První ruská plovoucí jaderná elektrárna dorazila na Čukotku

První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svoji trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce. Oznámila to státní společnost Rosatom. Po spuštění se stane nejseverněji položenou atomovou elektrárnou na světě.

Na svoji cestu arktickými vodami dlouhou téměř pět tisíc kilometrů vyplul z Murmansku 23. srpna. Rosatom plánuje uvést ho do provozu do konce letošního roku. Má nahradit uhelnou elektrárnu a stárnoucí jadernou elektrárnu, které na Čukotce dodávají elektřinu více než 50 tisícům lidí.

Plovoucí elektrárna je vybavena dvěma tlakovodními reaktory, schopnými vyrábět až 70 MW elektřiny, což by postačovalo až pro stotisícové město. Konstrukce připomíná obrovské ledoborce, které se desítky let plaví na sever od Ruska s jaderným pohonem. Plavidlo je 144 metrů dlouhé a 30 metrů široké.

Malé elektrárny jsou vytvořené tak, aby byly schopné dodávat elektřinu do těžce dostupných oblastí. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let. Rosatom tyto mobilní námořní elektrárny dlouho plánoval.

Pomáhají také se snižováním emisí skleníkových plynů způsobujících globální oteplování. Ochránci životního prostředí včetně Greenpeace se však obávají případné havárie.

Rusko jádru věří

Zatímco například Německo od jaderné energie po havárii v japonské Fukušimě ustupuje a stávající elektrárny hodlá do roku 2022 uzavřít, Rusko sleduje zcela jiný plán. Celkově má země v provozu více než tři desítky jaderných zdrojů.

Kromě toho Moskva investuje do nových jaderných elektráren prostřednictvím společnosti Rosatom zejména v bývalých sovětských republikách. Firma, která po celém světě zaměstnává na 250 tisíc lidí, plánuje výstavbu jaderné elektrárny také v Indii, Bangladéši a Turecku.

Pokud bude projekt plovoucí elektrárny úspěšný, mohly by vzniknout další. Velký zájem zaznívá z jihovýchodní Asie. Ruští experti se proto domnívají, že Akademik Lomonosov je jakousi vzorovou jadernou elektrárnou pro potenciální zájemce. Podobnou začala stavět koncem roku 2016 také Čína, která počítá s nasazením do provozu v roce 2020.

Jako svým způsobem plovoucí jadernou elektrárnu využívala americká armáda v letech 1968 až 1975 v Panamském průplavu dopravní loď Sturgis. Ta měla na palubě reaktor o výkonu deseti megawattů.

Po světovém oceánu se také pohybuje několik vojenských lodí a ponorek s jadernými reaktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Čech Jan Darmovzal, kterého režim venezuelského diktátora Nicoláse Madura uvěznil v září 2024, je na svobodě. Informovali o tom premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
před 10 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 45 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...