Na moře vyrazila z Ruska první plovoucí jaderná elektrárna

První plovoucí jaderná elektrárna na světě Akademik Lomonosov v pátek před polednem zvedla kotvy a zamířila na Čukotku. Vypadá jako normální loď, navzdory reaktorům umístěným uvnitř. Ruské plavidlo vyrazilo na cestu z přístavu Murmansk.

Remorkéry odtáhnou 144 dlouhé a 30 metrů široké plavidlo bez vlastního pohonu asi po čtyři tisíce kilometrů dlouhé trase na severovýchod Ruska. Později v letošním roce bude elektřina vyráběná u pobřeží Čukotky zásobovat energií nejsevernější ruské město Pevek a tamní zařízení na těžbu ropy a zemního plynu, uvedl Rosatom. Projekt je součástí plánu ruské vlády oživit odlehlý, ale na suroviny bohatý region, kam se jen složitě dostává energie.

Konstrukce připomíná obrovské atomové ledoborce, které se už desítky let plaví na sever od Ruska s jaderným pohonem. Kritici ovšem varují před možnou katastrofou v Severním ledovém oceánu a zařízení označují za „plovoucí Černobyl“ nebo „nukleární Titanic“.

Náměstek náčelníka plovoucí elektrárny Dmitrij Alexejenko zato ujišťuje o její bezpečnosti. „Může vydržet i tu nejsilnější vlnu tsunami a je nepotopitelná,“ tvrdí.

Inženýr Vladimir Iriminku, který má na Akademiku Lomonosovovi na starosti ochranu životního prostředí, pak tvrdí, že plovoucí jaderné elektrárny přinášejí mnoho výhod. „Odlehlé regiony z nich mohou profitovat, aniž by na sebe vzaly nějaké velké závazky,“ říká.

Náklady na námořní jadernou elektrárnu Rusko nikdy neuvedlo. Akademik Lomonosov má vyrábět zhruba 70 megawattů elektřiny, které budou následně napájet lokální sítě. Má být tedy s to zaručit energii pro město s asi 100 tisíci obyvateli. Pevek má přitom podle dostupných údajů pouze zhruba čtyři tisíce obyvatel, většina energie se využije pro průmysl.

Stávající elektrárna v regionu Bilibino stojí na permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdě, je zastaralá a může být hrozbou pro životní prostředí. Změny klimatu přitom způsobují tání permafrostu, a tedy ohrožují i toto zařízení na výrobu elektřiny.

Rusko jádru věří

Zatímco například Německo od jaderné energie po havárii v japonské Fukušimě ustupuje a stávající elektrárny hodlá do roku 2022 uzavřít, Rusko sleduje zcela jiný plán. Celkově má země v provozu více než 30 jaderných zdrojů.

Kromě toho Moskva investuje do nových jaderných elektráren prostřednictvím společnosti Rosatom zejména v bývalých sovětských republikách. Rosatom, který po celém světě zaměstnává na 250 tisíc lidí, plánuje výstavbu jaderné elektrárny také v Indii, Bangladéši a Turecku. 

Pokud bude projekt plovoucí elektrárny úspěšný, mohly by vzniknout další. Velký zájem zaznívá z jihovýchodní Asie. Ruští experti se proto domnívají, že Akademik Lomonosov je jakousi vzorovou jadernou elektrárnou pro potenciální zájemce. Podobnou elektrárnu začala stavět koncem roku 2016 také Čína, která počítá s nasazením do provozu v roce 2020.

Jako svým způsobem plovoucí jadernou elektrárnu využívala americká armáda v letech 1968 až 1975 v Panamském průplavu dopravní loď Sturgis. Ta měla na palubě reaktor o výkonu deseti megawattů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...