Čínský tokamak se na 18 minut rozpálil na 70 milionů stupňů. Sen o energii Slunce na Zemi je zase blíž

Vědci, kteří pracují v čínském tokamaku EAST, na začátku ledna oznámili, že se jejich týmu podařilo udržet plazmu o teplotě 170 milionů stupňů Celsia po dobu 1056 sekund, tedy téměř 18 minut. V tiskové právě uvedli, že jejich úspěch je novým rekordem v udržení přehřátého plazmatu.

Tokamak je zařízení, ve kterém vědci zkoumají jadernou fúzi jako možný zdroj energie, jenž by v budoucnu mohl nahradit nejen fosilní zdroje, ale díky své efektivitě také dnešní obnovitelné zdroje energie.

Základní myšlenkou je napodobit Slunce, které vyrábí světlo a teplo prostřednictvím fúze. Atomy se při zahřátí na dostatečně vysokou teplotu rozruší natolik, že se jejich jádra spojí. Ve Slunci se jedná o atomy vodíku. Když se spojí, vznikne helium, prvek, který je lehčí než dva atomy vodíku. Rozdíl hmotností se vyzařuje jako tepelná energie, která se ze Slunce uvolňuje jako světlo a teplo – díky tomu nám tedy Slunce dává teplo i světlo.

Schéma tokamaku
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Jednorázovou jadernou fúzní reakci není těžké vyvolat – dá se jí dosáhnout například elektrickým výbojem. Problémem ale je udržet ji v reaktoru po delší dobu, a zejména to, aby celý proces nespotřeboval víc energie, než zařízení vyrobí.

Vědci se snaží tento proces napodobit v laboratořích už řadu let. Právě v takzvaných tokamacích, v nichž se malé množství atomů zahřívá na velmi vysoké teploty pomocí mikrovln, čímž vzniká plazma. Atomy v zařízení ve tvaru jakési šišky udržují na místě magnety a obvod kolem nich je obložen uhlíkem a dalšími materiály, které jsou schopné vydržet velmi vysoké teploty.

Čínský tokamak HL-2M
Zdroj: Wikimedia Commons

Aby zařízení vyrábělo energii nepřetržitě, musí být fúzní reakce soběstačné, jako je tomu v případě Slunce. Proto badatelské týmy pracují na vytváření stále delších reakčních scénářů.

Čínští experti uvedli, že podle nových výsledků se k tomuto cíli blíží. Na začátku loňského roku se jim podařilo udržet vzorek plazmatu při teplotě 120 milionů stupňů Celsia po dobu 101 sekund, nový rekord je tedy zásadní pokrok. Konstatují také, že jejich reaktor je navržen tak, aby co nejvěrněji kopíroval proces fúze na Slunci; své zařízení proto označují jako „umělé Slunce“.

Evropská naděje

Zásadní pokrok by měl v termojaderné fúzi přinést mezinárodní projekt ITER. Ten by měl být schopen dosáhnout teploty dokonce 150 milionů stupňů Celsia.

3 minuty
Události ČT: Tokamak ITER postoupil do další fáze
Zdroj: ČT24

Stavba zařízení v jihofrancouzském Cadarache zhruba padesát kilometrů severovýchodně od Marseille začala v roce 2006 a spuštění experimentu se plánuje na rok 2025. Na projektu se podílí 35 zemí světa včetně Česka, náklady šplhají na půl bilionu korun. Jde tedy o druhý nejdražší vědecký projekt světa – více stojí pouze Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).

Rozhovor s ředitelem projektu ITER přinesl pořad Hyde Park Civilizace:

56 minut
Bernard Bigot v Hyde Parku Civilizace
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
včera v 11:20

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
včera v 09:37

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025
Načítání...