Atom

Vědci zjistili, že na dně oceánu vzniká kyslík. Protože se to děje v temnotě, kam nikdy nepronikne světlo, říkají mu „temný kyslík“. Objev podle autorů nové studie naznačuje, že je zapotřebí zamyslet se nad tím, jestli moderní život na Zemi nemohl vzniknout jinak, než se píše v učebnicích.

Byl to záblesk, kterým lidstvo vstoupilo do nové éry. Když nad ránem 16. července 1945 Spojené státy úspěšně otestovaly první jadernou bombu, vyvrcholil Projekt Manhattan a vojáci tak získali novou, ničivou zbraň. Jen málo se ale ví, že u tohoto přelomového momentu byli i dva lidé s československými kořeny. Fyzik Georg Placzek a chemička Lilli Hornigová.

Velký třesk je popisován jako moment, v němž vznikl viditelný vesmír. Vědci se teď hlouběji zamysleli nad tím, jestli je nutné, že při něm vznikla i neviditelná část kosmu – ta, která tvoří jeho naprostou většinu.

Japonští a američtí fyzici ochladili atomy na teplotu, která je asi třimiliardkrát chladnější než mezihvězdný prostor. Věří, že tím otevřeli cestu do úplně nové části kvantové fyziky. Pokus by mohl v budoucnu vést k vytváření nových materiálů s předem definovanými vlastnostmi.

S pomocí nově objevené fosilie popsali vědci nečekaný příběh prehistorické ryby Qikiqtania. Její příbuzní patřili mezi první tvory, kteří vystoupili z vody na souš, tento druh ale zvolil opačný směr – a rozhodl se ze souše vrátit k vodnímu životu.

Vědci, kteří pracují v čínském tokamaku EAST, na začátku ledna oznámili, že se jejich týmu podařilo udržet plazmu o teplotě 170 milionů stupňů Celsia po dobu 1056 sekund, tedy téměř 18 minut. V tiskové právě uvedli, že jejich úspěch je novým rekordem v udržení přehřátého plazmatu.

Tým vědců z několika českých výzkumných pracovišť společně potvrdil existenci složitého jevu, kterému se říká sigma-díra. Až doposud byl přitom popsán pouze teoreticky a na potvrzení se čekalo déle než třicet let.

Čeští vědci prokázali, že pokud se voda nachází ve velmi malém ohraničeném prostoru, tuhne až při teplotě desítek stupňů pod nulou. Přispěli tak k dalšímu pochopení chování vody v závislosti na různých podmínkách. Studii o experimentu publikoval prestižní časopis Americké chemické společnosti ACS Nano.

Do nové fáze postoupil druhý nejdražší vědecký projekt v historii lidstva – tokamak ITER. Tento experimentální termonukleární reaktor by měl přinést čistou, bezpečnou a nevyčerpatelnou energii. Oproti současným jaderným elektrárnám, které atomy štěpí, tokamak naopak atomy při teplotě 150 milionů stupňů Celsia slučuje. Napodobuje tak reakci, která se děje ve hvězdách.

Od května 2018 je na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS zařízení o velikosti minibaru. Jmenuje se Cold Atom Lab (CAL) a je schopné ochladit atomy ve vakuu na téměř absolutní nulu. Jde tedy o jedno z míst ve vesmíru, kde panuje vůbec největší zima. Vědci tento přístroj podle časopisu Nature využili k vytvoření jednoho z nejvzácnějších a nejpodivnějších skupenství hmoty – poprvé to dokázali na této stanici.

Roku 2019 se podařilo světovým i českým vědcům vydat se do míst, kam se lidské oko zatím podívat nemohlo.

Americký fyzik získal Nobelovu cenu roku 1997 společně se Stevenem Chu a Claudem Cohen-Tannoudjim. Jejich výzkum se zabýval značně složitým tématem – cenu dostali „za rozvoj metod ochlazování a záchytu atomů pomocí laserového světla“.

První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svoji trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce. Oznámila to státní společnost Rosatom. Po spuštění se stane nejseverněji položenou atomovou elektrárnou na světě.

Britští vědci vyrobili dosud nejtenčí plátek zlata, jehož tloušťka jsou pouhé dva atomy. Podle agentury DPA to vyplývá ze studie publikované v odborném časopise Advanced Science týmem z Leedské univerzity. Vynález může najít využití v lékařství i průmyslu.

Nová metoda vědců z oddělení strukturní analýzy Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR umožní přesnější, levnější a rychlejší vývoj nových léčiv. Farmaceuti a lékaři díky ní dokážou lépe zjistit, zda je organismu podávaná správná léčivá látka.

Olomoučtí vědci vyvinuli novou metodu k urychlení chemických reakcí, které se využívají například v potravinářském, chemickém či farmaceutickém průmyslu. Jako urychlovače reakcí, takzvané katalyzátory, využili jednotlivé atomy kovů, které pevně ukotvili na uhlíkový materiál na bázi grafenu.

Vyvinout superpovlak, který významně sníží tření součástek strojů a prodlouží tak jejich životnost a ušetří za mazadla – to je cíl výzkumu, jenž spojuje vědce z ČVUT a tuzemské strojírenské podniky. Na projekt revoluční nanovrstvy získali nově evropský grant ve výši skoro 100 milionů korun.

Mimořádně ničivá exploze či výroba elektřiny – obojí může vzniknout aplikací štěpné jaderné reakce uranu, kterou lidstvo zná už osm desítek let. Jejím objevem, zveřejněným 6. ledna 1939, dali němečtí chemici Otto Hahn a Fritz Strassmann vzniknout jaderným elektrárnám i atomovým bombám. Hahnovi vynesl objev Nobelovu cenu – ale také zoufalství z jeho ničivého využití.

Česká republika potřebuje postavit nové bloky jaderných elektráren, shodli se hosté pořadu Otázky Václava Moravce. Kdo by měl být investorem a dodavatelem je však stále ve hvězdách. Dana Drábová si myslí, že to tak zůstane, dokud si někdo nevezme celý projekt za svůj.

Spojené státy nejsou připravené na dopady velkého jaderného útoku – a to přesto, že země, jako je Severní Korea, stále pokračují ve vývoji atomových zbraní schopných USA zasáhnout.

Stát dosud neví, jaký dopad by mělo budování nových bloků v jaderných elektrárnách v Dukovanech a v Temelíně na veřejné rozpočty. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to řekl ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (nestr. za ANO). A přiznal také, že chystá personální změny ve výboru pro jadernou energetiku.

Zhruba třímetrovou jámu způsobilo propadnutí stropu protiatomového krytu v Praze na Černém Mostě. Jámy si v pondělí ráno všiml muž při venčení psa a přivolal strážníky. V krytu zavaleném zeminou naštěstí nikdo nebyl.

Vodíková bomba patří k nejničivějším zbraním, jaké kdy spatřily světlo světa. K jejímu vzniku rozhodujícím způsobem přispěl americký vědec Edward Teller. Řada lidí jej dodnes považuje za génia, který dal svůj talent do služeb zla.

Před rovnými 75 lety, 2. prosince 1942, stanulo lidstvo na prahu atomové éry. Tým vedený italským fyzikem Enricem Fermim tehdy poprvé v historii zažehl a udržel v chodu řízenou štěpnou reakci. Experiment otevřel cestu k využití tajemné energie z nitra atomů, která dokáže zabíjet i pomáhat.