TÉMA

Atom

Velký třesk mohl mít svůj stín. Při neviditelné explozi vznikla temná hmota, říká nová hypotéza
Velký třesk je popisován jako moment, v němž vznikl viditelný vesmír. Vědci se teď hlouběji zamysleli nad tím, jestli je nutné, že při něm vznikla i neviditelná část kosmu – ta, která tvoří jeho naprostou většinu.
28. 3. 2023|
Fyzici vytvořili mráz miliardkrát chladnější než vesmírný prostor. Pokus může vést k výrobě materiálů na míru
Japonští a američtí fyzici ochladili atomy na teplotu, která je asi třimiliardkrát chladnější než mezihvězdný prostor. Věří, že tím otevřeli cestu do úplně nové části kvantové fyziky. Pokus by mohl v budoucnu vést k vytváření nových materiálů s předem definovanými vlastnostmi.
5. 9. 2022|
Jde se zpátky. Nově objevená pravěká ryba se vydala proti evoluci a vrátila se ze souše do vody
S pomocí nově objevené fosilie popsali vědci nečekaný příběh prehistorické ryby Qikiqtania. Její příbuzní patřili mezi první tvory, kteří vystoupili z vody na souš, tento druh ale zvolil opačný směr – a rozhodl se ze souše vrátit k vodnímu životu.
22. 7. 2022|
Doporučujeme
Čínský tokamak se na 18 minut rozpálil na 70 milionů stupňů. Sen o energii Slunce na Zemi je zase blíž
Vědci, kteří pracují v čínském tokamaku EAST, na začátku ledna oznámili, že se jejich týmu podařilo udržet plazmu o teplotě 170 milionů stupňů Celsia po dobu 1056 sekund, tedy téměř 18 minut. V tiskové právě uvedli, že jejich úspěch je novým rekordem v udržení přehřátého plazmatu.
6. 1. 2022Aktualizováno9. 1. 2022, 12:48|
Vědci z Česka potvrdili existenci podivných sigma-děr. Až dosud je znala jenom teorie
Tým vědců z několika českých výzkumných pracovišť společně potvrdil existenci složitého jevu, kterému se říká sigma-díra. Až doposud byl přitom popsán pouze teoreticky a na potvrzení se čekalo déle než třicet let.
12. 11. 2021|
Voda může zamrzat i při nižších teplotách, než je nula, ukázal český výzkum
Čeští vědci prokázali, že pokud se voda nachází ve velmi malém ohraničeném prostoru, tuhne až při teplotě desítek stupňů pod nulou. Přispěli tak k dalšímu pochopení chování vody v závislosti na různých podmínkách. Studii o experimentu publikoval prestižní časopis Americké chemické společnosti ACS Nano.
24. 11. 2020|
Doporučujeme
Cesta za jadernou fúzí je v další fázi. Ve Francii roste tokamak, který má zajistit čistou a bezpečnou energii
Do nové fáze postoupil druhý nejdražší vědecký projekt v historii lidstva – tokamak ITER. Tento experimentální termonukleární reaktor by měl přinést čistou, bezpečnou a nevyčerpatelnou energii. Oproti současným jaderným elektrárnám, které atomy štěpí, tokamak naopak atomy při teplotě 150 milionů stupňů Celsia slučuje. Napodobuje tak reakci, která se děje ve hvězdách.
28. 7. 2020Aktualizováno1. 8. 2020, 13:52|
Doporučujeme
Na Mezinárodní vesmírné stanici vytvořili páté skupenství hmoty. Předpověděl ho už Einstein
Od května 2018 je na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS zařízení o velikosti minibaru. Jmenuje se Cold Atom Lab (CAL) a je schopné ochladit atomy ve vakuu na téměř absolutní nulu. Jde tedy o jedno z míst ve vesmíru, kde panuje vůbec největší zima. Vědci tento přístroj podle časopisu Nature využili k vytvoření jednoho z nejvzácnějších a nejpodivnějších skupenství hmoty – poprvé to dokázali na této stanici.
17. 6. 2020Aktualizováno20. 6. 2020, 13:20|
Kam lidstvo proniklo roku 2019: hlubiny oceánů, nitro molekul, ale i k povrchu černé díry
Roku 2019 se podařilo světovým i českým vědcům vydat se do míst, kam se lidské oko zatím podívat nemohlo.
27. 12. 2019|
Zpomalil atomy laserem. Hostem Hyde Parku Civilizace byl nobelista William Phillips
Americký fyzik získal Nobelovu cenu roku 1997 společně se Stevenem Chu a Claudem Cohen-Tannoudjim. Jejich výzkum se zabýval značně složitým tématem – cenu dostali „za rozvoj metod ochlazování a záchytu atomů pomocí laserového světla“.
11. 11. 2019|
První ruská plovoucí jaderná elektrárna dorazila na Čukotku
První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svoji trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce. Oznámila to státní společnost Rosatom. Po spuštění se stane nejseverněji položenou atomovou elektrárnou na světě.
14. 9. 2019|
Vědci vyrobili nejtenčí plátek zlata. Má tloušťku jen dva atomy
Britští vědci vyrobili dosud nejtenčí plátek zlata, jehož tloušťka jsou pouhé dva atomy. Podle agentury DPA to vyplývá ze studie publikované v odborném časopise Advanced Science týmem z Leedské univerzity. Vynález může najít využití v lékařství i průmyslu.
7. 8. 2019|
Metoda českých vědců umožní přesnější a rychlejší vývoj léků
Nová metoda vědců z oddělení strukturní analýzy Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR umožní přesnější, levnější a rychlejší vývoj nových léčiv. Farmaceuti a lékaři díky ní dokážou lépe zjistit, zda je organismu podávaná správná léčivá látka.
17. 5. 2019|
Vědci z Olomouce vyvinuli originální metodu k urychlení chemických reakcí. Stačí jim jediný atom
Olomoučtí vědci vyvinuli novou metodu k urychlení chemických reakcí, které se využívají například v potravinářském, chemickém či farmaceutickém průmyslu. Jako urychlovače reakcí, takzvané katalyzátory, využili jednotlivé atomy kovů, které pevně ukotvili na uhlíkový materiál na bázi grafenu.
29. 4. 2019|
Nanotechnologie a lasery mohou stvořit mazadla budoucnosti. Pracují na nich čeští inženýři
Vyvinout superpovlak, který významně sníží tření součástek strojů a prodlouží tak jejich životnost a ušetří za mazadla – to je cíl výzkumu, jenž spojuje vědce z ČVUT a tuzemské strojírenské podniky. Na projekt revoluční nanovrstvy získali nově evropský grant ve výši skoro 100 milionů korun.
11. 2. 2019|
Před 80 lety lidstvo poznalo štěpnou reakci. Otevřelo tak cestu k jaderným zbraním i elektrárnám
Mimořádně ničivá exploze či výroba elektřiny – obojí může vzniknout aplikací štěpné jaderné reakce uranu, kterou lidstvo zná už osm desítek let. Jejím objevem, zveřejněným 6. ledna 1939, dali němečtí chemici Otto Hahn a Fritz Strassmann vzniknout jaderným elektrárnám i atomovým bombám. Hahnovi vynesl objev Nobelovu cenu – ale také zoufalství z jeho ničivého využití.
6. 1. 2019|
OVM
Nejlepší referenci na dostavbu jaderných bloků mají Jihokorejci, míní Drábová
Česká republika potřebuje postavit nové bloky jaderných elektráren, shodli se hosté pořadu Otázky Václava Moravce. Kdo by měl být investorem a dodavatelem je však stále ve hvězdách. Dana Drábová si myslí, že to tak zůstane, dokud si někdo nevezme celý projekt za svůj.
14. 10. 2018|
USA nejsou schopné reagovat na severokorejský jaderný útok, varovali američtí vědci
Spojené státy nejsou připravené na dopady velkého jaderného útoku – a to přesto, že země, jako je Severní Korea, stále pokračují ve vývoji atomových zbraní schopných USA zasáhnout.
5. 9. 2018|
OVM
Stát zatím neví, co udělají nové jaderné bloky s cenou elektřiny i s rozpočtem
Stát dosud neví, jaký dopad by mělo budování nových bloků v jaderných elektrárnách v Dukovanech a v Temelíně na veřejné rozpočty. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to řekl ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (nestr. za ANO). A přiznal také, že chystá personální změny ve výboru pro jadernou energetiku.
20. 5. 2018|mkk
V Praze se propadl protiatomový kryt. Nikdo o něm neměl tušení
Zhruba třímetrovou jámu způsobilo propadnutí stropu protiatomového krytu v Praze na Černém Mostě. Jámy si v pondělí ráno všiml muž při venčení psa a přivolal strážníky. V krytu zavaleném zeminou naštěstí nikdo nebyl.
2. 4. 2018Aktualizováno2. 4. 2018, 14:39|mkk
Otec vodíkové bomby byl pokládán za ztělesněné zlo. Jeho práce ale přinesla světu rovnováhu
Vodíková bomba patří k nejničivějším zbraním, jaké kdy spatřily světlo světa. K jejímu vzniku rozhodujícím způsobem přispěl americký vědec Edward Teller. Řada lidí jej dodnes považuje za génia, který dal svůj talent do služeb zla.
15. 1. 2018|
Před 75 lety lidstvo vstoupilo do jaderného věku. Fermi zažehl štěpnou reakci a otevřel dveře k nejničivější zbrani
Před rovnými 75 lety, 2. prosince 1942, stanulo lidstvo na prahu atomové éry. Tým vedený italským fyzikem Enricem Fermim tehdy poprvé v historii zažehl a udržel v chodu řízenou štěpnou reakci. Experiment otevřel cestu k využití tajemné energie z nitra atomů, která dokáže zabíjet i pomáhat.
2. 12. 2017|
Atom
60 let od třetí největší jaderné havárie. Výbuch na Urale Sovětský svaz tajil
V bývalém Sovětském svazu se 29. září 1957 stala jaderná havárie, která je považována za třetí nejzávažnější po ukrajinském Černobylu a japonské Fukušimě. O výbuchu v Kyštymu na Jižním Urale se dodnes téměř nic neví. Režimu se jej podařilo tajit desítky let.
29. 9. 2017|
Atom
Jaderná Veverka: Československo se roku 1957 stalo členem atomového klubu
Výzkumný atomový reaktor v Řeži otevřel cestu k využití jádra v Československu. Stali jsme se díky tomu členem jaderného klubu.
23. 9. 2017|