Před 79 lety lidstvo poprvé odpálilo jadernou zbraň. U vývoje byli i dva Čechoslováci

3 minuty
České stopy ve vývoji atomové bomby
Zdroj: ČT24

Byl to záblesk, kterým lidstvo vstoupilo do nové éry. Když nad ránem 16. července 1945 Spojené státy úspěšně otestovaly první jadernou bombu, vyvrcholil Projekt Manhattan a vojáci tak získali novou, ničivou zbraň. Jen málo se ale ví, že u tohoto přelomového momentu byli i dva lidé s československými kořeny. Fyzik Georg Placzek a chemička Lilli Hornigová.

Čtyřiadvacetiletá Hornigová sledovala obří explozi z hor, ze zhruba stopadesátikilometrové vzdálenosti, devětatřicetiletý Placzek byl přímo s hlavní skupinou vědců, pouhých 35 kilometrů od prvního atomového hřibu v dějinách. Jen kousek od něj postával manžel Lilly Hornigové.

Cesta brněnského Žida k atomové bombě

„Přestože Placzkova vědecká kariéra trvala pouhých pětadvacet let, zanechal v mnoha odvětvích fyziky nesmazatelnou stopu. Především však byl vyhledávaným a respektovaným spolupracovníkem a iniciátorem činnosti nejvěhlasnějších fyziků své doby, z nichž mnozí získali Nobelovu cenu. Navíc byl osobností obdařenou značným šarmem a velkým vědeckým i lidským rozhledem. K tomu ovládal deset světových jazyků,“ popisuje tuto výjimečnou osobnost brněnská židovská obec.

Cesta Georga Placzka, která vyvrcholila jeho přítomností u první exploze atomové pumy v dějinách, začala na náměstí Svobody v Brně, kde se roku 1905 narodil. Tento příslušník brněnské židovské menšiny patřil mezi skupinu vědců, kteří v meziválečné době zásadně měnili lidské poznání světa. Na začátku třicátých let byl Placzek součástí elitní skupiny fyziků, kteří odhalovali pravidla mikrosvěta. Tento vnuk nejvyššího zemského rabína spolupracoval s nejslavnějšími evropskými badateli, studoval na několika špičkových univerzitách a většinu své vědecké práce odvedl na Institutu Nielse Bohra v Kodani.

Pamětní deska George Placzeka na náměstí Svobody v Brně
Zdroj: Wikimedia Commons/ Ben Skála, Benfoto

Právě tam pootevřel dveře budoucímu využití jaderné energie, když roku 1936 vydal společně s Ottou Frischem studii, ve které jako vůbec první vědci poukázali na roli izotopu U235, což mělo později zásadní význam nejprve pro vývoj atomové bomby, později ale i komerčního jaderného reaktoru.

V mládí koketoval s radikálně levicovou orientací, ale ještě v meziválečné době o toto zaměření přišel – a to poté, když osobně pracovně navštívil Stalinův Sovětský svaz. Se stejným znepokojením sledoval, jak v Evropě roste nebezpečí nacismu, což ho vedlo k emigraci za oceán. Povedlo se mu to jako jedinému z jeho rodiny – rodiče ani sourozenci holocaust nepřežili. Ve Spojených státech varoval ty, kdo riziko podceňovali, před hrozbami obou evropských totalit.

V USA pokračoval ve svém výzkumu atomové energie. Pracoval nejprve na Cornellově univerzitě, ale později jeho kvalit přímo využil i projekt Manhattan. Do Los Alamos přišel těsně před výbuchem první jaderné bomby – jeho přínos pro tento projekt byl oceněn tím, že po válce se dostal do vedení laboratoře. Svou vědeckou kariéru zakončil na Princetonu, kde se stýkal nejen s Robertem Oppenheimerem, ale také se svým brněnským spolužákem, matematikem Kurtem Gödelem. Jeho životní cesta, která začala v Brně, skončila v Curychu, kde za dodnes nevysvětlených okolností zemřel roku 1955.

8 minut
Český podíl na první atomové bombě
Zdroj: ČT24

Vědkyně, která nechtěla, aby její zbraň zabíjela

Lilly Hornigová se narodila v Ústí nad Labem, stejně jako Placzek do židovské rodiny. V Československu žila ale jen osm let, pak se s rodiči odstěhovala do Berlína. Byla nejen jedinou Češkou, která se přímo podílela na výrobě první jaderné zbraně, ale současně i jednou z mála žen, jež v tomto projektu pracovaly na skutečně kvalifikované pozici. 

Lilli Hornigová
Zdroj: Brown University

Z Německa musela s celou rodinou uprchnout už krátce poté, co se tam chopil moci Adolf Hitler. Stejně jako tisíce dalších Židů si vybrali za svůj budoucí domov Spojené státy. Talentovaná dívka tam vystudovala univerzitu v New Jersey, pak nastoupila na postgraduál na Harvard. Seznámila se tam se svým budoucím mužem Donaldem Hornigem.

Oba se přímo podíleli na vývoji atomové zbraně. On pracoval na jednotce odpalující pumu, ona zase navrhovala nálože, které obklopovaly radioaktivní jádro bomby. Původně se sice měla věnovat přímo jaderné explozi, ale teprve tehdy si její nadřízení uvědomili, že silná radiace by mohla ovlivnit její plodnost – proto byla přeřazená ke konvenčním výbušninám. Když zjistila, že zařízení, na němž pracuje, má být svržené na lidské bytosti, hluboce ji to zasáhlo – podle historika Martina Krska proti tomu protestovala v petici adresované přímo prezidentu Harrymu Trumanovi.

Po válce pokračovala ve hvězdné vědecké kariéře, její muž se stal vědeckým poradcem dvou amerických prezidentů. Když roku 2017 ve věku 96 let zemřela, věnoval jí dlouhý článek i americký deník New York Times. Její klíčová role ve vývoji jaderné zbraně není zapomenutá ani dnes – objevila se i v loňském filmu Oppenheimer, kde ji hrála  Olivia Thirlbyová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Digitální dvojče Titanicu přineslo příběh posledních minut posádky

Podrobná analýza digitálního skenu Titanicu ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala stanice BBC, která se odvolává na nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions.
před 2 hhodinami

Dozvuky nákazy.⁠ Co se Evropa naučila z pandemie covidu-19

Pět let poté, co Světová zdravotnická organizace vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii, Evropa stále bilancuje, co se změnilo a co nikoli. Tato reportáž a interaktivní mapa od projektu A European Perspective* sleduje, jak veřejnoprávní média na celém kontinentu reflektují dopad pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ptá se: Mohou nové hrozby Evropu zastihnout stejně zranitelnou?
před 4 hhodinami

Dítě, zvířata a absence artefaktů ve výjimečném brněnském hrobě matou archeology

Archeologie je věda založená na hledání podobností. Vědci na základě podobných znaků hledají souvislosti, datují a vysvětlují. Jenže občas narazí na objev, který se nepodobá ničemu. A právě takový teď popsali archeologové v Brně.
před 21 hhodinami

Kosmická loď Sojuz se dvěma Rusy a jedním Američanem se připojila k ISS

Ruská kosmická loď Sojuz MS-27 se dvěma Rusy a jedním Američanem se v úterý po třech hodinách od startu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
včera v 12:15

Vědci „oživili“ zlovlky ze Hry o trůny. Mají tři štěňata

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.
včera v 11:50

„Potřebovala jsem se odzbrojit“. V terapii se stále častěji skloňuje ketamin

Lidé s duševním onemocněním se stále častěji obracejí k psychedelikům, tedy látkám, které navozují změněný stav vědomí. V Česku mohou legálně vyzkoušet zejména asistovanou terapii ketaminem, který podle odborníků umožňuje nahlédnout na problémy z jiné perspektivy, často u lidí, kterým nepomohla tradiční antidepresiva. „Ketamin by sám o sobě nic nevyřešil, ale naučil mě nechat nepříjemné věci prostě odplout,“ sdělila ČT24 Magdalena S., která ketamin v kontrolovaném prostředí vyzkoušela.
včera v 09:24

Letošní březen byl nejteplejším v Evropě

Letošní březen byl vůbec nejteplejším v Evropě, celosvětově pak dosáhly průměrné teploty druhé nejvyšší hodnoty v historii měření, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Její satelity také zaznamenaly nejmenší březnovou plochu arktického ledu za 47 let od začátku jejího monitorování.
včeraAktualizovánovčera v 07:22

Očkujte se, vyzval Kennedy Američany kvůli spalničkám

V americkém státě Texas zemřelo druhé dítě nakažené spalničkami. Dítě školního věku nemělo očkování a bylo hospitalizováno kvůli komplikacím. Jedná se o třetí úmrtí související s nynějším šířením spalniček v USA. Americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší vyzval k očkování.
7. 4. 2025
Načítání...