První ruská plovoucí jaderná elektrárna dorazila na Čukotku

První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svoji trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce. Oznámila to státní společnost Rosatom. Po spuštění se stane nejseverněji položenou atomovou elektrárnou na světě.

Na svoji cestu arktickými vodami dlouhou téměř pět tisíc kilometrů vyplul z Murmansku 23. srpna. Rosatom plánuje uvést ho do provozu do konce letošního roku. Má nahradit uhelnou elektrárnu a stárnoucí jadernou elektrárnu, které na Čukotce dodávají elektřinu více než 50 tisícům lidí.

Plovoucí elektrárna je vybavena dvěma tlakovodními reaktory, schopnými vyrábět až 70 MW elektřiny, což by postačovalo až pro stotisícové město. Konstrukce připomíná obrovské ledoborce, které se desítky let plaví na sever od Ruska s jaderným pohonem. Plavidlo je 144 metrů dlouhé a 30 metrů široké.

Malé elektrárny jsou vytvořené tak, aby byly schopné dodávat elektřinu do těžce dostupných oblastí. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let. Rosatom tyto mobilní námořní elektrárny dlouho plánoval.

Pomáhají také se snižováním emisí skleníkových plynů způsobujících globální oteplování. Ochránci životního prostředí včetně Greenpeace se však obávají případné havárie.

Rusko jádru věří

Zatímco například Německo od jaderné energie po havárii v japonské Fukušimě ustupuje a stávající elektrárny hodlá do roku 2022 uzavřít, Rusko sleduje zcela jiný plán. Celkově má země v provozu více než tři desítky jaderných zdrojů.

Kromě toho Moskva investuje do nových jaderných elektráren prostřednictvím společnosti Rosatom zejména v bývalých sovětských republikách. Firma, která po celém světě zaměstnává na 250 tisíc lidí, plánuje výstavbu jaderné elektrárny také v Indii, Bangladéši a Turecku.

Pokud bude projekt plovoucí elektrárny úspěšný, mohly by vzniknout další. Velký zájem zaznívá z jihovýchodní Asie. Ruští experti se proto domnívají, že Akademik Lomonosov je jakousi vzorovou jadernou elektrárnou pro potenciální zájemce. Podobnou začala stavět koncem roku 2016 také Čína, která počítá s nasazením do provozu v roce 2020.

Jako svým způsobem plovoucí jadernou elektrárnu využívala americká armáda v letech 1968 až 1975 v Panamském průplavu dopravní loď Sturgis. Ta měla na palubě reaktor o výkonu deseti megawattů.

Po světovém oceánu se také pohybuje několik vojenských lodí a ponorek s jadernými reaktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
14:57Aktualizovánopřed 41 mminutami

Ukrajina hlásí po útocích mrtvé, Kyjev drony zasáhl ruské tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli podle úřadů v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské, Dněpropetrovské, Mykolajivské a Záporožské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi.
08:10Aktualizovánopřed 42 mminutami

Turecko před deseti lety zažilo pokus o puč, zemřely stovky lidí

Nezdařený pokus o vojenský převrat v Turecku, za nímž stála část armády, si v noci z 15. na 16. července 2016 vyžádal 290 mrtvých, z toho kolem stovky pučistů a jejich přívrženců, a kolem dvou tisíc zraněných. Pokus o puč zahájili 15. července ve večerních hodinách povstalci hlavně z řad armádního letectva, četnictva a některých tankových divizí. Vzbouřenci ve večerním prohlášení uvedli, že přebírají moc kvůli rostoucí autokratičnosti režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu.
před 1 hhodinou

Irské misionářské organizace loni pomohly více než milionu lidí

Irské misionářské organizace loni pomohly více než milionu lidí v Africe, Asii a Latinské Americe, vyplývá z údajů irské rozvojové organizace Misean Cara. Pomoc poskytovaly navzdory celosvětové krizi financování humanitárních a rozvojových programů, kterou vyvolalo ukončení americké zahraniční pomoci.
před 2 hhodinami

Čína nedávno zadržela českého občana

V Číně byl nedávno zadržen český občan, napsal server Seznam Zprávy. Ministerstvo zahraničí ČT informaci potvrdilo, čeští diplomaté v Pekingu jsou podle něj s Čechem v konzulárním kontaktu. I s ohledem na ochranu osobních údajů ale ministerstvo nebude záležitost dále komentovat ani poskytovat podrobnější informace, dodal jeho mluvčí Adam Čörgő.
16:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při výstupu na Mont Blanc zemřeli dva Češi, další se zranil

Při výstupu na Mont Blanc zemřeli v noci na středu dva Češi, sdělili francouzští četníci z Chamonix specializovaní na operace v Alpách (PGHM). Třetí účastník výpravy, který podle nich také pocházel z tuzemska, utrpěl zranění.
15:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Tbilisi po dvaceti letech obnoví tramvajovou dopravu

„Výběrové řízení na projektování a výstavbu nové tramvajové trati, která propojí Didi Dighomi se stanicí metra Didube, vyhrálo konsorcium registrované v Turecku,“ oznámil tbiliský starosta Kacha Kaladze na středečním zasedání městské rady. Tramvajová doprava ve městě skončila v prosinci 2006.
před 3 hhodinami

Devět zemí EU chce konec financování MOV kvůli účasti Ruska na olympiádě

Ministři devíti zemí Evropské unie (EU) odpovědní za sportovní problematiku vyzvali komisaře Glenna Micallefa, aby EU přestala financovat Mezinárodní olympijský výbor (MOV) kvůli jeho rozhodnutí zrušit zákaz pro Ruský olympijský výbor. Ruští sportovci se tak budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles. Otevřený dopis podepsali ministři ze Švédska, Estonska, Nizozemska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Finska a Dánska, uvedl server Politico.
11:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.