Na moře vyrazila z Ruska první plovoucí jaderná elektrárna

První plovoucí jaderná elektrárna na světě Akademik Lomonosov v pátek před polednem zvedla kotvy a zamířila na Čukotku. Vypadá jako normální loď, navzdory reaktorům umístěným uvnitř. Ruské plavidlo vyrazilo na cestu z přístavu Murmansk.

Remorkéry odtáhnou 144 dlouhé a 30 metrů široké plavidlo bez vlastního pohonu asi po čtyři tisíce kilometrů dlouhé trase na severovýchod Ruska. Později v letošním roce bude elektřina vyráběná u pobřeží Čukotky zásobovat energií nejsevernější ruské město Pevek a tamní zařízení na těžbu ropy a zemního plynu, uvedl Rosatom. Projekt je součástí plánu ruské vlády oživit odlehlý, ale na suroviny bohatý region, kam se jen složitě dostává energie.

Konstrukce připomíná obrovské atomové ledoborce, které se už desítky let plaví na sever od Ruska s jaderným pohonem. Kritici ovšem varují před možnou katastrofou v Severním ledovém oceánu a zařízení označují za „plovoucí Černobyl“ nebo „nukleární Titanic“.

Náměstek náčelníka plovoucí elektrárny Dmitrij Alexejenko zato ujišťuje o její bezpečnosti. „Může vydržet i tu nejsilnější vlnu tsunami a je nepotopitelná,“ tvrdí.

Inženýr Vladimir Iriminku, který má na Akademiku Lomonosovovi na starosti ochranu životního prostředí, pak tvrdí, že plovoucí jaderné elektrárny přinášejí mnoho výhod. „Odlehlé regiony z nich mohou profitovat, aniž by na sebe vzaly nějaké velké závazky,“ říká.

Náklady na námořní jadernou elektrárnu Rusko nikdy neuvedlo. Akademik Lomonosov má vyrábět zhruba 70 megawattů elektřiny, které budou následně napájet lokální sítě. Má být tedy s to zaručit energii pro město s asi 100 tisíci obyvateli. Pevek má přitom podle dostupných údajů pouze zhruba čtyři tisíce obyvatel, většina energie se využije pro průmysl.

Stávající elektrárna v regionu Bilibino stojí na permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdě, je zastaralá a může být hrozbou pro životní prostředí. Změny klimatu přitom způsobují tání permafrostu, a tedy ohrožují i toto zařízení na výrobu elektřiny.

Rusko jádru věří

Zatímco například Německo od jaderné energie po havárii v japonské Fukušimě ustupuje a stávající elektrárny hodlá do roku 2022 uzavřít, Rusko sleduje zcela jiný plán. Celkově má země v provozu více než 30 jaderných zdrojů.

Kromě toho Moskva investuje do nových jaderných elektráren prostřednictvím společnosti Rosatom zejména v bývalých sovětských republikách. Rosatom, který po celém světě zaměstnává na 250 tisíc lidí, plánuje výstavbu jaderné elektrárny také v Indii, Bangladéši a Turecku. 

Pokud bude projekt plovoucí elektrárny úspěšný, mohly by vzniknout další. Velký zájem zaznívá z jihovýchodní Asie. Ruští experti se proto domnívají, že Akademik Lomonosov je jakousi vzorovou jadernou elektrárnou pro potenciální zájemce. Podobnou elektrárnu začala stavět koncem roku 2016 také Čína, která počítá s nasazením do provozu v roce 2020.

Jako svým způsobem plovoucí jadernou elektrárnu využívala americká armáda v letech 1968 až 1975 v Panamském průplavu dopravní loď Sturgis. Ta měla na palubě reaktor o výkonu deseti megawattů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 13 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.