Geomorfologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity zmapovali proměny třetího nejvyššího vrcholu Moravskoslezských Beskyd – hory Kněhyně. Ze dřeva původních smrků, terénu, meteorologických dat i záznamů vyčetli, jak se proměňovala v uplynulých více než 250 letech. Jejich závěry mohou v budoucnu pomoci například s přesnějším určením rizika sesuvů v dané oblasti, sdělil mluvčí fakulty Stanislav Janalík.
„Geomorfologové jsou z různorodých prvků krajiny schopni vyčíst detaily o jejím historickém vývoji i faktorech, které se promítly do její proměny. V době, kdy se ve velkém řeší klimatická změna, nám jejich výzkum může nabídnout nadčasové závěry,“ uvedl Janalík.
Ostravští odborníci při vytváření chronologie spolupracovali s klimatology brněnské Masarykovy univerzity i Českého hydrometeorologického ústavu, od kterých získali potřebná meteorologická data i jejich analýzu.
Díky propojení výzkumných metod tak odborníci dostali přehled o vývoji hory za posledních 252 let. Společný výzkum v Moravskoslezských Beskydech nedávno představili na stránkách vědeckého časopisu Catena.
Informace z letokruhů
Kněhyni si vědci pro své zkoumání vybrali záměrně, protože má původní smrkové porosty. Mnohé původní smrky jsou staré i více než tři sta let. To jim umožnilo hledat v jejich dřevě informace ze vzdálené minulosti. Právě s pomocí letokruhů vědci mimo jiné dokázali vyčíst riziko sesuvu půdy.
„Když strom roste na svahu, který se pohne, strom se nakloní, ale snaží se vrátit zpátky do té původní pozice za světlem. Výsledkem je prohnutí kmene,“ přiblížil za výzkumný tým katedry fyzické geografie a geoekologie Karel Šilhán. „Všechno se zapíše do stromů v podobě různých změn šířek letokruhů,“ popsal. Vědci tak mohou letokruhy přečíst a přiřadit k nim konkrétní rok a zjistit, kdy se svah pohnul.
„Kromě 228 letokruhových řad jsme navíc pracovali také s unikátními meteodaty, která jsou založena na údajích z okolních meteostanic a zároveň s rekonstruovanými daty a historickými záznamy z oblasti Kněhyně,“ uvedl Šilhán.
„Pro každou sesuvnou událost jsme měli informaci o tříletém množství srážek, pak o třídenních, pětidenních a desetidenních srážkových úhrnech a ještě informace o sněhové pokrývce,“ vyjmenoval zjištění klimatolog z Masarykovy univerzity Rudolf Brázdil.
V publikovaném textu výzkumníci poukázali na to, že povrchové změny na Kněhyni se v minulosti odehrávaly v dobách, kdy po dvou až třech letech nadprůměrných srážek následovalo období s krátkodobými, několikadenními srážkovými extrémy. Vliv na proměnu oblasti Kněhyně pak v návaznosti na srážky mělo i rychlé tání velkého množství sněhu v jarních měsících.
Výzkum v Českém středohoří
„Náš výzkum umožnil odhalit dlouhodobé změny v aktivitě svahových pohybů řízených meteorologickými faktory. Zjištěné vazby mohou pomoci s nástinem budoucího vývoje území,“ doplnil Šilhán.
V praxi už obdobný výzkum využili například ve Švýcarsku. Tým počítá s využitím své metody i v pokračujícím výzkumu v Českém středohoří, kde ji chce aplikovat na tamní staré buky.
