Jde se zpátky. Nově objevená pravěká ryba se vydala proti evoluci a vrátila se ze souše do vody

S pomocí nově objevené fosilie popsali vědci nečekaný příběh prehistorické ryby Qikiqtania. Její příbuzní patřili mezi první tvory, kteří vystoupili z vody na souš, tento druh ale zvolil opačný směr – a rozhodl se ze souše vrátit k vodnímu životu.

Během pandemie se na internetu šířil mem, na němž je vyobrazen Tiktaalik roseae, druh pozdně devonské nozdraté ryby, který se před 375 miliony let poprvé dostal z vody na souš. Většina vtipů ukazuje Tiktaalika, jak vystrkuje hlavu z vody a je připraven vylézt na břeh, zatímco ruka mimo záběr mu hrozí srolovanými novinami nebo klackem – někdy ho dokonce člověk přímo zahání zpět do vody. 

Mem pracuje s nechutí k modernímu životu; jeho autoři by si přáli vrátit se v čase, zahnat Tiktaalika zpátky do moře a zastavit evoluci v jejích počátcích – a ušetřit si tak současnost plnou válek a pandemií.

Nová studie teď ukazuje, že jeden z blízkých příbuzných Tiktaalika přesně tohle udělal: po krátkém flirtování se životem na souši se rozhodl vrátit k životu ve vodě. Popsal to výzkum paleontologa Shubina, který Tiktaalika v roce 2004 spoluobjevil.

Mem
Zdroj: Reddit

Kost jako bumerang

Tento druh ryby, který se Tiktaalikovi velmi podobá, měl vlastnosti, díky nimž je vhodnější pro život ve vodě než jeho odvážnější příbuzný. Qikiqtania wakei byla malá; měřila pouhých třicet centimetrů, zatímco Tiktaalik mohl dorůstat až tří metrů. Zachovala se z ní část horní končetiny, která je velice dobře uzpůsobená pro pohyb ve vodě – přitom její předkové už začali využívat své přeměněné ploutve pro chůzi.

„Nejprve jsme si mysleli, že by to mohl být mladý Tiktaalik, protože byl menší a možná se některé z těchto procesů ještě nevyvinuly,“ řekl Shubin. „Ale pažní kost je hladká a má tvar bumerangu a nemá prvky, které by ji podporovaly při pohybu na souši. Je to pozoruhodně odlišné a naznačuje to něco nového.“ Jeho tým tvora popsal 20. července 2022 v časopise Nature.

Pokus – omyl

Qikiqtania je o něco starší než Tiktaalik, ale ne o moc. Analýza, kterou tým provedl, ji stejně jako Tiktaalik řadí mezi vůbec nejstarších známé tvory vybavené končetinami s obdobou prstů. Zajímavé ale je, že tato ploutev sice byla vhodná spíše k plavání, ani ona nebyla zcela podobná těm rybím. Měla zahnutý tvar podobný spíše pádlu než vějířovitým ploutvím, jaké mívají ryby. 

„Máme tendenci si myslet, že se zvířata vyvíjela po přímé linii, která spojuje jejich prehistorické formy s nějakým dnes žijícím tvorem, ale Qikiqtania ukazuje, že někteří živočichové se vydali po jiné cestě, která jim ale nevyšla,“ uvedli autoři.

„Tiktaalik je často považován za přechodného živočicha, protože je na něm snadno vidět postupný vzorec změn od života ve vodě k životu na souši. Víme však, že v evoluci nejsou věci vždy tak jednoduché,“ dodávají paleontologové. „Do této části historie obratlovců se nám často nedaří nahlédnout. Teprve teď začínáme odhalovat tuto rozmanitost a získávat představu o ekologii a jedinečných adaptacích těchto živočichů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 11 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 14 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 16 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 21 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.