Mongolsko se může do konce století oteplit až o šest stupňů, tvrdí prognóza na základě analýzy letokruhů

Nový způsob analýzy letokruhů stromů umožnil vědcům odhalit teploty v Mongolsku od roku 1269. Tato rekonstrukce potvrzuje, že od 90. let 20. století jsou letní teploty v této oblasti nejvyšší za posledních osm století.

Střední Asie je jedním z nejrychleji se oteplujících míst na planetě. Jen za posledních 15 let se zde letní teploty zvýšily o 1,59 stupně Celsia. Stoupají tedy téměř třikrát rychleji, než je celosvětový průměr. Ve stejném období tuto oblast postihla extrémní a dlouhotrvající sucha. Vědci předpokládají, že mezi tím existuje souvislost.

Problémem sledování dnešních změn klimatu je, že s výjimkou Evropy a Severní Ameriky chybí spolehlivá data o tom, jak se klima dlouhodobě vyvíjelo. K dnešnímu dni existuje pouze několik dlouhodobých klimatických záznamů ve střední Asii, které mohou vědci využít pro analýzu trendů i předpovídání dlouhodobějšího vývoje.

Analýza letokruhů stromů je metoda, která o minulém vývoji informuje značně spolehlivě. Může vědcům napovědět o teplotních a srážkových vzorcích stovky či tisíce let do minulosti. Samotný výzkum je ale velmi náročný i na čas, zkoumané stromy totiž často leží daleko od civilizace. Tentokrát si vědecký tým vedený Nicole Daviovou vypomohl „trikem“ – použili již dříve nasbíraná data o letokruzích, která shromáždil profesor Gordon Jacoby. Ten ale zemřel, než jejich analýzu stačil dokončit.

Daviová rozbor vzorků pocházejících z několika vysoko položených lesů v západním Mongolsku dotáhla do konce. Pocházejí z kombinace živých sibiřských modřínů starých 400 až 500 let a takzvaného reliktního dřeva, tedy starých stromů, které se vyvrátily, ale díky chladným a suchým podmínkám, které v Mongolsku panují, se nerozpadly. „Když najdeme reliktní dřevo, je to skvělé, protože víme, že můžeme jít ještě dál proti proudu času,“ řekla Daviová.

Samotná šířka letokruhů byla v tomto případě nedostatečně průkazná, a tak vědci využili moderní analytické metody, které už pomohly. Ty umožnily týmu sestavit model letních teplot v regionu od roku 1269 do roku 2004. Výsledky pak ověřili podle údajů z regionálních meteorologických stanic, jež jsou shromažďované od 50. let 20. století. Výsledky odpovídají jak jim, tak i očekávaným ochlazením, které bylo spojené s erupcemi několika sopek v dějinách.

Mongolsko se mění před očima

Rychlé oteplování již nyní poškozuje v tomto regionu křehké ekosystémy a způsobuje ničivé ztráty na hospodářských zvířatech pastevců, kteří tradičně tvořili páteř mongolské ekonomiky. Výsledky studie vydané v odborném žurnálu Geophysical Research Letters potvrzují a současně zlepšují prognózy, podle nichž se má tato oblast do konce století oteplit o další tři až šest stupňů Celsia.

„Co to znamená pro život v Mongolsku?“ ptá se Daviová. „Je to převážně agrární kultura, někteří lidé žijí ve městech, ale jsou zde i lidé, kteří jsou kočovnými pastevci a žijí stejným způsobem již tisíce let.“

Dokument doporučuje pokračovat v investicích do infrastruktury a programů odolnosti vůči klimatu, které by měly přispět k adaptaci na zrychlující se změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 5 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...