Bude na Vánoce sněžit? Jaké počasí bude o prázdninách? A naprší na jaře dost, aby se zemědělci a zahrádkáři nemuseli bát sucha? Dlouhodobá predikce počasí patří u lidí mezi nejoblíbenější druhy předpovědí a veřejnost o ni meteorology nejčastěji žádá. A to i přes to, že úspěšnost v tomto případě je mnohem nižší než u klasických předpovědí.
Dlouhodobé předpovědi počasí se moc nehodí na přesné plánování dovolené
Dlouhodobé výhledy jsou schopné určit jenom převažující ráz počasí, nedá se od nich čekat předpověď konkrétního počasí na daný den například na tři týdny dopředu. A také nejsou schopné postihnout výraznější extrémy typu povodní nebo například vichřice ani určit intenzitu vlny vedra.
Dlouhodobé měsíční, případně sezonní výhledy sice nepřipravují všechna předpovědní centra, ale i tak se dá najít pro oblast Evropy mnoho predikcí, které se od sebe různě liší, ať už předpovídanými parametry, nebo třeba časovým krokem (týdny vs. měsíce).
Co bylo a už není
Pamětníci si mohou vzpomenout také na dlouhodobé předpovědi připravované Českým hydrometeorologickým ústavem, které dělily měsíc na dekády. Pro každou z nic popisovaly očekávané převažující počasí a interval minimálních i maximálních teplot vzduchu.
Dnes už mívají spíš povahu pravděpodobnostní předpovědi. V takovém případě se snaží „počasáři“ spíše vyjádřit předpokládaný celkový charakter predikovaných období, často se při tom využívají kategorie. Ty můžou mít například jednoduchou podobu tří tříd: průměrná, podprůměrná a nadprůměrná. Pak může předpověď vypadat například tak, že pravděpodobnost teplotně nadprůměrného podzimu je osmdesát procent, průměrného deset procent a podprůměrného také deset procent. Právě takovou podobu lze najít i v dlouhodobých výhledech vydávaných v současnosti Českým hydrometeorologickým ústavem.
Dlouhodobé výhledy sice vypadají jako skvělý pomocník pro plánování časově vzdálenějších aktivit, jako je třeba dovolená, problém je ale s jejich přesností. U klasické předpovědi totiž klesá její úspěšnost pod použitelnou mez už mezi sedmým a desátým dnem. U těchto dlouhodobých predikcí není úplně jednoduché odpovědět na otázku, jak moc jsou tyto prognózy dobré. Proč?
Zaprvé, zejména u pravděpodobnostních předpovědí není kvalita prognózy jednoduchá binární veličina – tedy nelze jednoduše říct, jestli předpověď vyšla, nebo ne. Zadruhé, kvalita prognózy není ani jednoduchá jednorozměrná veličina. Předpovědi mohou být „dobré“ mnoha různými způsoby, takže předpověď A může být v některých ohledech lepší než předpověď B, v jiných to může být naopak. Rovněž pro různé oblasti budou různé výhledy vycházet různě.
Aby mohli meteorologové určit, jak je vlastně dlouhodobá predikce dobrá, nevychází jenom z konkrétní jedné předpovědi, ale spíše přesnost měří pomocí řady předpovědí, aby se zjistilo, jak často se nejpravděpodobnější prognózy shodují s tím, co se skutečně stalo. Dlouhodobé předpovědní systémy obvykle používají rozsáhlou sadu dat z minulosti, na jejichž základě lze vyhodnotit dovednost daného systému. Pro účely vyhodnocení byla vyvinuta celá řada různých metrik a statistik, které jsou z laického pohledu poměrně složité.
Počasí v tropech se předpovídá lépe
V posledních deseti letech prošly dlouhodobé předpovědi výrazným pokrokem, což se podepsalo i na zvýšení jejich úspěšnosti a kvality. Obecně platí, že nejlépe fungují v tropických oblastech, naopak v mírných a vyšších zeměpisných šířkách je jejich úspěšnost nižší.
Vědci využívají některé dálkové vazby napříč atmosférou, kdy třeba jev El Niño poměrně výrazně ovlivňuje podobu počasí v následujících měsících a sezonách například v USA. Když tedy nastane, lze předpověď připravit s větší nadějí na úspěch. Ve střední Evropě je vliv El Niña a dalších vazeb, které bychom uměli relativně dobře předpovídat, poměrně omezený, což komplikuje dlouhodobé výhledy pro náš prostor.
V současnosti publikované dlouhodobé předpovědi udávají očekávanou úspěšnost většinou kolem pětasedmdesáti procent na následující měsíc, a to v podmínkách střední Evropy. To se týká teploty vzduchu. Pro srážky je úspěšnost obecně menší, pohybuje se kolem pětašedesáti procent. Pokud bychom se zaměřili na tropické oblasti, kde fungují dlouhodobé výhledy nejlépe, tam úspěšnost dosáhne až kolem osmdesáti procent.
Tato čísla platí pro měsíční výhledy, pro predikce na vzdálenější období budou spíš nižší, přičemž s rostoucí dobou předpovědi se očekávaný výhled často blíží dlouhodobým klimatickým hodnotám pro příslušná období. Je jisté, že nebudeme nikdy schopni říct, jaké přesně bude počasí za dvacet dnů a více, a to kvůli chaotické povaze atmosféry. Nicméně dlouhodobé výhledy se budou dále zpřesňovat a jejich výstupy se tak s větším úspěchem budou moci použít v různých oblastech hospodářství daných zemí.
