Vědci z Olomouce vyvinuli originální metodu k urychlení chemických reakcí. Stačí jim jediný atom

Olomoučtí vědci vyvinuli novou metodu k urychlení chemických reakcí, které se využívají například v potravinářském, chemickém či farmaceutickém průmyslu. Jako urychlovače reakcí, takzvané katalyzátory, využili jednotlivé atomy kovů, které pevně ukotvili na uhlíkový materiál na bázi grafenu.

Na metodě pracovali vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s italskými kolegy z Terstské univerzity, informovali zástupci univerzity.

Nové katalyzátory podle vědců nabízejí široké spektrum využití. Výsledky spolupráce olomouckých a italských vědců na urychlení chemických reakcí nedávno publikoval prestižní časopis Advanced Materials, jeden ze tří nejvýznamnějších světových časopisů v oblasti materiálového výzkumu.

Šetrné a rychlé reakce

„Použili jsme chemicky upravený grafen, tedy dvourozměrný uhlíkový materiál, na který jsme upevnili vhodné funkční skupiny. Ty fungují jako chemické spojky pro následné pevné navázání atomů kovů,“ uvedl ředitel RCPTM Radek Zbořil. Doplnil, že vědci tímto způsobem ukotvili jednotlivé atomy mědi na povrch grafenu a prokázali jejich rekordní účinnost v urychlení chemických reakcí.

Podle odborníků nalezení univerzální technologie znamená unikátní spojení výhod kapalných a pevných katalyzátorů. „Obrovskou výhodou této nové technologie je zapojení všech kovových atomů do katalytického děje. Z toho samozřejmě plyne i menší množství katalyzátoru, které je pro reakci zapotřebí,“ doplnil Zbořil. Příprava katalyzátoru dle odborníků nevyžaduje náročné podmínky. Chemické navázání atomů se děje při pokojové teplotě.

Možnost pevného ukotvení jednotlivých atomů a jejich následné využití v katalýze byla pro vědce do nedávna pouze iluzorní představa. Většina dosud vyvinutých přístupů nedovolovala dostatečně pevné ukotvení atomů a nastávalo tak jejich uvolnění v průběhu reakce nebo při opakovaném použití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 12 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 14 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 18 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...