Jde se zpátky. Nově objevená pravěká ryba se vydala proti evoluci a vrátila se ze souše do vody

S pomocí nově objevené fosilie popsali vědci nečekaný příběh prehistorické ryby Qikiqtania. Její příbuzní patřili mezi první tvory, kteří vystoupili z vody na souš, tento druh ale zvolil opačný směr – a rozhodl se ze souše vrátit k vodnímu životu.

Během pandemie se na internetu šířil mem, na němž je vyobrazen Tiktaalik roseae, druh pozdně devonské nozdraté ryby, který se před 375 miliony let poprvé dostal z vody na souš. Většina vtipů ukazuje Tiktaalika, jak vystrkuje hlavu z vody a je připraven vylézt na břeh, zatímco ruka mimo záběr mu hrozí srolovanými novinami nebo klackem – někdy ho dokonce člověk přímo zahání zpět do vody. 

Mem pracuje s nechutí k modernímu životu; jeho autoři by si přáli vrátit se v čase, zahnat Tiktaalika zpátky do moře a zastavit evoluci v jejích počátcích – a ušetřit si tak současnost plnou válek a pandemií.

Nová studie teď ukazuje, že jeden z blízkých příbuzných Tiktaalika přesně tohle udělal: po krátkém flirtování se životem na souši se rozhodl vrátit k životu ve vodě. Popsal to výzkum paleontologa Shubina, který Tiktaalika v roce 2004 spoluobjevil.

Mem
Zdroj: Reddit

Kost jako bumerang

Tento druh ryby, který se Tiktaalikovi velmi podobá, měl vlastnosti, díky nimž je vhodnější pro život ve vodě než jeho odvážnější příbuzný. Qikiqtania wakei byla malá; měřila pouhých třicet centimetrů, zatímco Tiktaalik mohl dorůstat až tří metrů. Zachovala se z ní část horní končetiny, která je velice dobře uzpůsobená pro pohyb ve vodě – přitom její předkové už začali využívat své přeměněné ploutve pro chůzi.

„Nejprve jsme si mysleli, že by to mohl být mladý Tiktaalik, protože byl menší a možná se některé z těchto procesů ještě nevyvinuly,“ řekl Shubin. „Ale pažní kost je hladká a má tvar bumerangu a nemá prvky, které by ji podporovaly při pohybu na souši. Je to pozoruhodně odlišné a naznačuje to něco nového.“ Jeho tým tvora popsal 20. července 2022 v časopise Nature.

Pokus – omyl

Qikiqtania je o něco starší než Tiktaalik, ale ne o moc. Analýza, kterou tým provedl, ji stejně jako Tiktaalik řadí mezi vůbec nejstarších známé tvory vybavené končetinami s obdobou prstů. Zajímavé ale je, že tato ploutev sice byla vhodná spíše k plavání, ani ona nebyla zcela podobná těm rybím. Měla zahnutý tvar podobný spíše pádlu než vějířovitým ploutvím, jaké mívají ryby. 

„Máme tendenci si myslet, že se zvířata vyvíjela po přímé linii, která spojuje jejich prehistorické formy s nějakým dnes žijícím tvorem, ale Qikiqtania ukazuje, že někteří živočichové se vydali po jiné cestě, která jim ale nevyšla,“ uvedli autoři.

„Tiktaalik je často považován za přechodného živočicha, protože je na něm snadno vidět postupný vzorec změn od života ve vodě k životu na souši. Víme však, že v evoluci nejsou věci vždy tak jednoduché,“ dodávají paleontologové. „Do této části historie obratlovců se nám často nedaří nahlédnout. Teprve teď začínáme odhalovat tuto rozmanitost a získávat představu o ekologii a jedinečných adaptacích těchto živočichů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 6 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 8 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 9 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...