Polsko dalo letos na obranu více než tři sta miliard korun. Většinu zbraní nakoupilo v USA a Koreji

Nahrávám video

Polsko letos dalo na obranu více než ostatní státy střední Evropy dohromady. V přepočtu více než tři sta miliard korun. Většinu zbraní nakoupilo v Jižní Koreji nebo USA. Washington v prosinci schválil kontrakt na dodávku tanků Abrams. První korejské tanky a houfnice dorazily už v prosinci. Polská vláda přitom kontrakt na jejich dodávku podepsala v létě. V úterý polský ministr Mariusz Blaszczak a jeho francouzský protějšek podepsali dohodu o nákupu dvou francouzských družic.

Vyzbrojování se pro konzervativní kabinet v Polsku stalo po začátku války na Ukrajině absolutní prioritou. I polský prezident Andrzej Duda prohlásil, že „pouze hrdinné úsilí vojáka v kombinaci s moderními a efektivními zbraněmi dokáží zastavit imperiální choutky a brutalitu Ruska“.

Nová technika nahrazuje tu, která z Polska zamířila na pomoc Ukrajině. Jižní Korea přímo dodá 180 tanků, zhruba stejně houfnic a bojové letouny. Další stovky kusů techniky poté vyrobí na polském území.

„Měly by být vyrobené ve spolupráci s polským průmyslem. Počítáme s tím, že v budoucnosti se pro nákup těch stejných tanků rozhodnou i jiné státy,“ uvedl vojenský publicista serveru Defence24.pl Juliusz Sabak.

Představitelé Polska a Francie navíc v úterý podepsali smlouvu o nákupu dvou průzkumných družic za 575 milionů eur (asi 14 miliard korun). Budou sloužit k vojenským i civilním účelům. Nákup je podle Blaszczaka v obranném sektoru klíčový pro odstrašení potenciálních agresorů. Civilní využití budou mít družice například jako varovný systém při přírodních katastrofách, který budou využívat hasičské sbory.

„Polsko bude schopné získat vizuální data s přesností až na 30 centimetrů a umístění (družic) pomůže zobrazit větší kus planety, než by dokázala jedna samotná země,“ napsala stanice TVP a dodala, že družice vyrobí společnost Airbus. Na oběžnou dráhu se satelity podle agentury Reuters dostanou do roku 2027.

Část expertů i opozice nákupy kritizuje

Jižní Korea se stala druhým strategickým partnerem Polska. Prvním jsou Spojené státy – ty už daly souhlas k dodávce nejmodernějších tanků Abrams nebo stíhaček F-35. „Je pro nás důležité, že máme přístup k jejich bojové technice – třeba i k raketometům HIMARS, k Patriotům, tankům Abrams. Posouvá to naši armádu na vyšší úroveň,“ sdělil bývalý velitel polských pozemních sil a generál v záloze Waldemar Skrzypczak.

Část expertů i opozice však překotné nákupy bez výběrového řízení kritizuje. „Polsko bude jedinou zemí v NATO a možná i na světě, která má čtyři typy tanků. Běžnému Polákovi to může být jedno, ale pro vojáky je to komplikace,“ zhodnotil bývalý náčelník polského generálního štábu a generál v záloze Mirosław Różański.

Varšava jako jediná země střední Evropy a jedna z mála v NATO plní alianční závazky. Letos dala na obranu 2,4 procenta HDP, příští rok dá tři procenta a do budoucna hodlá dávat na obranu až pět procent HDP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 22 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 38 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...