopávání vysokých škol, které ovlivňuje i jejich autonomii“.„Nejde jen o to, že profesoři a asistenti nedostávají své platy nebo dostávají jen dvanáct procent z nich, ale také o určité kontrolní postupy, které ukládají univerzitním institucím pokuty,“ řekl Djokić novinářům. „To vysoké školy finančně značně destabilizuje,“ dodal.
Kromě snahy o otupení protestů se profesoři domnívají, že vláda se také snaží oslabit veřejné vysoké školy ve prospěch těch soukromých. Změny, které vláda předložila loni v listopadu, by soukromé univerzity v řadě ohledů zvýhodnily, umožnily by jim například získat státem dotovaná stipendia.
Vučić se už v dubnu nechal slyšet, že je zastáncem toho, aby více studentů mělo možnost studovat na soukromých vysokých školách, neboť se prý ukázalo, že jsou „mnohem stabilnější a serióznější“.
