Spojené státy nejsou připravené na dopady velkého jaderného útoku – a to přesto, že země, jako je Severní Korea, stále pokračují ve vývoji atomových zbraní schopných USA zasáhnout.
To je závěr, na němž se shodli američtí experti na setkání organizovaném americkou Národní akademií věd. Účastnili se ho především experti na medicínu a vyhodnocování a řešení rizik.
Toto shromáždění je „důkazem, že obraz hrozby se změnil a že riziko, že se něco takového stane, vzrostlo“, komentovala konferenci Tener Veenemová z Johns Hopkins University v Baltimoru.
Podle účastníků se Spojené státy od rozpadu Sovětského svazu přestaly takové přípravě v podstatě věnovat. Výzkum i další opatření se zaměřily především na teroristická rizika, tedy hlavně na případné útoky menšími jadernými zbraněmi o síle kolem jedné kilotuny nebo špinavými bombami, které šíří radioaktivní znečištění.
Severokorejský útok by byl zničující
Problém je, že Severní Korea má pokročilé termonukleární zbraně o síle nad 180 kilotun – a ty by způsobily mnohem větší škody zcela odlišné povahy než špinavé bomby. Severní Korea přitom těmito zbraněmi Spojeným státům stále hrozí, zatím příliš nepomohlo ani jednání prezidentů. „Teď, když jsou zpátky ve hře termonukleární zbraně, opět se začínají ozývat hlasy, které říkají, že s tímhle rizikem se neumíme vypořádat,“ uvedl pro odborný časopis Scientific American Cham Dallas, expert na veřejné zdraví působící na University of Georgia.
Univerzitní vědci se rozhodli, že opět začnou připravenost Spojených států na větší jaderný útok studovat v listopadu 2017, tři měsíce poté, co severokorejský vůdce Kim Čong-un pohrozil jaderným útokem na americký ostrov Guam. Akademici chtěli dát dohromady různé pohledy vládních a univerzitních institucí i zástupců soukromého sektoru, kteří by se podíleli na lékařské reakci na jaderný útok. Ještě letos vyjde oficiální zpráva, zatím popsali experti své závěry v článku v odborném časopise Nature.
Shodli se, že americké náklady na přípravy reakce na jaderný útok během posledních desetiletí dramaticky klesly. Největším problém je, že v USA chybí vycvičený personál, který by byl schopen reagovat a není dostatek lidí ve zdravotnictví, kteří mají vzdělání v oboru léčby radiačních zranění. Například roku 2017 zkoumali v Dallasu, kolik místních lékařů by dokázalo taková zranění léčit – ukázalo se, že to neumí více než polovina zdravotníků.
Stejná studie odhalila, že i vycvičení experti by zřejmě byli příliš vyděšení na to, aby vstoupili do oblasti zasažené jadernou explozí, kde by ošetřili zraněné. Přibližně třetina zdravotníků, kteří potřebné znalosti mají, by odmítli takové riziko a dobrovolně by se do zamořené zóny vůbec nevydali.
Není dost péče pro všechny
Podle expertů by Spojené státy nedokázaly zajistit léčbu takových zranění v dostatečném množství. James Jeng, expert na popáleniny, na setkání popsal, že detonace jaderné bomby by mohla po sobě zanechat statisíce lidí s popáleninami. Nejlepším způsobem léčby v případě takových zranění je transplantace kůže – jenže v celých Spojených státech je podle Jenga jen 300 lékařů, kteří jsou schopní tento zákrok provést. Neexistuje ani plán, jak dostat na místo, kde budou potřeba, dostatečné množství dárců kůže.
Specifickým problémem by byl severokorejský útok na Guam, ostrov v Tichém oceánu. Toto místo by Severní Korea dokázala zasáhnout i se stávajícím arzenálem zbraní. Na Guamu žije 163 000 osob, ale má jen tři menší nemocnice – a ani jednu specializovanou jednotku, která by se věnovala popáleninám. „Došlo nám, že na tomto ostrově jsou jen velmi omezené možnosti, co dělat,“ dodal Lujan.
